Kulaté domy

Na jarním souboru veletrhů PVA EXPO v pražských Letňanech jsme viděli celou řadu zajímavých expozic, výrobků, nápadů i proměněných myšlenek. Jednou z těch, které velikostí stánku patřily jednoznačně nejmenším, ale rozhodně nás zaujaly, byl nápad kulatých (nebo dokonce kulovitých) domů. U skromného stánku sondoval zájem Ing. Jaroslav Černý. Už po pár minutách rozhovoru bylo jasné, že k myšlence se vrátíme a přineseme pro Vás článek. Aktuálně máme v plánu dokonce celou sérii. Předesíláme, že mnohé myšlenky a úvahy se nebrání tomu, aby rozdělily čtenáře a vyvedli je z obvyklého klidu. Takže – jak vznikl nápad kulatých domů, pane projektante?

Jak vznikl nápad kulatých domů?

Tak jako všechny ostatní a nejen můj. Náhlý impuls a schopnost myšlení logickým způsobem zúročit v určitý okamžik získané zkušenosti a stav poznání. První vážná myšlenka aplikovat přírodní zákony i pro potřeby bydlení vznikla zhruba před dvaceti lety. Je třeba zmínit, že je to ve značné míře i produkt jisté filozofie nahlížení na svět.

Před rokem 1989 jsme vnímali vzrůstající rozpor mezi slovy a skutky. Po roce 1989 nastal příslib a víra, že tento rozpor bude odstraněn. Proč tedy nepřejít od slov k činům? Je-li proklamované úsilí “šetřit” myšleno vážně, pak proč alespoň nezkoumat jiné možnosti? Zásada nelhat a nevymýšlet již vymyšlené a odzkoušené. Pak v zaměření na kategorie spotřeby materiálu, pracnosti, energetické náročnosti … není nic výhodnějšího, než přírodní útvar a tím je koule. A další úvaha proč toho v bydlení nevyužíváme, když v jiných odvětvích (letectví, doprava, kosmonautika, lodě …) aplikujeme?

Všechna možná zdůvodnění by mohla skončit u konstatování, že neznáme učivo ze střední školy. Vzorec pro plochu čtverce by řada z nás jistě dala nějak dohromady, ale u kruhu? Ne každý vnímá rozdíl mezi kruhem, kružnicí a koulí? Kdo vnímá reálně s možnou aplikací, přírodní zákony kolem nás? Je třeba čtenářovi ponechat jistý prostor pro další úvahy a odpovědi. Napovím, při stejné ploše dostanete jiný obvod v kruhovém provedení a jiný ve čtvercovém. Obvod kruhu je menší. No a nápad k dalšímu bádání, směřujícího k reálné aplikaci, byl na světě.

Co bylo podnětem k veřejné prezentaci myšlenky kulatých domů?

Pro správné pochopení se opět uchýlím k pojmu filozofie a pojetí pravdy. Víra, že se po roce 1989 něco zlepší, vzala v mnohém brzo za své. Proklamace světlých zítřků byla nahrazena programy politických stran s životností maximálně 4 roky (pozn. red. – obvyklé volební období). Tyto programy spolu s lobbistickými zájmy se co nejdříve jistí příslušnými zákony (reálné potřeby normálního občana mohou být až vedlejší). Přírodní zákony jdou jaksi stranou. Dalo by se logicky očekávat, že jsou-li tyto zákony předmětem kritiky, pak nová garnitura je změní nebo přímo zruší. Není tomu, tak. Přibude další lobbistický zájem a když ho nikdo nepotřebuje, tak se to stane zákonem. Kam tento scénář došel, vnímá a hodnotí každý z nás po svém.

No a jak to dopadlo ve stavebnictví? Stavebnímu zákonu v podstatě nerozumí nikdo, a vyplnit pouhý formulář na povolení stavby, je zážitek na celý život. A tak vznikl i fenomén energetické šetrnosti. Prvotní ujišťování, že zateplení budov v podstatě nezvyšuje nijak náklady, je doufám zcela překonané a jen někdo se odváží vyřknout, že to byla lež. No a co je tedy pravda? A jsme zase u filozofie. Aby bylo dokonáno dílo fenoménu zateplování, byl vymyšlen matematický model fiktivního domu, vůči kterému se posuzují všechny navrhované nebo stávající objekty. Nikdo nevzdoruje a všichni se snaží přizpůsobit. Extrémní řešení, vyhovět nějaké fikci, je RD tvaru “kostky”. Je zcela vedlejší, že ne každému se to musí líbit a mnozí architekti to vylepší prohlášením, že je to architektonický záměr. Přesto i při tomto tvaru objektu to jaksi nevychází. Kdo zkusil vyprojektovat a posoudit tvar koule nebo kruhu? No a jsem u odpovědi na otázku.

Také čtěte  4 nejčastější chyby které prodraží stavbu

Zmínil jste několikrát pojem filozofie, pravdy, lži a podobně, mohl byste uvést důvody?

