Rozkládací sedací soupravy pod lupou

Zjistěte, kdy vznikly rozkládací sedačky, kdo si nechal první takovou sedačku patentovat nebo jakých pět typů rozkládání sedačky se používá. Vše najdete v následujících řádcích. Pohodlně se opřete – třeba na sedačce – a jdeme na to.

Jak dlouho je s námi rozkládací sedačka

První náznaky rozkládacích sedaček pocházejí už z pozdního středověku. Tehdejší šlechta si evidentně libovala v pohodlí, a tak byla pohovka s přídavkem logickým vyústěním dalšího zútulnění místností. Přesto tento nábytek z přelomu 16. a 17. století nemá příliš společného s dnešním.

Skutečným otcem moderních rozkládacích sedaček je Bernardo Castro, italský přistěhovalec do USA, který si v roce 1931 nechal patentovat první model rozkládací sedací soupravy. Způsobil tím boom, protože jeho sedací souprava na první pohled nedávala najevo, že uvnitř skrývá rám s matrací.

Na základě Castrova splněného amerického snu pak přišli další, kteří jeho myšlenku rozvíjeli, případně upravili a přivedli na trh. Za 90 let existence rozkládacích sedacích souprav dneska máme možnost pořídit hned pětici základních typů rozkládacích sedaček.

5 typů rozkládání

Pojďme se podívat zblízka na všechny běžné typy rozkladů sedacích souprav.

1. Rozklad sklopením zad – funguje na principu vysunutí sedáku vpřed a zapření o výklopné nožičky, na jeho místo se pak sklopí zádová opěrka. Vzniká lůžko pro dvě osoby, které při kvalitní konstrukci sedačky vyhoví vysokým požadavkům na každodenní spaní. Jen škoda, že rozkladem přijdete o opěrnou část. Zamrzí to například při sledování televize.
2. Rozklad se schovanou matrací – navazuje stylem na původní patent Bernarda Castra. Na rubu sedáku ukrývá složenou matraci v celku. Rozkládá se překlopením sedáku s opěradlem dopředu a dolů tak, že se opěrka zapře horní částí o zem. Výhodou je kvalita matrace na každodenní spaní, nevýhodou nutná údržba spojů a nutnost pravidelného mazání mechanismu.
3. Rozklad s šuplíkem – praktický a častý způsob, který schovává rozložitelnou část v šuplíku na kolečkách pod sedákem. Využívá se například u rohových rozkládacích sedaček, ale i u dvojsedáků a trojsedáků. Výhodou je bleskové rozložení bez námahy, které se ale hodí jen pro občasné přespání.
4. Klik-klak rozklad – funguje na principu vyháknutí pantů spojujících sedák s opěradlem. Opěradlo se pak sklopí dozadu do vodorovné polohy. Vznikne skromnější dvojlůžko s mírným spádem na střed. Systém klik-klak je levný, ale občas trpí na vychození pantů. Hodí se na občasné přespání pro dvojici, které nevadí strávit noc blízko u sebe.
5. Rozklad dopředu – klasická varianta, kdy vyndáte opěradlo, shora uchopíte sedák, tažením k sobě ho rozložíte a zapřete o výklopné nohy. Opěradlo dáte na uvolněné místo po sedáku a máte hotovo. Rozložení trvá o něco déle, ale je spolehlivé a kvalita zpracování většinou stačí na každodenní spaní.

Čím doplnit rozkládací sedačku

Polštáře udělají parádu a dají se sehnat levně. Neutrální potah sedačky vám dovolí kombinovat barevné polštáře podle nálady nebo příležitosti. A protože jsou dekorativní, nemusí být zrovna plněné husím peřím. Barevné potahy se dají klidně ušít nebo levně pořídit na internetu.

Důležité je i osvětlení. K vyladěnému posezení v obývacím pokoji neoddělitelně patří elegantní lustr. Ten může být výrazný, nebo umírněný, aby nechal vyniknout sedačku. V každém případě ho můžete vylepšit stmívatelnou žárovkou. Díky ní zvládnete za pár sekund změnit atmosféru v místnosti k nepoznání.

A to je všechno. Určitě sami přijdete s řadou vylepšení, jak zviditelnit a zvelebit rozkládací sedačku.