Revitalizací parků ke kvalitnějšímu veřejnému prostoru

475
Malešický háj - vizualizace Loxia

Parky by měly být nedílnou součástí každého urbanistického celku, zejména pak měst – jejich význam pro městský veřejný prostor je zásadní a mnohovrstevnatý. Jde o plochy, kde mohou místní obyvatelé trávit svůj volný čas a relaxovat, zároveň ale také významně spoluvytvářejí kulturní městskou krajinu a plní důležitou estetickou i ekologickou funkci. Tím vším přispívají ke zvýšení kvality života v urbanizovaném prostředí, kde bezprostředního kontaktu s přírodou dlouhodobě ubývá. Více, spolu s několika ukázkami, se na městské parky podíváme v článku “Revitalizací parků ke kvalitnějšímu veřejnému prostoru”.

Historický vývoj

Při rychlé urbanizaci posledních dekád se na přírodu často zapomínalo a až s odstupem se ukazuje, jaká byla překotná výstavba bez vyváženého celkového konceptu chyba. Zbylé městské parky nebývají v dobré kondici, roky zanedbané péče se na nich podepsaly, čímž pozvolna ztrácejí i schopnost plnit své funkce. „Jedním z našich cílů je citlivou kultivací a revitalizací přeměnit místa, která byla doposud nepřístupná, nebo byla v takovém stavu, že se je lidé báli navštěvovat, na kvalitní veřejný prostor, kde lidé budou rádi trávit svůj volný čas,“ vysvětluje Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA.

Na kvalitní veřejný prostor s dostatkem zeleně je potřeba myslet také při navrhování nových rezidenčních objektů. „Kdykoliv začínáme s novým projektem, naše první myšlenka směřuje k tomu, že součástí návrhu by měl být park. Dostatek zeleně považujeme, především u projektů ve větších městech, za zcela zásadní. Nicméně je potřeba myslet na to, že park musí do projektu dobře zapadnout, aby se stal jeho přirozenou součástí a místní obyvatelé měli zájem ho využívat,“ říká Jana Mastíková.

Zrevitalizované parky = kvalitní veřejný prostor

Podle architektky ze studia LOXIA, které stojí například za návrhem aktuálně probíhající revitalizace parku Folimanka pod Nuselským mostem na Praze 2, jsou dobře naprojektované městské parky klíčem ke kvalitnímu a plnohodnotnému životu v dané čtvrti či městě.

Právě okolí bytových domů je stále častěji věnována pozornost při nákupu nemovitostí a významně ovlivňuje i jejich cenu. „Kvalitní veřejný prostor je nesmírně důležitou a nepostradatelnou částí každého urbanistického celku, protože je zdrojem volnočasového dění a života. Potřeba lidí sdružovat se, potkávat se, vyměňovat si zboží či názory, nebo prostě trávit společně volný čas je v nás hluboce zakořeněná a stav veřejného prostoru je rozhodující pro to, aby tato potřeba byla naplňována. Spokojený život nelze vést jen za vchodovými dveřmi bytu nebo domu. Přitom ale stále vídáme propastné rozdíly mezi kvalitou prostředí uvnitř a vně,“ vysvětluje architektka a dodává: „cíl je spojovat bydlení a veřejný prostor do jednoho funkčního celku, a přidávat tak městům další rozměr.“

Také čtěte  Ochrana domova s pomocí kamer – co se (ne)smí?

Revitalizovaný park Kajetánka

Park Kajetánka, Praha 6 - vizualizace Loxia (denní)

Příkladem velmi vkusně zrevitalizovaného parku, který povznesl veřejný prostor na Praze 6, je park Kajetánka. Revitalizace tohoto parku byla součástí komerčního projektu bytových domů. Revitalizace parků tak zdaleka neleží jen na bedrech zastupitelů obcí a měst a jejich rozpočtech. Projekt z pera architektonického studia LOXIA byl dokončen v roce 2015.

Park Kajetánka, Praha 6 - vizualizace Loxia (noční)

„Jde o projekt výstavby rezidenčních objektů, díky kterému byly zrekonstruovány zchátralé historicky významné objekty. Součástí návrhu byla kromě rekonstrukce zámečku a výstavby nových rezidenčních objektů také obnova oranžerie a zahradního domku a rozsáhlá úprava parku, rybníka a přilehlých pěších cest a komunikací,“ popisuje Jana Mastíková. V parku se podařilo zachovat velké množství původní zdravé zeleně, která byla doplněna nově vysazenými stromy, keři a popínavou zelení na opěrných stěnách. Došlo také k sanaci stávajícího rybníka, který tvoří významný přírodní prvek, a byly zrestaurovány a nově rozmístěny také četné kamenné sochy. V Praze na Břevnově tak vznikla oáza klidu, která místním obyvatelům i dalším návštěvníkům (park je přístupný veřejnosti) poskytuje místo k relaxaci.

Plácek pod Nuselským mostem

„Podobu veřejného prostoru je potřeba vždy dopředu dobře promyslet. Nemusí být nutně velký, ale musí nabízet aktivity a služby, které obecně lidé vyhledávají, aby se nestal jen botanickou zahradou nebo expozicí nápadů či jednoúčelovým prostorem pro minoritu, ale aby byl přínosem pro rezidenty i lákadlem pro návštěvníky z okolí,“ říká Jana Mastíková. Toto měli architekti ze studia LOXIA na paměti při návrhu revitalizace části parku Folimanka, tzv. „plácku“ pod Nuselským mostem, který připravili pro Městskou část Praha 2.

