Tornádo, vichřice – co dělat před, při nich a potom

396
Twister - škody ve městě po bouři, 1870569 Pixabay

Poklidné bydlení, o které se snažíme pečovat, zušlechťovat ho, mohou narušit také negativní vlivy – hluční sousedé, vandal, zloděj nebo mnohem častěji meteorologické vlivy – například povodeň, záplava, silný vítr, vichřice nebo v našich končinách vzácněji také tornádo.

Co je tornádo a jaká rozlišujeme?

Českou republiku, vzácně potrápilo ničivé tornádo. Podívejme se tedy blíže na to, o co se jedná, co dělat, když nastane, ať už máme čas se na něj připravit, nebo nás překvapí v poslední chvíli.

Tornádo je silně rotující vzdušný vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus.

Průměr tornáda se zpravidla pohybuje mezi 100 – 600 metry. Tornáda se vyskytují po celé zeměkouli, nejčastěji v oblasti středozápadní a jižní Ameriky. Nejvíce tornád se zde vyskytuje v období od dubna do června. Většina tornád má rychlost větru pod 180 km/h a šířku pod 100 m, přičemž délka trasy činí maximálně několik kilometrů. Nejsilnější tornáda však mohou dosahovat rychlostí větru kolem 500 km/h, šířky přes 3 km a putovat déle než 100 km.

Ke klasifikaci tornád jsou používány různé škály. Patrně nejznámější je Fujitova stupnice (také Fujitova-Pearsonova stupnice, F-stupnice), která dělí tornáda do šesti stupňů – F0 až F5. Nejsilnější šestý stupeň F5 se vyskytuje pouze ve 2 % ze všech případů výskytu tornád.

F0 – rychlost do 119 km/h, lehké škody – spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy.
F1 – rychlost 120 až 180 km/h, mírné škody – strhává střešní krytinu, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic.
F2 – rychlost 180 až 250 km/h, značné škody – strhává střechy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, zdvihá automobily ze země.
F3 – rychlost 250 až 330 km/h, vážné škody – ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána.
F4 – rychlost 330 až 420 km/h, zničující škody – srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou.
F5 – rychlost přesahuje 420 km/h, ohromující škody – silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m.

Kromě nejběžnějšího typu tornáda s jedním vírem je možno se setkat i s méně obvyklými typy – například tornádo s více víry či vodní smršť. Mezi tornádu podobné přírodní fenomény patří např. rarášek (písečný vír) či ohnivý vír.

Tornáda se vzácně vyskytují i jinde po Evropě a občas také v Česku. V roce 2021 na jižní Moravě bylo bohužel nejsilnější a nejničivější. Silný vzdušný vír lze v Česku pozorovat i několikrát ročně. Tak ničivé tornádo, jaké postihlo Hodonínsko, však české kroniky pamatují naposledy ve 12. století.

Také čtěte  Chytrá domácnost pomáhá hlídat (nejen) kvalitu vnitřního ovzduší

Předpovídat se prakticky nedají, ačkoliv pro jejich vznik musí být splněna řada podmínek, tedy dá se spíše odhadovat jejich pravděpodobnost. K detekci (vzniklých) tornád je používán především Dopplerův radar, v jehož datech dokáží meteorologové rozpoznat vzorce typické pro vznikající či aktivní tornádo (např. hákovité echo či přítomnost létajících trosek). Důležitý význam mají i hlášení lovců bouří.

Druhy tornád

Supercelární tornádo – bývá vázáno na výskyt supercelární bouře. Supercela je konvektivní oblačnost tvořená jedinou mohutnou bouřkovou buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy a lze v ní pozorovat tzv. mezocyklónu o průměru cca 20 km. Takováto bouře patří mezi nejnebezpečnější konvektivní bouře vůbec. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád zejména na americkém středozápadě. Zpravidla je doprovázena intenzivními ničivými blesky a prudkým, vytrvalým přívalovým. Supercela v Evropě je poměrně vzácná, avšak ne vyloučená.

Nesupercelární tornádo – mateřská bouře nemá supercelární charakter – jedná se tedy o bouři tvořenou více bouřkovými buňkami. Nesupercelární bouřková buňka má životnost přibližně 30 minut. Tornáda vázaná na tuto bouři bývají mnohem slabší, ale není vyloučeno, že i v tomto případě se vyskytne silné tornádo. Druhý druh tornád je typický pro Českou republiku, kde je výskyt supercely vzácnost.

