Nižší energetická náročnost v budoucnu nejen u novostaveb

160
Moderní nízkoenergetický dům a jeho systémy (schemata)

Energetická náročnost se nesnižuje pouze u novostaveb. V budoucnu by měly být v bezemisním standardu všechny stavby

Od ledna 2022 musejí všechny nově postavené domy v Česku splňovat přísnější podmínky budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V budoucnu se však pravděpodobně pravidla pro výstavbu ještě zpřísní. Podle návrhu nové evropské směrnice mají být do roku 2050 téměř všechny stavby v bezemisním standardu. Nová pravidla, která zasáhnou i již stojící domy, podle vyjádření zástupců Evropské unie pomohou snížit nejen emise skleníkových plynů, ale také účty za energie.

Evropská unie se i ve stavebnictví pustila do boje proti změně klimatu a vysokým nákladům na energie, a to jak u nových, tak stávajících budov. Do roku 2034 by se mělo například zrekonstruovat 25 % energeticky nejnáročnější neresidenčních budov. Výjimku zde dostanou například architektonicky významné nebo sakrální budovy. “Potenciál snižovat spotřebu energií v budovách je v Evropě obrovský. Proto bylo jednou z priorit Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci českého předsednictví dojednat shodu v této oblasti. Revidovaná směrnice bude nástrojem pro zlepšení kvality života obyvatel, snížení účtů za energie a zbavení se energetické závislosti na Rusku,” vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Nutnost postupných renovací se dotkne i rodinných či bytových domů, avšak zde se počítá s postupnými renovacemi rozprostřenými až do roku 2050. „Půjde o postupný model renovací, kdy se budou budovy přibližovat lepší energetické třídě s důrazem na renovaci těch energeticky nejnáročnějších,“ říká Šárka Tomanová z organizace Šance pro budovy. Dodává, že u nových staveb poté začne pravděpodobně od roku 2030 platit bezemisní standard. „Laicky si lze takovou novostavbu představit jako budovu s velmi malou spotřebou energie, která nemá kotel na uhlí či na plyn, disponuje fotovoltaikou na střeše a je postavena z materiálů s nízkou uhlíkovou stopou,“ vysvětluje Tomanová. Podle návrhu Rady EU mají nová pravidla platit už od roku 2030, a to pro novostavby včetně kanceláří, bytů či rodinných domů.

Také čtěte  Tipy na čištění koberců: sněhem, podomácku nebo s profesionály

Zájem Čechů o úsporná řešení je již nyní veliký

Směrnice tak ovlivní pravidla jak pro developery, tak pro lidi, kteří si v budoucnu budou chtít postavit rodinný dům. Od začátku letošního roku v průměru stačí, pokud je rodinný dům postaven ve standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie, tedy většinově v kategorii B, jako velmi úsporná budova.

Moderní dům (úspory foto 2)

Energetickou spotřebu rodinného domu by měla zajišťovat komplexní opatření. Konkrétně jde o zateplení obvodových stěn, stropů a suterénu, výměnu oken, správné nastavení otopné soustavy, případně výměnu kotle za účinnější či pořízení nového zdroje energie, například tepelného čerpadla, dále o instalaci fotovoltaických panelů s bateriovým úložištěm, správné nastavení regulace či správné nastavení teploty, například v čase,“ vyjmenovává technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík. Dodává, že realizace těchto opatření by měla být navržena odborníkem.

Zájem o taková opatření však byl velký i před platností nových energetických požadavků na novostavby. Podle Českého statistického úřadu v tuzemsku již v roce 2021 přibylo zhruba 18 tisíc rodinných domů, z nichž přibližně 70 procent spadá do kategorie velmi úsporných budov, 9 procent je dokonce mimořádně úsporných. A zájem českých domácností o nízkoenergetické bydlení potvrzují také data firem. „Na preferencích uživatelů pozorujeme v posledních letech výrazné změny. Dlouhodobě registrujeme rostoucí poptávku po energeticky úsporných řešeních, jako je venkovní stínicí technika a možnost jejího napojení na chytrou domácnost,“ uvádí Petr Přichystal, marketingový manažer firmy Lomax.

V evropském návrhu hraje hlavní roli fotovoltaika

Podle shody mnoha expertů začaly nejen domácnosti, ale i podniky zejména v posledním roce využívat tato řešení kvůli obavám z růstu cen energií či nevyhovujícím zdrojům energie. „Po určité době začnou být úsporná řešení návratná. Například stínicí technika propojená se systémem vytápění dokáže ročně ušetřit až 30 procent nákladů na teplo,“ dodává Přichystal. Se zbytečnými úniky tepla takto narychlo pomůže ještě izolace střechy a obvodových zdí, výměna oken za modely s trojskly či utěsnění starých dveří.

Také čtěte  Osvětlení nejen pro domov, ale i města, cesty, či most

Žaluzie a rolety Lomax

Náklady na vytápění se totiž v posledním roce zásadně změnily. Spousta lidí proto sahá po alternativních zdrojích energie, například po tepelných čerpadlech či fotovoltaice. Právě i v prozatímním návrhu Rady EU je podstatné, odkud energie pochází. „Budovy přestávají být vnímány jako nákladný spotřebič, ale naopak se mají podílet na výrobě energie,“ říká Tomanová a dodává, že se v návrhu počítá zejména s fotovoltaikou.

Již nyní přitom mohou lidé u rodinných domů využít dotaci na fotovoltaiku z dotačního fondu Nová zelená úsporám. A podle ministerstva životního prostředí je zájem veliký. „Letošní rok je ale naprosto přelomový. Od ledna si o dotaci na fotovoltaiku požádalo na 50 tisíc domácností, což je čtyřikrát více než v loňském roce. Úsporná opatření a investice do obnovitelných řešení současně pomáhají chránit životní prostředí a posilovat energetickou nezávislost rodin i celého Česka,“ komentuje ministr životního prostředí Marian Jurečka.

Evropská směrnice postihne téměř veškeré stavby

Z budov by se tak v budoucnu měly stát malé elektrárny. Návrh směrnice nově přichází s novou třídou energetické náročnosti A+, která definuje budovy s pozitivní energetickou bilancí, tedy budovu dodávající energii do sítě. Její zavedení ze strany jednotlivých členských států je však dle návrhu dobrovolné.

Je nicméně nutno podotknout, že finální znění směrnice bude známo až po projednání s Evropským parlamentem, tedy klidně až v druhé polovině roku 2023. Až poté by mělo být jasné, jaké povinnosti budou pro sektor budov a členské státy závazné.

O dopadu na českou legislativu se tak dá prozatím pouze spekulovat. „Do našeho odvětví se trend udržitelnosti promítá skrze stále přísnější normy neustále. Je to dobře, protože tlak na větší udržitelnost by měl jít shora dolů, ne naopak. Koncové zákazníky spíš zajímá, kolik budou měsíčně platit na zálohách. V naprosté většině je pozitivně překvapíme i ve standardu, který normálně stavíme,“ objasňuje Tomáš Kaláb, ředitel developerské společnosti Kaláb.

Také čtěte  Nalaďte Vánoce 2021 do zlata za pár korun

Další články