Slovník stavebních pojmů

Slovník stavebních pojmů

Pátráte po rozličných stavebních pojmech, nevíte si rady, co který znamená, a rádi byste se optali „co to je …“, jenže nemáte koho nebo je vám to hloupé? Už nemusí být vaší noční můrou spojení jako Projektová dokumentace, Dokončovací práce, Hrubá stavba, Lavičky, Územní generel, Požární zpráva, Zastavěná plocha, Proluka nebo Katastrální území?

Nevíme všechno, ale velmi mnoho zde lze nalézt, a to v abecedním řazení – je tu pro vás slovník stavebních pojmů. Uvedená slovní spojení postupně rozšiřujeme. Výjimečně se mohou některé pojmy časem legislativně nebo evolučně změnit, změna je tedy vyhrazena.

Slov a textu je ve slovníku hodně – při hledání buď rolujte myší, pravým posuvníkem nebo zadejte CTRL+F (hledat ve Windows) a napište slovo a od-entrujte. Dost už proslovů, takže co to je … ?

SLOVNÍK POJMŮ KOLEM STAVBY, STAVĚNÍ A BYDLENÍ

A

Absolutní vlhkost vzduchu
Skutečný obsah vodní páry ve vzduchu v gramech na m3 vzduchu tedy množství vodní páry ve vzduchu [g/ m3].

Absorpce
Přijímání (pohlcování) plynů, par i tepelného a světelného záření pevnými tělesy nebo kapalinami. Při absorpci záření se energie záření mění na jiné formy energie, přičemž dochází ke zvýšení teploty a tepelné roztažnosti. Takto např. povrchové plochy stavebních dílců absorbuji vyzařovanou sluneční energii. Tmavé plochy absorbují energii více než plochy světlé.

Aglomerace
Prostorové soustředění aktivit a lidí za účelem vzájemného prospěchu. Typicky průmyslová oblast, velké město; úžeji: seskupení produkčních aktivit ve vzájemné blízkosti, což zvyšuje jejich efektivitu (výkonnost) díky společnému využití infrastruktury a objemu produkce. Soustav osídlení, která se živelně nebo plánovitě tvoří v okolí velkých měst jako důsledek urbanizačního procesu. Sídelní aglomerace je hromadění obyvatel na ploše města a v jeho zájmovém okolí, postupné splynutí města s původně samostatnými sídelními útvary.

Aktivní dům
Také dům plusový. Dům, který je ještě úspornější než dům nulový. Pro aktivní domy je charakteristické, že vyprodukují více energie, než samy spotřebují. Dům si tak vydělá nejen na svůj provoz, ale zpětně třeba i na část své výstavby. Aktivní dům je vysoce ekologický, protože nezanechává žádnou uhlíkovou stopu. Je vybaven vlastními energetickými zdroji, které využívají těch nejmodernějších technologií dostupných na trhu a vyrobí více energie, než dům a jeho obyvatelé spotřebují. Na střeše plusového domu jsou umístěné fotovoltaické panely a solární kolektory pro ohřev vody. Jako doplňkový zdroj tepla slouží například kotel na biomasu. Po část roku, kdy je slunečního záření hodně a solární panely vyrábí energie přebytek, ji dům dodává do sítě. Důležitá je i správná orientace a tvar stavby – obytné místnosti by měly směřovat na jih. Čtěte také Pasivní dům.

Akumulace tepla
Hromadění tepla v tělese nebo ve stavebním dílci za účelem jeho ohřátí. Zásobník toto teplo nespotřebuje, ale jakmile klesne teplota v okolním prostoru, odevzdává ho dále.

Akumulační podlahové vytápění
Druh podlahového vytápění, kdy topnou část uloženou v podlaze kryje velká vrstva betonu a teplo se zde akumuluje. Například u akumulačního elektrického podlahového vytápění se rohože zabudovávají pod vrstvu betonu 10 cm i více. Podlaha se zahřívá pomaleji než u přímotopného systému, ale teplo se zde akumuluje a tím dochází k efektivnějšímu využití elektrické energie.

Akustický strop
Obklad stropu, případně zavěšený podhled realizovaný z materiálu, který pohlcuje zvuk.

Akustický tlak
Veličina označující slyšitelnou a měřitelnou složku zvuku, která se odvíjí od okolního prostředí. Akustický výkon ve wattech například představuje skutečný výkon reproduktoru, zatímco slyšitelný akustický tlak závisí i na dalších faktorech jako vzdálenost a schopnost místnosti pohlcovat zvuk.