Ano mohl. Zdůrazňuji však, že je to jen moje přesvědčení a výklad dění kolem nás. Čtenáři a jiní odborníci na to jistě mají názor jiný. Stejně jako pan prezident, uvedu příklad. V Německu kdysi zavedli povinné svícení ve dne, v zimním období. My jsme se opičili a zavedli jsme to také. V Německu to záhy zrušili, a věřte že měli důvody, a zavedlo se to v Rakousku. Rakušané to také zrušili a u nás se to povýšilo na svícení celoroční. No a můžete přemýšlet – jak to nyní na silnicích vypadá. Máme přesvíceno, ničíme si zrak, ztrácíme reflexy a potřebnou dobu na reakci nebezpečných podnětů. Nevidíme chodce a motorkáře a máme falešný pocit jistoty, že nic nepřehlédneme a všechno v čas a bezpečně uvidíme. Pak nedokážeme ani nasvítit přechod pro chodce a občanům nařídíme nosit reflexní značky.

A co energetika? Je-li denně na silnicích cca 2 mil vozidel, pak spotřebují na svícení 2 000 000 x 100 W = 200 MW elektrické energie. No a nic se neděje… (pozn. red. – s nástupem LED světel v automobilismu i bydlení by tyto hodnoty byly přibližně 4-5x nižší, ovšem počáteční energetická náročnost na výrobu a ekonomická náročnost na pořízení aktuálně vyšší).

Zkuste se nyní zamyslet nad fenoménem energetických úspor pro bydlení. Klima se otepluje a my balíme domy do tepelných izolací. Ušetříme? Když vezmete termosku na čaj v nejlepším provedení, pak jen oddálíte jeho vychladnutí. Energii na jeho uvaření nezměníte. Tedy množství již vložené energie na teplý čaj zůstává, ale jen oddálíte jeho vychladnutí, pro pozdější využití. Proč si ho neuvaříte v době, kdy ho zrovna chcete a termosku pak vůbec nepotřebujete? Je to jistě extrémní přirovnání, ale je na zamyšlení.

Není snad na místě myšlenka jisté přiměřenosti. Pak ale přiměřenost k čemu? Je to energie jako taková (kW), nebo produkce nežádoucích emisních plynů? Proč někdo zcela pravdivě neuveřejní, kolik energie se spotřebuje na výrobu a aplikaci zateplovacích hmot a samozřejmě kolik se při tom vyprodukuje nežádoucích emisí? Obávám se, že to nikdo neudělá, protože by vyšlo najevo, že nyní právě touto činností, v nějaké nepodložené víře v jakousi budoucí úsporu, dáváme životnímu prostředí co proto. To není brojení proti zateplování nebo úsporám jako takovým, je to brojení proti manipulaci s naším myšlením. Byl to jen jako příklad k tomu, že nejen já, může mít z logických důvodů, jiný názor na současné dění.

Také čtěte  Spotřebu auta zná každý. A jakou spotřebu má váš dům?

Vzniká podnět uvedení příkladu nějakých zažitých konvencí?

Myslím, že bych nějaké mohl uvést, pro uklidnění čtenáře, že není sám v boji s dnešní realitou. Použiji zrovna myšlenku kulatého domu. Je alarmující kam až došel souhrn zákonných opatření, které musí občan splnit, když si na svém pozemku, za své peníze chce postavit rodinný dům. Kdo to zkusil, nepochybně došel k poznání, že jedinými lidmi na celém světě, kteří dělali něco pro to aby to šlo, byla jeho rodina a případně projektant. Ostatní to vůbec nezajímalo nebo za jeho peníze (je nepochybně i řádným daňovým poplatníkem) vymýšleli překážky, aby to nešlo. Co tedy očekávám v případě dnešní přebubřelé administrativy za potíže?

Jak definovat pro úředníka odstupové vzdálenosti při umístění objektu. Tradiční konvence má v půdorysu zpravidla 4 strany a 4 rohy. Jak provést kótování půdorysu, pro úředníka, když nebude mít k dispozici dva rozměry, které s pečlivostí sobě vlastní, na kalkulačce vynásobí a případně může uplatnit námitku, že projektantovi vyšla plocha záchodu jinak, než jemu. Jak si asi poradí s faktem, že kruh a všechny jako části (dveře, okna, výklenky…) jsou definovány bodem = středem a poloměrem. Jak stráví ponížení, že ostatní vnitřní příčky budou kótovány v polárních souřadnicích a plocha místností bude zjištěna programovou počítačovou metodou. Jak stráví ponížení, že nemůže kontrolovat autorizovanou osobu, která má nejen práva ale i zodpovědnost.

Co na to tzv. místní povolaní architekti a obvyklé podmínky územního plánu, které v podstatě plánovitě dusí jakoukoliv odlišnost od nějakých představ? Co na to CHKO, které má jakési vlastní směrnice a pohledy na zástavby z letadla? Zpravidla je přípustný jen přiměřený obdélník, sedlová střecha povoleného sklonu a stanovené barevné řešení. Energetika jde samozřejmě stranou. Všechno ostatní je nepřípustné.

