Letní vedra – sekat trávu nebo ji nechávat vysokou? Oboje má svoje

396
Zeleň u budov AFI Karlín, zahrady (foto SSI)

Sekat trávu v letních vedrech ve městech často nebo ji nechat vysokou? Jak se říká – oboje má svoje výhody a nevýhody. Řešením může být také tzv. mulčování. Blíže se na téma podíváme v článku „Letní vedra – sekat trávu nebo ji nechávat vysokou? Oboje má svoje“.

Letní měsíce, městské parky, tráva

Letní měsíce s sebou přinášejí nejen sluneční paprsky a horké počasí, ale také vyšší nároky na údržbu zelených ploch. V kontextu městských parků a ulic se často objevuje otázka, zda v létě sekat trávník nebo ho nechat volně růst. Nic ale není jednostranné, i toto závisí na několika faktorech.

Sekat

Existuje několik důvodů, proč trávník během letních měsíců pravidelně sekat. Prvním z nich je snížení množství klíšťat. Vzhledem k výraznému nárůstu jejich aktivity v poslední době je sekání trávníku efektivním opatřením pro omezení jejich přirozeného prostředí. Klíšťata totiž preferují vysokou trávu, která jim poskytuje přirozený úkryt a vlhké prostředí, a právě pravidelné sekání trávníku a snížení výšky porostu minimalizuje riziko jejich přítomnosti, a tedy i případného přenosu nemocí.

Dalším důvodem pro sečení trávníku v létě je praktický ohled a estetika. Pravidelně sečený trávník je příjemný pro chůzi či posezení, a navíc vytváří upravený a oku lahodící vzhled. Tento aspekt je důležitý zejména ve městských parcích a v ulicích, kde zelené plochy přispívají k celkovému vizuálnímu dojmu a harmonii prostředí. Udržování takových ploch pak zvyšuje kvalitu života v urbanizovaných oblastech.

Sekání trávy v parku (ilustrační foto Karcher, SSI)

Důvody, proč nechávat trávník delší

Existují samozřejmě ale i důvody, které se staví na druhou stranu, tedy proti sekání trávy v létě. Jedním z nich je efektivní zadržování vlhkosti vzrostlým travním porostem. „Vysoká tráva má schopnost daleko lépe udržovat vlhkost v půdě, konkrétně až o zhruba 60 % než tráva sečená, což může být v suchých obdobích pro zeleň výhodné. Alespoň nepravidelné sečení nebo ponechání části trávníku volně rostoucího tak může pomoci udržet půdu vlhkou a snížit potřebu závlahy,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher a dodává: „Vhodným řešením je také mulčování, kdy se tráva rozseká na miniaturní kousky a propadne ke kořenům trávníku. Mulč pak chrání trávník před ztrátou vlhkosti.“

Snížení teploty ve městech

Dalším důvodem, který mluví proti sekání trávníku, je jeho vliv na teplotu ve městech. Vysoká tráva, podobně jako stromy, působí jako přirozená izolace a snižuje teplotu povrchu, podle průzkumu časopisu Nature Communications (v angličtině) se v letních dnech může jednat až o těžko uvěřitelných 12 stupňů. Když je trávník sečený nízko, sluneční záření může snadno pronikat do půdy a její povrch se rychleji ohřívá. S tím roste nutnost častějšího zavlažování a spotřeba vody. Udržování vyššího trávníku může přispět k regulaci teploty v urbanizovaných oblastech a zmírnění účinků tzv. tepelného ostrova.

„Nejčastěji se řeší, zda vůbec, anebo jak často, trávníky v parcích a ve veřejných městských prostorech přes léto sekat, a zda plýtvat vodou při jejich zavlažování. Ještě před několika lety se toto neřešilo, ale mnoho měst a obcí po nedávných horkých létech přistoupilo ke snížení frekvence sekání. Vyšší travnatý porost dokáže zadržovat vlhkost a snižuje okolní teplotu, stejně tak je odolný vůči spálení sluncem,“ vysvětluje Jan Dzúr ze společnosti Kärcher. Řada obcí se tak ve finále rozhoduje optimalizovat sekání trávy právě v závislosti na aktuálním počasí.

Zeleň pomáhá i na budovách a střechách

Zeleň u budov AFI Karlín

Ve velkých městech vstřebávají střechy sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota může oproti okolnímu vzduchu lišit až o 30 °C. „Jejich osazení vegetací dokáže díky vzduchovým mezerám a mikrobiálním pochodům v zemině zlepšit tepelnou stabilitu prostoru až o 25 %, což znamená významnou úsporu energie na chlazení interiéru. Podobně působí i ozelenění fasád popínavými rostlinami. Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá k lepší psychické pohodě. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá i snižovat prašnost,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group.