Altán
Drobná stavba situovaná nejčastěji v zahradě, většinou vyrobená ze dřeva, případně zděná. Určená k relaxaci, odpočinku, příležitostnému stolování a setkávání se s přáteli či rodinou. S altány se můžeme setkat i ve volné přírodě nebo na turisticky zajímavých místech, kde nabízejí místo k zastavení, například s výhledem do kraje. Někdy se altánu říká také besídka.

Alternativa
Alternativa – výběr, volba mezi dvěma nebo několika vzájemně se vylučujícími možnostmi, jedna z těchto možností.

Amplituda
Také rozkmit. Amplituda označuje maximální hodnotu periodicky se měnící veličiny. Spolu s frekvencí a počáteční fází je jedním ze základních parametrů periodických dějů – je například fyzikálním měřítkem hlasitosti zvuku.

Anhydritový potěr
Potěr z anhydritu (bezvodý síran vápenatý), vhodný na velké plochy a malý počet spár. Nevhodný do vlhkých místností.

Antikorozní nátěr
Povrchová úprava kovů, která zabraňuje jejich korozi a prodlužuje tak jejich životnost.

Apertura
Otvor, kterým nesoustředěné sluneční záření vstupuje do zařízení, např. zasklením do kolektoru nebo oknem do místnosti.

Architekt
Odborně vzdělaný člověk, který tvoří plán realizace budovy nebo souboru budov a dohlíží na jeho realizaci. Architekt v podstatě transformuje potřeby uživatele do požadavků na stavitele. Vypracovává projekt, zhotovuje prováděcí projekt a může zastoupit stavebníka při vyřizování stavebního povolení, jednání s dodavateli, i při stavebním dohledu.

Architektonické články
Zdobené a funkční detaily stavby až do manýrismu – většinou kamenického provedení. Patří k nim ostění otvorů, jejich členící prvky (kružby, sloupky, kříže) a výzdoba kolem nich, klenební prvky (svorníky, konzoly, žebra), nosné a opěrné prvky (sloupy, pilíře, oblouky, kladí, konzoly, krakorce), členící a výzdobné elementy fasád (vlysy, pilastry, lizény, římsy) atd.

Architektura
Všechna stavební umění, která formují zdivo nebo jinak vytvářejí urbanizovaný prostor. Dělí se podle účelu a funkce, stylu (slohu) dále podle typu materiálu, techniky. Utváří kulturní krajinu a životní prostředí.

Architráv
Nosná (břemenná) dolní část kladí spočívajících přímo na podporách (sloupech, pilířích).

Archivace územně plánovací dokumentace
Územně plánovací dokumentaci, jejíž platnost je ukončena, odevzdá orgán územ. plánování k trvalému uložení a archivování příslušnému státnímu archivu.

Archivolta
Plastické olemování oblouků arkády, podloubí aj.

Areál
Soubor ploch, staveb a zařízení. Plocha areálu bývá z části zastavěná, z části volná pro založení zeleně, provozních prostranství, rezervních ploch pro rozšíření apod.

Arkáda
Oblouk spočívající na svislých podporách. Tvoří krytý, ale otevřený ochoz či chodbu. Více arkád vytváří lodžii.

Arkýř
Architektonický stavební prvek, který rozšiřuje vnitřní prostor budovy a umožňuje výhled podél fasády do strany. Jde o předsazenou stavební část (většinou s okny), vyčnívající v průčelí budovy nebo z jejího nároží v některém z vyšších pater.

Armatury (vodoinstalační)
Vodní ventily, sprcha a její hadice a též všechny klapky, ventily, uzavírací a škrticí ventily, šoupátka atd.

Armování (armatura)
Vyztužení nároží kamennými kvádry (kvádrováním, bosáží).

Artefakt
Uměle i umělecky zhotovený předmět i technický výrobek.

Asanace
Z latinského „sanare“, v překladu „ozdravit“. Soubor opatření sloužících ke zlepšení (ozdravění) životního prostředí. Může jít například o vyčištění konkrétního prostoru od nejrůznějších škodlivin a následnou úpravu tohoto prostoru tak, aby byl uveden do hygienicky odpovídajícího stavu nebo alespoň zkvalitnění z hlediska životního prostředí.

Asanace území
Nařízení o asanaci území; vymezuje území po živelní pohromě nebo náhlé havárii, v jejímž důsledku se v tomto území podstatně změnily podmínky a ve kterém je proto nezbytné provést zásadní změny. Uvádí stavby, které budou odstraněny a stanoví bezprostřední podmínky pro neodkladné změny v uspořádání území. Tímto nařízením se pozastavuje platnost schválené územně plánovací dokumentace s tím, že ve stanovené lhůtě je povinností orgánu územního plánování zajistit její změny nebo pořídit novou územně plánovací dokumentaci.

