Co je dřevostavba a jaké druhy jsou?

Stavba srubové konstrukce

Nejen zájemci o rychlou výstavbu mohou v naší republice v porevoluční době slýchat často magické slůvko “dřevostavby”. Ne že by dřevostavby v naší vlasti neexistovaly a nestály už dávno předtím, ale boom výstavby po desetiletích plánovaného hospodářství, postupně tomuto porevolučnímu fenoménu také nahrál. Pod slovem dřevostavba se ale skrývá hned několik různých druhů domů s rozdílnou konstrukcí. Mnohé mohou zvenčí nebo zevnitř vypadat podobně a nerozeznatelně, některé pozná i laik. Pod slovem dřevostavba se tedy může skrývat pět typů konstrukcí domů, které mají různé vlastnosti a mají také jiný způsob výstavby. Na prohlídku konstrukcí se vydáme od těch dříve známých a tradičnějších až po speciální a klasické soudobé. Co je dřevostavba a jaké druhy jsou?

Dřevostavby

Za dřevostavby označujeme stavby, při jejichž stavbě bylo z velké části použito dřevo. Tento základní materiál pro konstrukci dřevostaveb můžeme rozdělit na řezivo, desky a izolační materiál. Jako řezivo bývá nejčastěji použito smrkové, jedlové, ale též borovicové a modřínové dřevo. Pro srubové a roubené masivní stavby jde o kulatinu a hranoly. Nejčastěji užívaným deskovým materiálem dnešních dřevostaveb jsou dřevoštěpkové OSB desky, MFP, DHF a DFF desky, cementotřískové a sádrokartonové desky. Mezi izolačními materiály pro dřevostavby uveďme dřevovláknitou, minerální izolaci, slámu či konopí.

Starý roubený dům

Druhy dřevostaveb – roubené a srubové stavby

Pravděpodobně nejstarším druhem dřevostaveb byly a jsou roubené stavby, roubenky, sruby.

Dřevo bylo v minulosti jedním z nejdostupnějších stavebních materiálů, využívalo se především při stavbě venkovských stavení. Tato konstrukce dřevěných staveb se podle archeologických nálezů z doby bronzové, nalezla na území dnešního Německa a Švýcarska. Celé stěny roubenek a srubů se skládají ze silných, vodorovně kladených trámů resp. kulatiny a spojovacích prvků. Vnější stěny se obvykle neizolují, vždyť dřevo jako izolant má velmi dobré vlastnosti, nebo se izolace vkládá mezi zdvojené zdi.

Roubenka nebo srub?

Vysvětlíme si rozdíl mezi roubenkou a srubem. Klasická roubenka je tvořena kládami opracovanými na hranoly, spojovaných v rozích na tzv. rybinu, rohovou vazbou bez přesahu. Mezi jednotlivé hranoly se kladla vycpávka (např. mech, ovčí vlna, jíl), dnes se utěsňuje spára soudobými materiály (např. minerální vata). Roubená stavba může být také kombinována s klasickými zděnými nebo hliněnými stěnami

Plusem roubených a srubových staveb je nepochybně atmosféra bydlení a rekreace v dřevěných stěnách, ještě lepší akustické vlastnosti a přirozená filtrace vzduchu skrz stěny, než u jiných dřevostaveb, stěny velmi dobře vyrovnávají tepelné rozdíly a jsou odolné vůči velké vodě. Umístění věšáčku lze snadno vyřešit zatlučením hřebíku.

Také čtěte  Zářná budoucnost pro ohýbaná skla

Za nevýhodu můžeme považovat jejich rustikální vzhled který se nehodí úplně všude, potřebu velkého množství kvalitního masivního dřeva, pracování materiálu při vysychání či vlhnutí (dřevo má tuto přirozenou schopnost), obvykle se nedají stavět touto technologií více než dvoupodlažní stavby (sesedání). Srub nebo roubenku či poloroubenku si snáze představíme u lesa, na samotě, velkém pozemku nebo alespoň na kraji obce, poněkud výstředně by taková stavba působila například uprostřed obce nebo ve městě. Uvnitř také na někoho působí zvláštním dojmem, když dům nemá klasické rovné a bílé stěny, ale přiznané masivní dřevo. Některé stěny nebo místnosti se ale uvnitř nechají pokrýt rovnými plochami. Roubenou nebo srubovou stavbu je vhodné doplnit také odpovídajícími výplněmi stavebních otvorů – dřevěnými okny a dveřmi.