Jedním z hlavních prvků volnočasového areálu je víceúčelová plocha v podobě velkého modrého oválu. Jde o částečně zapuštěný „bazén“ z probarveného betonu, který bude během teplých letních měsíců sloužit jako sportovní, rekreační nebo i taneční plocha s interaktivními prvky pro děti. Během chladnějších zimních měsíců se pak ovál promění na kluziště pro veřejné bruslení. Chladicí technologie kluziště bude mobilní, a instalována tak bude jen na zimu.

Také čtěte  Jaká vybrat světla do interiéru? Máme pro vás tipy

Volnočasový areál Folimanka - vizualizace Loxia

Součástí areálu bude i hřiště s herními a vodními prvky, plocha na cvičení, plocha pro grilování, stoly na ping-pong, hřiště na pétanque, stoly se židlemi a lavičkami pro příjemné posezení, knižní stánek, kiosek s občerstvením, půjčovnou grilů a sportovního nářadí (v zimě bruslí) a s veřejnými toaletami. Do parku se po repasování vrátí také socha skateboardisty, která tam dříve stála, ale vandalové ji poničili. Návrh dále přináší také řešení aktuálně nelogicky umístěných vstupů do parku.

„Cílem našeho návrhu byla přeměna málo využívaného „plácku“ pod Nuselským mostem v atraktivní veřejný prostor v podobě volnočasového areálu, který bude nabízet celoroční využití díky plochám a zázemí pro řadu aktivit a sportů, a stane se místem, kde budou všichni Pražané, tedy nejen obyvatelé bezprostředního okolí, rádi trávit svůj volný čas. Na zanedbaném prostoru, kam roky nebyl důvod jít, se začne konečně žít,“ říká architektka.

Zeleň jako nezbytná součást nových rezidenčních projektů

Na důležitost existence parků a zeleně obecně je třeba myslet i u nově vznikajících rezidenčních projektů, kde se naštěstí čím dál více dbá i na vytvoření kvalitního veřejného prostoru se zelení, hřišti a relaxačními zónami.

Chateau Troja Residence - po rekonstrukci 4 (studio Loxia)

Mezi rezidenční projekty, součástí jejichž návrhu je kvalitní veřejný prostor, patří například Chateau Troja Rezidence s okouzlujícími romantickými zahradami s vodními prvky v podobě fontánek či vodotrysků, bytový dům na Zahradním Městě s dětským hřištěm, sportovním hřištěm a psím parkem, rezidenční areál Malešický Háj s parkem plným zeleně a amfiteátrem kolem centrálního stromu či projekt Nad Čimickým údolím s rozsáhlým parkem se zelení, vodními prvky, dětskými hřišti a piknikovou zónou s grilem. Za návrhy těchto projektů stojí architekti ze studia LOXIA.

„Ve studiu LOXIA se při navrhování vždy zaměřujeme na komplexní pojetí celého projektu. Nejde nám jen o stavbu jako takovou, ale ve velké míře se vždy zaměřujeme také na její okolí. Budoucnost, doufejme ne tak vzdálená, je kvalitně zpracovaný a funkční veřejný prostor včetně udržované zeleně, které jsou přidanou hodnotou každého bydlení, a slouží tak obyvatelům jako další plnohodnotná součást jejich domovů. Věříme, že v kvalitním veřejném prostoru je budoucnost. Města mají totiž sloužit hlavně pro žití, nejen na koukání nebo přespávání,“ vysvětluje přístup architektů Ing. arch. Jana Mastíková.

Zahradní město - vizualizace Loxia

Projekt Zahradní město

Ve studiu LOXIA si dobře uvědomují, že necitlivá výstavba nových objektů v městských prostorech může mít dalekosáhlé negativní dopady, a proto se ve velké míře zaměřují na revitalizaci brownfiledů, rehabilitaci území, záchranu památek a vytváření nových zelených ploch, čímž kultivují městské prostředí.

Také čtěte  Vlastní fotovoltaická elektrárna - co nepodcenit při instalaci

Ekologická úloha parků ve městech

Parky plní především ve městech, která jsou plná betonu a asfaltu, nezastupitelnou ekologickou úlohu. Spoluvytvářejí ekosystém města, podílejí se na produkci kyslíku a zároveň výrazně snižují prašnost. Hrají také velmi významnou roli při boji s horkem a suchem, které nás poslední roky v letních měsících sužují.

Beton a asfalt akumulují teplo, a bez zeleně tak město v letních měsících doslova sálá a stává se horkým peklem. Zeleň také velmi dobře zadržuje vodu – po asfaltu a betonu voda velmi rychle steče do kanalizace, zatímco do trávníku se voda vsákne, následně se odpařuje a tím opět ochlazuje okolní vzduch a zároveň zabraňuje velkému suchu.

Parky jsou ale také důležitým azylem pro faunu. Na rozdíl od intenzivně zemědělsky obdělávaného venkova jsou městské parky vhodným útočištěm pro hmyz, ptactvo i drobné savce, kteří se zde navíc těší z absence predátorů. Fauna ve městech s dobře udržovanou zelení tak často překvapivě bývá bohatší než za jejich hranicemi.

Ekologická témata jsou stále více akcentována, diskutována a projevují se ve všech oblastech našeho života a napříč všemi odvětvími. Obnovu zeleně, která již neplní svou funkci, stejně jako vytváření nových zelených ploch a výsadbu nové zeleně považuji za správný směr, kterým v našich projektech i nadále půjdeme,“ uzavírá hlavní architektka studia LOXIA.

O studiu LOXIA u nás píšeme i v tomto článku.