Nevím jak to dopadne z povinným průkazem energetické náročnosti, kde lze očekávat, že fiktivní model s nepravoúhlým tvarem asi nepočítal. V extrémní případě, lze očekávat vyžadování průkazu o tom, že je to realizovatelné. Nevím jak kdo, ale řada čtenářů jistě začíná vnímat, že projektant je vázán nepřehlednou a nekonečnou řadou nařízení a požadavků, konče tím, že musí používat jen certifikované výrobky. V podstatě dělá jen skládačku typových dílčích řešení. Jak to dopadne s případným důkazem, že lze pravoúhlou cihlu použít i pro nepravoúhlé uložení do zdiva? I takový požadavek je někdo schopen vymyslet a v současném právním nazírání na svět uplatnit.

Mohl byste přiblížit nějaké technicko-konstrukční parametry?

I když řada projektů rodinných domů (RD) je vykládána jako typová. Pak je to ale jen příměr. Každý projekt je svým způsobem originální a jedinečný, viz. zákon o autorském právu. Je tedy jistý právní problém co považovat za obecné a co za ochranu autorských práv. Nové pojetí tvaru RD bylo zkoumáno dostupnými jednoduchými metodami, které by obstály v chápání stavebníka se středoškolským vzděláním. Lze jen konstatovat, že na obvodu se šetří cca 15 % materiálu, při prostorovém pojetí (polokoule) až 25 %. V přiměřené míře se pak zlepšují energetické vlastnosti budovy. Při použití standardních materiálů není jediný důvod k závěru, že by nepravoúhlý objekt RD byl nákladnější, než konvekční tvar pravoúhlý. Tak jak trefně doplnil jeden návštěvník výstavy. Příroda nezná pravý úhel a nezná hranic. Ano model námi presentovaného rodinného domu umožňuje pro konkrétní návrh nekonečný počet modifikací. Proto byla všem učiněna nabídka, že pro srovnání převedeme pravoúhlé řešení do nepravoúhlého. Tato nabídka dává prostor stavebníkovi, aby se svobodně rozhodl. On v tom bude bydlet a taky si to zaplatí.

Také čtěte  Rekreační realitní boom nekončí. Vzrůstá zájem o chalupy

Pojďme se podívat na nějaké ukázky řešení kulatých domů

Pane inženýre, blíže se k tématu vrátíme v dalších článcích, pojďme ale po veškerém tom povídání seznámit s některými projekty a návrhy, aby si udělali lepší představu o tom, co jsou kulaté domy. Znáte to – pár obrázků vydá za stránku textu…

Myšlenka kulatých domů lze uplatnit jak v individuální výstavbě – RD, tak i bytových domů (BD), ale také funkčních staveb, nebo například parkovacích domů či garáží. Tady opravdu bude lepší několik nákresů, které rozebereme v některém z dalších článků. Také se podíváme na nějakou realizaci a budeme se ptát, jak se v takových domech bydlí nebo pracuje.

Kulaté domy - rd_mstisov_pohled

Zde je, pro laika již poněkud futuristicky pojatý třípodlažní návrh domu v Mstišově – Dubí (obr. nahoře).

Kulaté domy - bd_strelna_kostany_pohled ořez

Realizovat ale lze samozřejmě i komplexnější bydlení – bytové domy, a může se jednat o kulaté, půlkulaté, ale i vícehranné domy, které ale vlastně považovat také za kulaté. Zde je nákres ale i realizace

BD Košťany 2

BD Košťany 3

Nebo půlkulaté domy…

BD Velemín 1

DPS Rtyně IMG_8639

Hovořil jste i o řešení pro garáže?

Kulaté domy - garazovy_dum_pohled

Jakou očekáváte budoucnost?

Rozhodně nemám v úmyslu podnikat nějakou lobbisticko-podnikatelskou kampaň. Nemám na to čas, nervy a prostředky. Jsem však připraven poskytovat informace případným zájemcům. Často jsem byl dotazován, zda jsou k dispozici nějaké reference. Jsou a nejsou. V případě kulatých domů (RD) jsem již několik projektů vypracoval a jeden je v realizaci. Práva stavebníka jsou však neprolomitelná a tak jen z dáli přihlížím. Ve sféře veřejné – situace je obecně lepší. Na webových stránkách jsou uvedeny realizované stavby tohoto typu. V krátké době tyto webové stránky doplníme o fotografické snímky hotových a užívaných staveb.

V současné době je dokončován projekt na RD, kde se předpokládá zahájení realizace stavby na podzim roku 2016. Uvidíme jak dopadne utkání s úředním šimlem. V případě svolení stavebníka není problém, podělit se se čtenáři, se zkušenostmi se schvalováním stavby a jednotlivými fázemi realizace.

Rozhovor webu Bydlení Raz Dva a Ing. Jaroslava Černého, projektanta a zakladatele Kulatých domů.