Hromosvod a rodinný dům. Kdy musí být?

Rodinný dům a hromosvod (bleskosvod)

Již téměř 250 let se na budovách instalují hromosvody. Jejich úkolem je v případě úderu blesku odvést bleskový proud bezpečně do země, aniž by docházelo k požárům nebo jiným škodám. Více v článku “Hromosvod a rodinný dům. Kdy musí být?”

Je hromosvod vhodný pro můj rodinný dům?

Bez ohledu na zákonná ustanovení by se hromosvody měly instalovat vždy v těchto případech:
– když objekty zřetelně převyšují své okolí, jako např. výškové domy, věže, objekty na vrcholcích hor
– když mají objekty měkkou střešní krytinu ze dřeva, slámy nebo při jejich stavbě bylo použito lehce vznětlivých materiálů
– pokud se v objektu skladují výbušné látky, nebo instalována průmyslová zařízení potenciálně ohrožující okolí
– a samozřejmě když je třeba zvláštním způsobem ochránit osoby a kulturní hodnoty

Pokud zákony (zejména Stavební zákon) nestanovily jinak, je instalace hromosvodu dobrovolným rozhodnutím majitele objektu.

Jak je to v zahraničí?

Například v Německu hradí pojišťovny zpravidla jen ty škody, které vznikly přímým působením blesku (požáry, exploze, destrukce). Nepřímé následky úderu blesku a z toho vyplývající škody na elektrických a elektronických přístrojích, způsobené zkratem nebo přepětím se přitom nezohledňují.

Rodinný dům a hromosvod

Je povinné mít hromosvod i na rodinném domě?

Hromosvod a rodinný dům. Kdy musí být? Na tuto otázku odpovídá stavební zákon 183/2006 Sb. a  prováděcí vyhláška 268/2009 Sb. § 36. Dle této vyhlášky musí mít hromosvod každý objekt, kde může dojít k ohrožení života nebo majetku a toto kritérium splňuje i Váš rodinný dům.

Prováděcí vyhláška 268/2009 Sb. § 36, ochrana před bleskem

(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat
b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží
c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů
d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou
e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny
f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.

Také čtěte  Rady a tipy pro návštěvníky stavebních výstav

(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.

(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.

Kolik by měl mít dům svodů?

U rodinný domů obecně platí minimálně jeden svod pro každých 15 m obvodu stavby. Menší rodinný dům, například 9×8 m by měl mít minimálně 3 svody. Tyto je třeba umístit rovnoměrně, ohled se bere také na stavební prvky domu jako dveře, okna, přístavby, pergoly apod. V ideálním případě bývají svody umístěny v každém vnějším rohu stavby.

Ochrana před bleskem – základní pojmy

Blesk – elektrický rázový výboj, při němž se vyrovnává náboj jedné polarity s nábojem opačné polarity (mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí). Ochrana před bleskem – souhrn opatření sloužících k ochraně objektu a osob, popř. zvířat před účinky atmosférické elektřiny (blesku, indukovaných nábojů)

Hromosvod (bleskosvod) – zařízení sloužící k ochraně objektu a jeho obsahu (včetně osob popř. zvířat) před účinky blesku, tedy před poškozením tepelnými a mechanickými účinky blesku, tzn. chrání před jejich požárem nebo mechanickým poškozením. Hromosvod vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení výboje do země. Každý hromosvod je složen ze tří hlavních částí – jde o jímací zařízení (jímač – např. jímací tyč), svod a uzemnění (to může být provedeno zemnícími tyčemi, deskami, dráty, či pásky, uloženo v zemi, příp. v základovém betonu).

Hromosvod vynalezl v polovině 18. století v Evropě Prokop Diviš, který umístil v roce 1754 první hromosvod ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma. Ve světě pak platí za vynálezce hromosvodu také americký vědec a politik Benjamin Franklin, který prováděl podobné experimenty kolem roku 1750.

Přímý zásah blesku – zásah blesku, při němž proud blesku (celý nebo zčásti) prochází zasaženým předmětem (objektem, konstrukcí, stromem),osobou nebo zvířetem.

Nepřímý zásah blesku – zásah blesku mimo příslušné místo nebo objekt, při němž se na vodivých předmětech (hmotách), umístěných na tomto místě nebo (v) tomto objektu, projeví účinky blesku (indukované náboje, přepětí, proudové rázy).

Také čtěte  Odolné a designové laminátové podlahy

Indukovaný náboj – elektrický náboj na vodivých předmětech na (v) objektu (budově) vyvolaný od elektricky nabitého mraku nebo při zásahu blesku.