Atika
Zdobená nízká zeď umístěná přímo nad hlavní římsou budovy. Kromě dekorativní funkce slouží tento architektonický prvek také k pohledovému zakrytí střechy a opticky budovu zvyšuje. Atika nacházela uplatnění především v klasické řádové architektuře, najít ji ale můžeme i v architektuře moderní. Může být tvořena balustrádou, nebo zdobena ornamentálním vlysem, sochami, vázami apod.

Atriový dům
Dům s uzavřeným dvorem (atriem), nemá okna směrem ven a kolem domu není další pozemek. V praxi jsou atriové domy přízemní, jsou to obytné domy, jejichž místnosti jsou osvětleny ze dvora, ale též okny směřujícími směrem k venkovní straně k existujícím pozemkům.

Atrium
Atrium pochází již z doby řeckého helénismu a římské antiky – tehdy mělo podobu centrálního prostoru obytného domu s krbem uprostřed. V současné architektuře se pojmem atrium označuje většinou vnitřní dvůr budovy, který je zastřešený prosklenou střechou. Může obsahovat zeleň, fontánu či plastiku.

Automatický kotel na biomasu
Druh kotle na biomasu, kde se palivo přidává automaticky a nikoli ručně. Samočinná dodávka paliva je obvykle založena na šnekovém dopravníku, pneumatickém dopravníku nebo jejich kombinaci, palivo lze přidávat také využitím gravitace (gravitační doprava paliva). K dalším volitelným funkcím, které zvyšují komfort obsluhy, pak patří například samočinné zapalování a čištění. Automatické kotle mají v kategorii kotlů na biomasu nejvyšší účinnost spalování (až 95%). Výrazných úspor energie pak lze docílit díky automatické regulaci, která je u některých kotlů k dispozici.

Autorizovaná osoba
Autorizovaný architekt, inženýr, technik ve výstavbě. Fyzická osoba, které byla v souladu s Autorizačním zákonem a na základě odborného přezkoušení udělena autorizace k provádění činností ve výstavbě (projektování, realizace staveb, inženýrská činnost) pro příslušný obor (obory) a je zapsána v seznamu autorizovaných osob. Druhy – autorizovaný technik, autorizovaný inženýr.

B

Balkon, balkón
Předsazená vodorovná konstrukce vyčnívající z obvodového zdiva. Plošina se zábradlím je vyložená před obvodovou stěnou na krakorcích či konzolách, nebo zavěšená.

Balkónové dveře
Dveře vedoucí na balkón, které jsou zasklené profily. Balkónové dveře mohou být jednokřídlé nebo dvoukřídlé, s členěnou nebo nečleněnou výplní, s otevíráním na pravou nebo levou stranu a také směrem ven nebo dovnitř. Vyrábějí se i balkónové dveře posuvné.

Balustráda
Dekorativní architektonický prvek hojně používaný v renesanci a baroku. Z francouzského slova „balustrade“ – zábradlí, hrazení. Ozdobné zábradlí z kamene nebo jeho imitací, tvořené nízkými sloupky nebo kuželkami, zpravidla krytými překladem. Balustrádu najdeme nejčastěji kolem schodišť, na terasách či balkonech.

Bednění
Používá se k tomu, aby se čerstvě nalitý beton udržel v požadovaném tvaru, dokud neztvrdne. K tomuto účelu jsou užívány bednicí desky nebo dílce z jehličnatého dřeva, překližky s vrstvou syntetické pryskyřice, tvrdé dřevovláknité desky, plastové desky nebo ocelové plechy.

Beton
Směs cementu, vody a kameniva, ze které vznikne umělý kámen“. Existují různé druhy betonů, které se liší objemovou hmotností, pevnosti, dobou tvrdnutí, výrobou, vyztužením a uložením: lehký beton, prostý beton, beton s nízkým obsahem cementu, čerpaný beton, beton zpracovávaný na místě, vodostavebný beton, železobeton.

Betonářské ocelové rohože
Používají se na výztuž betonových stropů, podlahových vrstev a stěn z vyztuženého betonu. Jsou tvořeny z profilovaných nebo žebírkových ocelových prutů, které jsou v místě kříženi spojeny bodovým svarem.

Betonové krytí
Hodnota, která je stanovena normou ČSN nebo ENV, určuje tloušťku vrstvy betonu po první prut ocelové výztuže. Tloušťka betonu závisí na povětrnostních podmínkách (např. hodnota vlhkosti vzduchu, stavební díl ve vodě aj.), na kvalitě betonu a na průměru ocelové výztuže.

