Vyrábíte si energii – kam chytře s přebytky a co do budoucna?

586
Fotovoltaická elektrárna - panely

Chytřejší distribuční soustavy pomohou prosumerům a komunitnímu sdílení energie

V posledních letech výrazně přibývá domácností či firem, které část své spotřeby pokrývají z vlastního zdroje energie. Se sílícími tlaky na vyšší podíl obnovitelných zdrojů navíc význam těchto aktivních spotřebitelů, takzvaných prosumerů, ještě poroste. Jejich většímu zapojení a například i komunitnímu sdílení energie pomohou modernizované distribuční soustavy.

Co jsou prosumeři?

Termín prosumer je složeninou anglických slov producer a consumer. V češtině se pro něj vžil překlad samospotřebitel, často se ale také setkáváme s označením aktivní spotřebitel energie. V praxi jde zejména o domácnosti a firmy, které všechnu nebo část své spotřeby pokrývají z vlastního zdroje energie, případně přebytečnou elektřinu dokonce dodávají do sítě.

Trh rozhýbaly dotace i změny legislativy

„Od zrušení povinnosti mít licenci pro malé solární elektrárny zájem drobných i středních investorů pomalu roste, podporován dotacemi,“ říká Karel Srdečný z poradenské společnosti EkoWATT. Aktuální trend potvrzuje i Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. „Zájem o obnovitelné zdroje energie a budování energetických řešení je veliký. Ukazuje to i velmi úspěšný dotační program Nová zelená úsporám. Tato chytře nastavená dotace dokázala v posledních letech rozhýbat trh s malými fotovoltaickými systémy,“ říká Pavel Hrzina. V programu Nová zelená úsporám lze na fotovoltaické solární systémy získat dotaci až 150 tisíc korun. Je však třeba na místě spotřebovat alespoň 70 % vyrobené elektřiny. Od podzimu 2021 se v tomto programu očekávají změny směřující k dalšímu zjednodušení dotačních podmínek.

Jaký bude další trend

Odborníci se shodují, že trend zvyšujícího se počtu malých fotovoltaických řešení bude v následujících letech pokračovat. Na jedné straně to souvisí se zpřísňováním požadavků na energetickou náročnost budov. „To v praxi znamená, že mnoho novostaveb – od rodinných domků po developerské komplexy – bude muset mít vlastní zdroj energie. Fotovoltaická elektrárna je už dnes jedním z nejčastějších řešení. Dá se čekat, že od roku 2022 bude vznikat jen málo nových budov bez vlastní fotovoltaiky,“ popisuje Karel Srdečný.

Také čtěte  Sněhobílé stěny zářivě bílé i po vystavení slunečním paprskům

Na straně druhé pak stojí zvyšující se tlaky na odklon od výroby elektřiny z fosilních paliv a právě větší zapojení obnovitelných zdrojů energie. „Vzhledem k faktu, že pro instalaci fotovoltaiky jsou nejvýhodnější plochy mírně zvýšené nad terénem, jsou vhodně orientované střechy jasnou volbou. I když zatím není plně rozvinuto sdílení energie napříč komunitou, je už dnes jasné, že každé nevyužité místo pro instalaci FVE je do budoucna chybou,“ vysvětluje Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Prosumeři - rodinný dům s malou FVE, ilustrační foto

Chytré sítě pomohou řešit nárůst decentralizace

Chytré sítě zajistí stabilitu i přes množství decentralizovaných výrobců elektřiny. Umožní též komunitní sdílení

S výrazným nárůstem aktivních spotřebitelů energie, a tedy i větším podílem malých zdrojů obnovitelné energie souvisí také nutnost modernizovat distribuční soustavy. Takzvané Smart Grids v následujících letech přispějí k tomu, že zvyšující se decentralizace výroby energie nebude mít vliv na stabilitu dodávek i celé sítě. Prvním takovým řešením na českém a slovenském území je přeshraniční projekt ACON, který do roku 2027 realizuje EG.D společně se Západoslovenskou distribučnou (ZSD).

Projekt, jenž vyjde na 270 milionů Eur a z části jej zafinancuje Evropská unie, vedle navýšení kapacit stávajících distribučních soustav přinese i širší zapojení chytrých technologií. „Jde zejména o real-time komunikaci v rámci distribuční soustavy či chytré prvky, jako jsou větrná čidla či smart metery, u samotných spotřebitelů. To umožní distribuci energie v rámci celé distribuční soustavy optimalizovat a efektivně řídit,“ dodává Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Chytře měřit znamená chytře reagovat

Význam budování chytrých sítí v kontextu malých výrobců energie potvrzuje i Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT „Aktivní zákazník energetické sítě, který energii vyrábí i spotřebovává, chytré sítě nezbytně potřebuje. Umožní mu totiž vhodně nakládat s případnými přebytky energie. Je to proto, že základní úrovní chytrých sítí je chytré měření, a bez možnosti kvalitně a ‚chytře‘ měřit toky energie u každého z prosumerů se funkční energetika jednadvacátého století vybudovat nedá,“ vysvětluje.

Také čtěte  5 tipů jak zařídit pokoj pro školáka

Chytré sítě navíc aktivním spotřebitelům přinesou i další možnosti nakládání s vyrobenou elektřinou. „Prosumeři nebudou odkázáni jen na to elektřinu sami spotřebovat, případně ukládat do vlastních úložišť či prodávat do sítě. S rozvojem Smart Grids jsou spojené i širší možnosti v oblasti komunitního sdílení – ať již v rámci měst či obcí, nebo i menších celků. Budou moci vznikat lokální energetická centra, v nichž bude například běžnou praxí výhodný prodej přebytků mezi sousedy,“ popisuje Stanislava Sádovská, projektový manažer ZSD pro implementaci projektu ACON.