Podzim: Jak využít, nebo uchovat výpěstky, aby vydržely co nejdéle?

Podzim bývá plný ovoce a zeleniny: Jak s plody naložit co nejlépe, abychom je využili a nemuseli je vyhazovat?

Ovoce a zelenina se u Čechů těší stále větší oblibě, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu[1]. Přestože jsou tyto suroviny oblíbené, stále tvoří značnou část odpadu v našich domácnostech. A protože právě vrcholí podzimní sklizeň mnoha druhů ovoce a zeleniny, je ideální čas se společně podívat na to, jak ze sklizně vytěžit maximum díky správnému zpracování a uskladnění. v článku „Podzim: Jak využít, nebo uchovat výpěstky, aby vydržely co nejdéle?“. Společně tak dokážeme zabránit plýtvání potravinami.

Začátek podzimu přináší ideální čas pro sklizeň úrody z našich sadů a polí. Sklízíme širokou paletu plodové i listové zeleniny, jako jsou dýně, cibule, zelí, brambory, mrkve, petržel, ale také stále dozrávající rajčata a cukety. Na řadu přicházejí také obiloviny, těch by se podle odhadů Českého statistického úřadu mělo u nás sklidit téměř 7 milionů tun[2]. Sklízet se bude také například hrách, fazole a mák.

Nyní je také čas na ovoce, včetně jablek, hrušek, švestek a hroznového vína. Nesmíme zapomínat ani na ořechy a houby. Pokud se rozhodnete nakupovat podzimní ovoce a zeleninu, je vhodné volit produkty od prověřených dodavatelů, jako jsou ty s logem kvality Klasa, Regionální potravina nebo BIO.

Správné skladování ovoce a zeleniny na podzim a v zimě

Klíčovým krokem v péči o ovoce a zeleninu je správné skladování surovin. Obecně platí, že ideální podmínky zahrnují uchování v přítmí a při vhodné teplotě, která se liší podle druhu surovin. Mimo to existuje možnost zpracovat zeleninu různými způsoby, jako je konzervování, sušení nebo zamrazení. Pokud jde o nadbytek ovoce, existují různé způsoby jeho využití, včetně výroby džemů, kompotů nebo moštů. Jak tedy správně skladovat podzimní ovoce a zeleninu?

Brambory

Jak si tedy brambory udržet co nejdéle čerstvé? V případě této oblíbené plodiny uděláte nejlépe, pokud zamezíte přístupu světla, zajistíte teplotu kolem 4 °C a relativní vlhkost v rozmezí 80–90 %. Důležité je také, aby hlízy byly umístěné v prodyšném obalu, třeba v přepravce. Uchovávání brambor v ledničce nebo v pokoji se nedoporučuje kvůli nevhodné teplotě. Nízké teploty mohou způsobit, že škrob v bramboře se přemění v cukr. To může vést ke změně chuti brambor, což je nepříjemné, pokud je plánujete použít k vaření nebo pečení. Pokojová teplota naopak může způsobit, že brambory klíčí rychleji, což může rovněž vést ke ztrátě chuti a textury, a jsou náchylnější ke zkáze.

Věděli jste, že každý Čech sní průměrně 60 kilogramů brambor ročně a v Česku je registrováno 119 odrůd? A také, že nejvíce brambor se vypěstuje na Vysočině?

Cibule

Dostatečně suchou cibuli je nejlepší skladovat v temnu a na chladném místě, obdobně jako brambory. Je však důležité dát pozor na to, aby tyto dvě plodiny nebyly ve vzájemném kontaktu, protože to může vést k tomu, že se obě začnou rychle kazit. Je důležité poznamenat, že cibule (a stejně tak česnek) nejsou vhodné pro skladování v chladničce. Chladnička může způsobit, že cibule změkne a ztratí svou typickou chuť. Optimální teplota pro skladování cibule je kolem 7–10 °C s dobrou cirkulací vzduchu. Chladné a suché místo, například temný sklep nebo spíž, je ideální pro dlouhodobé uchování cibule.