Elektrický výboj - blesk

Jak vzniká blesk?

Na počátku dochází v mracích (typický bouřkový mrak, kumulonimbus, má květákový tvar) ke vzniku bouřkových buněk, protože vertikální pohyb vzduchu je dále zesilován dvěma jevy. Stoupající vzduch je ochlazován, až dosáhne teploty nasycení vodních par; dochází k vytvoření kapek a při kondenzaci se vzduch znovu ohřeje, takže znovu začíná stoupat. Dalším ochlazováním dochází k poklesu teploty pod nulu; mrznutí znamená nové uvolnění tepla a stoupání vzduchu se dále zrychluje až k rychlostem okolo 10 km/hod.

Přitom dochází ke vzniku a rozdělování elektrických nábojů v kapičkách vody nebo ledu. Kladně nabité částečky jsou zpravidla “lehčí” než záporné, a to znamená, že se v bouřkovém mraku oddělí oblasti s kladným nábojem nahoře (část jich však zůstává úplně dole) a záporným nábojem uprostřed. Z fyzikálního hlediska je bouřkový mrak obrovský generátor elektrostatické elektřiny, kde každá buňka je schopná produkovat průměrně dva až čtyři blesky za minutu. Intenzita elektrického pole dosahuje řádově stovky kV/m (kilo Volt na metr).

Počet bouřek je různý v závislosti na mechanismu vzniku. Obecně klesá s rostoucí zeměpisnou šířkou; vysvětlení lze najít ve skutečnosti, že pravděpodobnost bouřky při teplotě 27°C je vyšší než při 25°C. V hornatém terénu je počet bouřek též vyšší než na rovině. Každou hodinu udeří na zemi cca 1 milion blesků (denně 25 milionů). Následkem jsou milionové škody na majetku a osobách. Většina úrazů plyne z neznalosti nebo nevhodného jednání při bouřce.

Nebezpečí způsobené úderem blesku

V naší atmosféře neustále probíhají elektrostatické výboje, viditelné v podobě blesku mezi mraky nebo mezi mraky a povrchem země. Například v Německu dochází během letních měsíců (červenec a srpen) průměrně k pětinásobnému počtu bouřek než v zimních měsících (prosinec až únor).

Počet ročních bouřkových dnů a počet úderů blesku na čtverečný kilometr se přitom zvyšuje směrem od severu na jih. Nad Německem je počítáno v průměru s více než 750 000 blesky za rok.

Také čtěte  Pořízení malé solární elektrárny - a co s přebytky energie?

Kde hledat bezpečný úkryt?

Bezpečnou ochranu před úderem blesku poskytují zásadně budovy s hromosvodem, vozidla s celokovovou karoserií, kabiny stavebních strojů, železniční vagóny, karavany anebo kovové kabiny lanové dráhy.

Blíží-li se bouřka, neměli bychom se zdržovat venku, ale včas vyhledat chráněná místa. Každý, bez ohledu na to, jestli jde pěšky, jede na koni, na kole, motorce, či v otevřeném voze, je ohrožen úderem blesku.

Předzvěstí blížící se bouřky jsou vystupující kupovitá oblačnost, dusno se zvedajícím se větrem, vzdálené hřmění a blýskání. Vzdálenost bouřky od místa pozorování lze snadno odhadnout pomocí rychlosti zvuku, to znamená z časového intervalu mezi zábleskem a následným zahřměním. Při časové prodlevě pod 10 sekund je bouřka nebezpečně blízko, ale také při intervalech mezi 10 a 20 sekundami je situace nebezpečná.

Článek “Hromosvod a rodinný dům. Kdy musí být?” byl vydán v roce 2015.

KW: hromosvod, hromosvody, bleskosvod, bleskosvody, rodinný dům, bytový dům, problematika hromosvodů, problematika bleskosvodů, bouřka, bouřky, bouřek, blesk, úder blesku, ochrana, zemnič, zemnící vodič, základový zemnič, elektrický výboj, elektrický náboj, jímač, jímací tyč, přepětí, nebezpečí, riziko, bouřkový mrak, kumulonimbus, květákový tvar, květákovitý tvar, indukovaný náboj, nepřímý zásah blesku, přímý zásah blesku, vysoké napětí, pojištění, pojišťovna, povinnost, nutnost, levně, rychle, účinná ochrana, zákon, zákony, stavební zákon 183/2006 Sb., prováděcí vyhláška 268/2009 Sb. § 36, svod, dobře provedený hromosvod, správně provedený hromosvod.