Co je vítr

V souvislosti se škodami na majetku způsobenými pohybem vzduchu (např. vítr, vichřice, tornádo) se můžeme setkat s následujícími pojmy.

Vítr je proudění vzduchu v atmosféře, které je vyvoláno rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Povrch země je velmi rozmanitý a některé jeho části se zahřívají rychleji a výrazněji než jiné (důležitou roli hraje barva a charakter povrchu). Samotná atmosféra se pak od (nestejnoměrně zahřátého) povrchu zahřívá (mnohem více než od slunečního záření). V atmosféře tak vznikají místa s rozdílnou teplotou a tím pádem i fyzikálními vlastnostmi (studený vzduch je těžší než teplý). Následně dochází k vyrovnávání těchto rozdílů. Vznikají tlakové níže a výše. Masy vzduchu se rozpohybují.

Co je vichřice

Vichřice je typ větru v Beaufortově stupnici, má pořadové číslo 9. Ve výšce 10 metrů tento vítr má rychlost 20,8 až 24,4 m/s (75 až 88 km/h). Dříve byl vichřicí označován stupeň 11 (28,5 až 32,6 m/s), který se nyní označuje jako mohutná vichřice. Rozpoznávacími znaky tohoto typu větru na pevnině jsou menší škody na stavbách (strhává tašky a břidlici ze střech), lámou se větší větve stromů a převrací lehčí předměty jako zahradní plastový nábytek či popelnice.

Co dělat při očekávání ničivých projevů pohybu vzduchu (vítr, vichřice, tornádo..)? Jak se chránit? Proti nejničivějším lokálním projevům prakticky neexistuje stoprocentní obrana, vždy je třeba postupovat od záchrany životů, zdraví, k ochraně majetku, aktuálním nebo dlouhodobým preventivním opatřením.

Také čtěte  Zvažujete terasu z WPC? Poradíme jak vybrat tu správnou

Jak se chránit, co dělat a nedělat při tornádu či vichřici

Ničivé bouře se mohou objevit v jakékoli části planety, protože globální změny klimatu způsobují stále extrémnější počasí. Jak přečkat ničivé následky větru (vichřice, tornádo, hurikán) v bezpečí?

Úkryt – ukryjte se včas a co nejhlouběji, do středu stavby. Nejčetnější zranění, včetně smrtelných, při tornádu vzniká z odletujících a rotujících trosek, rozbitých oken, ale také při odklízení škod. Místnosti s okny, dveřmi, slabými stěnami, stropy nebo pod střechou jsou velmi nebezpečné. Ukryjte se do sklepa, do místností uvnitř budov, do (nej)nižších pater, k rámům dveří, k vnitřním a nosným stěnám, tak aby na vás nespadly další těžké předmět nebo méně odolný strop, skryjte se pod těžký masivní stůl nebo postel, do vany, na vnitřní schodiště, chraňte si těla měkkými částmi jako jsou matrace, pevné oblečení, helma. Menší místnosti uvnitř budovy bývají nejpevnější.

Na volném prostranství – ve volné krajině, na silnici, v lese – se vyhněte úkrytům pod mosty (kde vítr naopak zesiluje, může hrozit i jejich zřícení), opusťte les, neukrývejte se do stodoly, chatek, plechové garáže. Pozor na spadané dráty pod proudem. Na volném prostranství často účinně pomůže k ukrytí před nejhorším účinkem prohlubeň (příkop). Hurikánu nebo tornádu často nemá smysl ujíždět – mění často směr a může vás dostihnout.

Připravenost – pokud je to možné, chraňte v první řadě lidské životy, zdraví, zvířata, buďte obuti a oblečeni (možnost pohybu po bouři), mějte po ruce důležité věci pro přečkání období po zásahu rozmarem počasí (například léky, svítilna, doklady, oblečení, brýle). Pokud to stihnete, uzavřete přívod plynu a elektřiny. Nepoužívejte otevřený oheň (například zapalovač – únik plynu bývá velmi častý). Použijte svítilnu nebo telefon. Upřednostněte včasný úkryt před pozorováním bouře a jejího postupu. Pokud už je bouře blízko, nevydávejte se upevňovat nebo schovávat předměty ven, pravděpodobně to stejně nebude účinné.