Mimo to doporučujeme skladovanou cibuli pravidelně kontrolovat, případně odstranit zkažené kusy a zajistit, že je uložena v suchém prostředí, aby se zabránilo vlhkosti, která by mohla způsobit zkázu.

Kořenová zelenina

Zde pro vás máme zajímavou možnost uchování. Mrkev či petržel očistěte od hlíny (ovšem nemyjte vodou) a zkraťte nať zhruba na 3 cm. Zeleninu poté umístěte do přepravky s vlhkým, ale nikoliv mokrým pískem, jako byste ji znovu chtěli zasadit. Nádobu umístěte do chladného, tmavého sklepa a zelenina tak vydrží dlouho svěží.

Dalším vhodným způsobem uchování je mražení. Avšak i při mražení je důležité provést předcházející krok, kterým je blanšírování zeleniny, aby si zachovala svou chuť a vitamíny. Blanšírování zahrnuje prudké spaření zeleniny ve vroucí vodě, následované rychlým ochlazením. Tím se zničí bakterie a prodlouží se trvanlivost zeleniny v mrazáku až na 12 měsíců.

Jablka

Jablka mají ráda studené prostory s vysokou vlhkostí. Docílíte toho například pomocí nádoby s vodou umístěnou poblíž ovoce. To skládejte do prodyšných bedýnek nejlépe v jedné vrstvě a určitě je nemyjte vodou – plody jinak zbavíte přírodní ochranné vrstvy. Pokud tyto postupy dodržíte, jablka vám vydrží klidně i několik měsíců.

Další tipy a články o kvalitních českých surovinách naleznete na www.akademiekvality.cz.

[1] Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/na-jednoho-obyvatele-pripadlo-loni-v-prumeru-vice-mlecnych-vyrobku-masa-ovoce-a-zeleniny

[2] Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/odhady-sklizni-cervenec-2023

O značce „Klasa“

Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Spravuje ji Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu pro rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku u 941 produktů od 260 výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou na stránkách eklasa.cz.

O značce „Regionální potravina“

Již čtrnáct let uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé si mohou vybírat z 418 výrobků od 318 výrobců. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. Více informací je k dispozici na webových stránkách regionalnipotravina.cz.

O značce „BIO Produkt ekologického zemědělství“

Zelenobílý grafický znak BIO nazývaný díky proužkům „biozebra“ je doplněný nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. V naší zemi slouží jako ochranná známka pro biopotraviny. Aby mohly produkty toto označení získat, musí být prověřeny některými kontrolními organizacemi, které pověřuje Ministerstvo zemědělství. Bio výrobky označují produkty z rostlin a živočichů z ekologických farem, které nebyly ošetřeny zakázanými pesticidy, minerálními dusíkatými hnojivy a zároveň se při jejich pěstování nebo chovu zohledňuje dopad na životní prostředí a potřeby chovaných hospodářských zvířat. Více informací se dozvíte na webu myjsmebio.cz.

O značce „Ekologická produkce“

„Ekologická produkce“ je na rozdíl od předchozí „biozebry“ značením nadnárodním (ve tvaru zelenobílého lístku) upraveným předpisem Evropské unie. Musí ho mít na svém obale každý produkt, který splňuje v rámci EU požadavky na biopotraviny. Jejich definice je zmíněna v textu výše – u značky „BIO Produkt ekologického zemědělství“. Pro úplnost ještě dodejme, že u biopotravin s původem mimo naši zemi není označení „biozebra“ povinné, i když na obalu být může.

O značce „Chráněné označení (ZTS, CHZO, CHOP)“

Chráněné označení – jedná se o značení Evropské unie. Funguje už téměř 25 let. Důvodem vzniku byla mj. i ochrana produktů před jejich paděláním. Týká se to následujících značek:

• Zaručené tradiční speciality (ZTS)
• Chráněné označení původu (CHOP)
• Chráněné zeměpisné označení (CHZO)