Konec levného tepla od sousedů. Od ledna platí nové podmínky rozúčtování

263
Měření teplot v domech - ilustrační foto

Česko prožívá další teplou zimu, přesto si některé domácnosti za vytápění připlatí. Do hry totiž od 1. ledna 2024 vstoupila nová pravidla pro rozúčtování nákladů v bytových domech. Nejhůř by na tom měly být domácnosti, které drží hlavice radiátorů na nejnižším stupni a spoléhají na teplo od sousedů. Ani přetápění podle odborníků k finančním úsporám nepovede, základem je topit přiměřeně. Změny se lidem na fakturách za vytápění a teplou vodu poprvé projeví až příští rok. Legislativní úprava vychází ze studie, kterou pro ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo České vysoké učení technické. Víc informací získáte z dnešního článku „Konec levného tepla od sousedů. Od ledna platí nové podmínky rozúčtování“.

Změny od 1. ledna 2024

Snížení rozdílů na vytápění v bytových domech a spravedlivější rozúčtování za energie. To jsou hlavní cíle nových legislativních změn, které s platností od 1. ledna 2024 připravilo české ministerstvo pro místní rozvoj. Základní složka by se nově měla pohybovat ve výši 40, 50 nebo 60 procent s tím, že ji dodavatel služeb, tedy správce objektu, družstvo či společenství, může o deset procentních bodů navýšit či snížit. Výše uvedené změny budou platit pro zúčtovací období, které započne od 1. ledna 2024. Ve většině případů tak bude zpracováváno v roce 2025.

Měření a ovládání energií v bytovém domě, kohouty a regulace - ilustrační foto (foto 3 zdroj shutterstock)

Do hry od nového roku vstoupila nová pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění, které zavádí novela vyhlášky 269/2015 Sb. Legislativní úprava vychází ze studie, kterou pro ministerstvo pro místní rozvoj zpravovalo České vysoké učení technické (ČVUT). „Novela zavádí dvě podstatnější parametrické změny. První z nich je posun tzv. dolního limitu z 80 na 70 procent.

To povede ke snížení plateb za vytápění u bytů, které teplem šetří a tedy k větší motivaci uživatelů bytů vytápět byty hospodárně. Druhou změnou je stanovení poměru základní a spotřební složky na základě průkazu energetické náročnosti budovy. Úspornější budovy tedy budou mít základní složku vyšší než běžné stavby, protože v nich dochází k větším tepelným prostupům mezi jednotlivými byty,“ vysvětluje Josef Haumer, vedoucí oddělení služeb bytového fondu společnosti Enbra.

Poctiví ušetří, náklady stoupnou u přetopených bytů

Obecně vzato by měla nová vyhláška zajistit spravedlivější rozúčtování tepla a u odborníků se setkává s pochopením. Vědci z ČVUT podle Haumera vzali do úvahy jak různorodou hospodárnost budov, která se dům od domu mění, tak požadavek na férovější rozpočítání energií mezi jednotlivé bytové jednotky. „Tato úprava respektuje vztah tepelných toků mezi byty u budov s různou kvalitou pláště budovy. Obě legislativní změny vychází z objektivní studie a lze je tedy hodnotit kladně,“ uzavírá Haumer. V praxi to znamená, že meziročně nižší účet za energie najdou příští jaro ve schránce ti, kteří v zimě topili přiměřeně. Naopak ten, kdo radiátory po celou dobu topné sezóny prakticky nevypíná, může příští rok zaplatit až dvojnásobek.

Změna také u měřidel spotřeby energií

Novinka se týká také samotných měřidel spotřeby energií. U těch systémů, které už vlastníci nemovitostí stihli nainstalovat a zároveň umožňují měsíční informování, vzniká tato povinnost od 1. ledna 2024. Pro ostatní je klíčovým okamžikem začátek kalendářního roku 2027, kdy se bude povinnost poskytování měsíčních informací o spotřebě týkat většiny bytových objektů v České republice. „Povinnost poskytovat měsíční informace spotřebitelům vzniká na základě implementace evropské směrnice EED do české legislativy, a nelze se jí tedy vyhnout. Rok 2024, 2025 a 2026 je přechodným obdobím, které dává možnost, aby se jak uživatelé bytů, tak i společnosti, které službu poskytují, mohli připravit“.

Technicky vzato se podle Haumera jedná o poměrně náročný technologický krok, který bude vyžadovat vysoké finanční i technologické nároky. „Povinnost se týká asi pěti miliónů měřidel tepla, bytových vodoměrů a indikátorů na radiátorech. Náklady, které jsou s touto změnou spojeny, se týkají zejména nutnosti vybavit zařízení nějakým typem komunikačního rozhraní, obvykle pomocí radiového přenosu, popisuje Haumer s tím, že navíc je potřeba zajistit těmto pěti miliónům měřidel příslušnou konektivitu.

Měření či ovládání energií v aplikaci - ilustrační foto (foto 4 zdroj shutterstock)

Blíží se povinnost měsíčního informování o spotřebě

V souvislosti s tím lze předpokládat výrazné rozšíření zařízení s komunikací přes Internet věcí (IoT). V domácnostech by se tak podle odborníků mělo stát do konce současného desetiletí. Těžit z toho můžou kromě běžných uživatelů i tuzemské úřady, IoT vodoměry jim například umožní efektivněji bojovat se suchem. Technologie najde využití i u domácích podniků, kterým toto řešení může pomoci plnit environmentální cíle. „Pro běžného člověka i managment českých firem to bude znamenat možnost sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. Ve finále tak může na základě dostupných informací své spotřebitelské chování upravit,“ vysvětluje Haumer.

Zájem majitelů a správců objektů o podobná řešení se podle expertů postupně zvyšuje. Ve většině objektů je nyní prováděn odečet tzv. pochůzkovým způsobem, tedy fyzicky přímo na místě. Jakmile stávajícím měřidlům a indikátorům skončí jejich technická nebo morální životnost, budou nahrazeny novými technologiemi, které již požadavky legislativy bez problémů naplní. „Češi jsou v tomto ohledu poměrně svědomití. Máme zprávy o tom, že majitelé objektů se na tuto změnu již nyní velmi intenzívně informují a připravují,“ říká Haumer.

O společnosti ENBRA

Firma ENBRA byla založena roku 1991 a od svých počátků až do dnešní doby se profiluje jako klíčový hráč v oblasti technického zařízení budov. Obchodní a zakázkové aktivity společnosti zahrnují mimo jiné také oblast měření spotřeby vody a tepla, indikace dodaného tepla v bytech, rozúčtování nákladů na vytápění, dodávky bojlerů, kotlů, tepelných čerpadel, energetické audity budov a mnoho dalšího.