Druhy dřevostaveb – masivní panelová konstrukce

Tento druh můžeme považovat spíše za moderní a speciální, neobvyklou konstrukci. Dům skládá z předem vyrobených panelů z masivního dřeva. Tato technologie se nejčastěji využívá na moderní, rovné tvary domů. Na stěny se zvenčí obvykle připevní dřevovláknitá izolace. Zevnitř se pak dřevěná stěna nechává viditelná.

Plusem takového řešení je opět příjemná atmosféra díky plnodřevěným stěnám, stavba je velmi pevná, masivní, hodí se i na vícepodlažní domy, stěny dobře vyrovnávají tepelné rozdíly. Oproti roubeným stavbám dům působí moderním vzhledem, může mít ještě lepší izolační vlastnosti a díky vzduchotěsnosti se hodí i na tzv. pasivní domy.

Za nevýhodu například oproti sendvičovým stěnám můžeme u masivní panelové konstrukce považovat vyšší cenu kvůli masivnímu dřevu, vyšší náklady padnou na dopravu a těžkou mechanizaci na stavbě. Jde také o poměrně specifický vzhled a menší rozšířenost.

Druhy dřevostaveb – konstrukce z hranolů a fošen

Firma na stavbě nařeže fošny či hranoly a s využitím hřebíků a plechových spojek z nich postaví konstrukci na míru. Do husté dřevěné sítě se pak vkládá izolace, na závěr se stěny obkládají, a tím i zpevňují dřevovláknitými deskami, překližkou či sádrokartonem. Dřevěná konstrukce je schovaná ve stěnách.

Plusy: je možné vytvořit i složité tvary, dům může být na pohled k nerozeznání od dražšího zděného, stavba je lehká a celkem rychle postavená, uspoříte za dopravu, protože je možné pracovat s místním dřevem, není třeba těžká mechanizace, dobře se hodí na nízkoenergetické i pasivní domy.

Zápory: stavba bývá pracnější a pomalejší než u montovaného typu, délku výstavby a cenu ovlivňuje tedy i dovednost tesařů.

Také čtěte  Futuristický Masdar City, SAE - i s českými dodavateli

Druhy dřevostaveb – skeletový systém z trámů

Stejným způsobem jako se vytváří krov z masivních trámů, postaví tesaři i celý dům, používají k tomu tesařské lepené spoje. Trámy se v interiéru ponechávají viditelné, místo příček je možné vnitřní prostor členit jen dřevěnými sloupy. Mezi trámy je vkládána izolace, zvenčí se pak přijde obklad ze dřeva, někdy i z kovových či jiných materiálů (plech, plast a další).

Druhy dřevostaveb – konstrukce z již existujících dřevěných bedýnek

Tato forma složení stěn dřevostaveb nemusí vyhovovat každému a má své zastánce i odpůrce. Známé jsou konstrukce stěn například ze starých armádních bedýnek od granátů vyplněné izolací a doplněné nosnou konstrukcí. Nejedná se tedy ve vysokém procentu o nový materiál (dřevo), což ale obvykle umožňuje úsporu nákladů na pořízení. Něco za něco, jak už to v životě bývá.

