2022: Výrazně energeticky úspornější novostavby, zejména bungalovy

656
Nízkoenergetický dům - schema

Novostavby musí být od příštího roku výrazně energeticky úspornější. Problémy mohou mít zejména bungalovy

Příští rok bude znamenat zásadní změnu pro realizaci novostaveb. Zatímco dosud mohly rodinné domy spotřebovat až 160 kWh/m2 primární neobnovitelné energie za rok, od roku 2022 to bude i méně než polovina. Přiblíží se tak ještě více pasivním domům. Změna bude znamenat důležitější roli architektů, podle odborníků pak nejvíce dolehne na členité bungalovy. Experti zároveň očekávají nárůst poptávky po řešeních využívající obnovitelné zdroje energie či vyšší důraz na úspory za vytápění a chlazení objektů.

Zpřísnění legislativy ohledně spotřeby primární neobnovitelné energie u novostaveb od roku 2022

Od začátku příštího roku se všech novostaveb dotkne přísnější legislativa svázaná se spotřebou energie. Navazovat bude na vyhlášku, která platí od loňského roku, kdy nově stavěné budovy musí mít téměř nulovou spotřebu energie. Přesněji se množství jejích spotřebované primární neobnovitelné energie má pohybovat v rozmezí od 60 do 160 kWh/m2 za rok. Nové požadavky však tuto hodnotu výrazně sníží.

Pro běžné rodinné domy se bude nově pohybovat mezi 70 – 75 kWh/m2 za rok. Pro malé rodinné domy s energeticky vztažnou plochou menší než 120 m2 se požadavek bude pohybovat v rozmezí 85 – 95 kWh/m2 za rok. Výsledné hodnoty tak budou zhruba na půli cesty mezi nízkoenergetickým a pasivním domem.

Podle Michala Čejky z Centra pasivního domu bude od příštího roku u všech novostaveb klíčový architektonický koncept. „Zatímco v 2020 stačilo běžný rodinný dům zateplit patnácti centimetry izolace a byl prohlášen za „téměř nulový“, nové podmínky platné od roku 2022 už vyžadují komplexnější přístup související s kvalitou architektonicko-energetického konceptu. Lze tedy říci, že se požadavky na energetickou náročnost zpřísní především pro členité bungalovy nevyužívající sluneční záření,“ uvedl Čejka. Vícenáklady na splnění podmínek se tak podle něj mohou pohybovat v rozsahu 0,5 až 5 procent nákladů na stavbu domu podle šikovnosti projektanta a architekta.

Také čtěte  Nádherné výhledy z luxusní rezidence v Alicante díky sklům Guardian

Moderní  rodinný dům - úspory (ilustrační fotografie)

„Je-li cílová hodnota 75 kWh/m2 za rok, pak právě koncepční návrh budovy rozhoduje o tom, startujeme-li na 90 kWh/m2 za rok u dvoupodlažního kompaktního domu orientovaného na jih, nebo na 150 kWh/m2 za rok v případě členitého bungalovu orientovaného na východ. První budova je řešena s rozvahou, bude tak u ní stačit již jen vylepšit obálku, nebo využít účinné technologie, nebo instalovat menší obnovitelný zdroj. Druhý příklad disponuje energeticky náročnou architekturou, projektant proto bude muset využít všech dostupných technických, a tedy i investičně nákladnějších řešení, aby dosáhl stejného výsledku jako v prvním případě,“ přiblížil na příkladu Michal Čejka.

Meziroční změna v požadavcích

Podle odborníků znamená platnost nové legislativy od příštího roku pro stavební sektor výrazně větší změnu než požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, které vešly v platnost loni. Český trh si tak bude na nové změny zvykat déle. Budou totiž vyžadovat změnu myšlení a přístupu velké části odborné veřejnosti. Zároveň již nebude stanoveno velmi široké rozpětí pro spotřebovanou primární neobnovitelnou energii. Daleko více se tak bude dbát i na využití energie pro vytápění a přípravu teplé vody.

Podle odborníků to bude znamenat zároveň vyšší zájem o řešení pracující s obnovitelnými zdroji energie. „V příštích letech očekáváme zejména nárůst poptávky po způsobech vytápění, které využívají obnovitelné zdroje. Pokud bude platit, že pro naplnění nových legislativních požadavků bude od příštího roku stačit kromě kvalitní obálky domu už pouze využívání obnovitelných zdrojů, odhadujeme nárůst zájmu o tento sortiment. Týkat by se to mělo zejména tepelných čerpadel a rekuperací,“ řekl Ondřej Popelka, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra. Podle něj se přitom k těmto řešením bude kromě uživatelů novostaveb částečně upínat i část spotřebitelů, kteří preferují následování aktuálních trendů, ačkoliv se jejich staveb nová legislativa přímo nedotkne.

Také čtěte  Realitní trh je černobílý, chybí střed. Realitky buď nestíhají, nebo krachují

Orientace stavby na světové strany

V souvislosti s novými pravidly týkajících se snižování primární neobnovitelné energie se bude mnohem více než v minulosti řešit i samotná orientace stavby. Podle odborníků je na ni však vždy nutné nahlížet ze dvou různých úhlů pohledu. „Pokud uživatel orientuje hlavní obytné části tak, aby na ně v letním období dopadalo co nejméně slunečních paprsků, a dům se tak nepřehříval, musí řešit opačný problém v zimě – nedostatek slunce, které jinak může u velkých prosklených ploch výrazně ušetřit na vytápění. Pro posílení tepelné izolace a obálky budovy pak častěji sahá po předokenních roletách. Naopak když jsou okna orientována na západní stranu, je vhodné okna osadit jiným typem exteriérové stínicí techniky – venkovními žaluziemi. Ty zadrží většinu tepelné energie před vstupem do interiéru a zároveň ho tak pasivně chladí. Na základě toho proto usuzujeme, že poptávka po venkovním stínění bude v návaznosti na novou legislativu spíše dále stoupat,“ řekl Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Podle odborníků však ne všichni architekti budou tíhnout k orientaci budov tak, aby přísnější požadavky na využívání primární neobnovitelné energie splňovaly. „V takových případech budou muset do svých projektů zakomponovat větší množství řešení, která jim pomohou více využívat obnovitelné energie. Týkat se to bude zejména běžných nízkoenergetických budov. Nárůst zájmu například o tepelná čerpadla tak očekáváme i u této skupiny,“ doplnil Popelka.

S tím souhlasí i Petr Přichystal, zároveň podle něj platí, že klíčové jsou pro širokou i odbornou veřejnost aktuální trendy. „Ty jasně ukazují na rostoucí oblibu venkovního stínění, kdy lidé oceňují výrazně větší efektivitu tohoto řešení ve srovnání například s vnitřními variantami. To se propisuje i do architektonických návrhů, u většiny novostaveb se tak již dnes s venkovním stíněním počítá, což se projevuje i na stavební připravenosti proto toto řešení,“ uzavřel Přichystal.

Také čtěte  Modernizace skleněných fasád budov je klíčem k energetické udržitelnosti

Další články