Zvířata – pokud se blíží například tornádo a je velmi pravděpodobný zkázonosný účinek a nelze všechna zvířata ukrýt podobně jako osoby, může pomoci jejich uvolnění (útěk na svobodu), pak jsou schopna sama při troše štěstí uniknout útěkem.

Konstrukce staveb a střech v České republice – odolnost bývá dimenzována na základní rychlosti větru zhruba od 80 do 130 kilometrů za hodinu. Například tornádo na jihu Moravy dosahovalo rychlosti přes 200 kilometrů za hodinu. V ČR také není běžné u rodinných domů stavět speciální kryty, jinak je tomu například v oblastech s hrozbou tornád, v USA. Poškozené konstrukce musí prohlédnout statik, do evidentně poškozených budov nevstupujte – život je přednější, než záchrana několika předmětů, dokladů nebo majetku.

Když už živel udeřil

Bezprostředně po zásahu živelní události nastává sčítání, řešení a odklízení škod. V případě většího rozsahu poskytuje pomoc IZS (integrovaný záchranný systém), stát, rodiny, dobrovolníci a samozřejmě také pojišťovny. Pomocné prostředky lze také získat, při splnění určitých podmínek (například rozsah) z Fondu solidarity Evropské unie.

Také čtěte  5 nejčastějších chyb u zrcadel v interiéru

Pojišťovny jsou schopné vyplácet pojištěným jednotlivcům a firmám zálohy na co nejrychlejší sanaci škod. Uplatní se tzv. zrychlené likvidace. Škody způsobené tornádem, jsou pojišťovny připraveny plně hradit z pojistek pokrývajících rizika škody z přírodních katastrof způsobených silným větrem – škody po tornádu jsou tedy zcela legitimní. Velmi důležité a doporučené je před odstraňováním následků škody zdokumentovat.

Pojištění

Myslete také na zmírnění případných následků a větší šance na obnovu majetku. K tomu slouží lidmi vynalezený produkt – pojištění. Jaké si pro případ ničivých účinků větru pořídit? Jaké by mělo být?

Z pohledu krytí u následků přírodních jevů – tornádo utrhne a odnese střechu, povodeň zaplaví sklep. Jde o různé škody z povahy rizika různých přírodních jevů, obojí je kryto už v základu pojištění. Pojištění by mělo být sjednané na správnou pojistnou částku, aby poškození poté nedostali mnohem nižší částku (případ starších neaktualizovaných pojištění – tzv podpojištění). S pojištěním je třeba průběžně pracovat. Na aktualizaci nezapomeňte zejména po rekonstrukci, dalších pořízených předmětů a staveb, výměně nábytku či nákupu nových spotřebičů a elektroniky.

Zda konkrétní neštěstí většího rozsahu změní pojišťovací trh, je vždy těžké předem odhadovat.

Nedostatek stavebních materiálů následkem korona krize

Napravování škod v roce 2021 bude komplikovat nedostatek stavebních materiálů (v evropském rozsahu) a s tím související významný nárůst cen řady surovin a materiálů. Komplikace, které poznali stavebníci a rekonstruující, tak ještě znásobí problémy vyvolané následkem ničivých účinků větru a tornáda. Důležitou součástí je rychlá a účinná pomoc státu, krajů, místních orgánů, lidská dobrovolná pomoc a v neposlední řadě, alespoň pro zmírnění dopadů a řešitelnost oprav samozřejmě pojištění. A v rámci možností, pokud možno prevence nebo lepší připravenost na podobné, naštěstí poměrně vzácné přírodní jevy.

Použité zdroje – Wikipedia, Meteocentrum, In-pocasi, Pojišťovna ERV
Fotografie – Pixabay

Klíčová slova k článku: tornádo, tajfun, cyklón, hurikán, vichřice, škody, pojištění, ČR, Česká republika, Morava, 2021, nedostatek materiálů, nedostatek stavebních materiálů, lidské životy, materiální škody, živel, pohroma, vítr, supercela, nesupercelární tornádo, vzdušný vír, jak se chránit, jak chránit majetek, co dělat po tornádu,