Slámové panely při výstavbě RD

Druhy dřevostaveb – stěny s výplní ze slámy

Na trhu jsou společnosti, které staví svoji nabídku na tradičních izolantech, v tomto případě na slámě integrované do stěn pro zateplení a odizolování stěn. Pro snadnost použití bývá sláma slisována do panelů. Při stavbě domů bývají využívány pro sendvičové konstrukce stěn. Další možnou aplikací jsou příčky, a to v podobě jednoduchých i zdvojených, včetně instalačních příček pro rozvody elektroinstalací, nebo rozvody vody a kanalizace, podhledy (vhodné i pro vedení vzduchotechniky) a na suché podlahy. Jsou vhodné nejen do novostaveb rodinných domů a dřevostaveb, ale také do rekonstrukcí domů, půdních vestaveb, snižování podhledů a mnoha dalších.

Za jednu z výhod můžeme jmenovat cenu, přírodní původ materiálů (čemuž ovšem nemusí odpovídat protipožární úprava materiálu). Tyto panely vynikají svými tepelně-akumulačními vlastnostmi, využitelnými i v nízkoenergetických a pasivních domech. Akumulace tepla pracuje ve váš prospěch v létě i v zimě. V létě zabraňuje přehřívání a v zimě naopak vychládání.

Nevýhoda dřevostavby s obsahem slámy ve vnějších i vnitřních stěnách (příčkách) je běžně uchycení předmětů, například těžších polic, odolnost vůči vodě a (ne)pevnost oproti jiným materiálům.

Druhy dřevostaveb – sendvičová konstrukce

Konstrukce ze sendvičových panelů vyrobených v továrně a přivezených na místo montáže, je asi kvantitativně i obecně nejrozšířenější formou tzv. dřevostavby. Pravdou je, že například oproti masivním dřevěným domům obsahují nižší podíl dřeva a ještě menší podíl masivního dřeva (obvykle pouze nosné a zpevňující prvky, hranoly a fošny), ale další moderní materiály vylepšují izolační a akustické vlastnosti.

Celé stěny i s okny a dveřmi, stropy a střešní desky výrobce připraví v příhodných podmínkách v továrně a pak je na stavbě velmi rychle, obvykle za pár dní, smontuje. Panely připomínají sendvič. Mezi dvěma vrstvami dřevoštěpkových desek nebo překližky a nosných trámků bývá uložena izolační náplň. Jistě znáte pojem OSB desky, masivní nebo lepené hranoly (trámky) a výplň z minerální vaty nebo jiný materiál.

Také čtěte  5 nejnovějších trendů v oblasti městské zeleně

Za výhodu a jasné plus sendvičových dřevostaveb je považována rychlost výstavby (na hotové základové desce v řádech dnů až týdnů), variabilita, lze stavět v jakémkoliv ročním období a počasí, dále je to cena staveb (od několika set tisíc či jednoho milionu výše), u šikmých střech nezabírají místo nosné trámy. Obvykle také bývá cena stanovena a garantována investorovi dodavatelem již při uzavření smlouvy a po dobu výstavby se nemění (pokud nejsou investorem iniciovány změny v projektu, objednány nadstandardy apod.). Sendvičovou dřevostavbu často ani zvenku ani při poklepu na stěnu, ani zevnitř, neodhalíte a nerozeznáte na první pohled například od zděného domu. Určitým vodítkem může být tloušťka stěn patrná u okenních rámů nebo zárubní dveří, protože stěna dřevostaveb se sendvičovou konstrukcí bývá zhruba poloviční než u zděných a zateplených stěn.

Mínusem může být nižší obsah masivního nebo celkového dřeva v konstrukci a stěnách, nabídka může být relativně omezená (typové domy – je ale mnoho firem které staví dle individuálních přání), vyšší náklady na dopravu z továrny (ty jsou ale již zahrnuty v nabídkové a smluvní ceně), potřeba jeřábu na stavbě (opět většinou problém dodavatele, nemusí investora zatěžovat), stěny mohou více přenášet zvuk, při poškození velkou vodou je potřeba obnažit a rozebrat celé stěny.

Dřevostavby a jejich vlastnosti

Vlastnostem, přednostem a zajímavostem z oblasti dřevostaveb se budeme věnovat v dalších článcích.