Betonové prefabrikáty
Prefabrikáty z prostého betonu nebo železobetonu: schodištní stupně, překlady nad okny a dveřmi, chodníkové dlaždice a mnohé jiné. Betonové prefabrikáty lze osadit hned, bez dalšího zpracování

Betonové střešní tašky
Vlnitá krytina vyrobená z betonu.

Betonový prefabrikát
Prefabrikát z prostého betonu nebo železobetonu. K nejčastějším betonovým prefabrikátům patří překlady nad okny a dveřmi, schodištní stupně, chodníkové dlaždice nebo obrubníky.

Bezbariérové stavby (pro tělesně handicapované)
Nemají prahy, mají dveře a chodby širší, než je běžné, okenní kování lze snadno ovládat z vozíku, sprcha je v úrovni podlahy, přístupná na vozíku, žádné úzké průchody.

Bezpečnostní sklo
Sklo, které se v případě rozbití neroztříští, ale rozpadne se na tupé částečky, nebo jen praskne.

Beztlaková voda
U budov a částí staveb to je nasávaná voda, adhezní voda, kapilární voda, prosakující voda, pokud není zadržována.

Biomasa
Hmota rostlinného nebo živočišného původu, která se řadí mezi obnovitelné zdroje energie. Protože má původ ve slunečním záření, lze ji, na rozdíl od fosilních paliv jako ropy, uhlí či plynu, obnovovat. Biomasa se stále častěji využívá pro energetické účely, především pro vytápění. Rozděluje se na cíleně pěstovanou rostlinou biomasu (energetické plodiny) a na biomasu odpadní (odpady zemědělské, lesní, popř. potravinářské produkce).

Biopalivo
Produkt vzniklý úpravou biomasy, který dále slouží jako palivo. Energie obsažená v biopalivech se při spalování uvolňuje v zásadě ve formě tepelné energie, jež je dále využitelná. Biopaliva se podle konzistence dělí na paliva tuhá, plynná a kapalná.

Bioplyn
Produkt biomasy, který vzniká při jejím rozkladu v uzavřených nádržích. Obsahuje především energeticky cenný metan, který dává bioplynu vysokou výhřevnost. Bioplyn nachází nejčastěji využití při výrobě elektřiny a tepla, uplatňuje se i jako pohonná látka.

Biosféra (ekosféra, superekosystém)
Veškerý prostor obývaný na Zemi živými organismy, zahrnující životní prostředí a všechny živé organismy. Sdružuje tedy všechny zemské ekosystémy.

Biotop
Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů.

Blesk
Blesk je elektrický rázový výboj, při němž se vyrovnává náboj jedné polarity s nábojem opačné polarity. Může být mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí. Ochrana před bleskem – viz hromosvod.

Bleskosvod – viz hromosvod.

Blok
Zastavitelné území, vymezené zpravidla uličními čarami. V případě, že blok není ze všech stran vymezen uličními čarami, stanoví se další pomocné čáry tak, aby bylo možno nade vší pochybnost stanovit plochu bloku. Blok dále možno členit na vnitroblok a vnější pásmo, které mívá výrazně vyšší míru zastavění a vnitroblok vymezuje.

Bobrovka
Typ pálené tašky, která nese název podle segmentového ukončení ve tvaru bobřího ocasu. Tento plochý jílovito-hlinitý keramický střep může být hladký nebo rýhovaný a na okrajích střechy se spojuje maltou.

Bojler
Zásobník vody, v němž je ohříváno větší množství vody, které si po delší dobu udržuje svou teplotu. Rozlišuje se tlakový a beztlakový zásobník. Tlakový zásobník může být napojen na několik kohoutů, které jsou vždy pod tlakem. U beztlakových zásobníků je voda odebírána přímo z bojleru, přičemž přitékající studená voda vytlačuje teplou vodu z potrubí.

Budova
Často se zaměňují slova stavba a budova. Přísně vzato, budova je taková nadzemní stavba, v níž jsou všechna podlaží obyvatelná. To znamená, že všechna podlaží jsou zde uzavřena obvodovou stěnou a jsou dost vysoká na to, aby se v nich mohl pohybovat stojící člověk.

Bungalov, bungalow
Bungalov je zpravidla jednopodlažní lehká stavba s pravidelným půdorysem, často doplněná o vstupní verandu. Původní kořeny má v koloniální Indii, ale vzhledem ke své praktičnosti se rozšířila do celého světa. Pro tento přízemní dům je charakteristické, že nabízí pohodlné propojení s okolní zahradou, nižší náklady na provoz, účelné půdorysné uspořádání a zpravidla je bezbariérový. Bungalov má pravidelný tvar a dispoziční rozložení základních místností (kuchyně, ložnice, jídelna, koupelna, pokoje) kolem ústředního prostoru. Oproti stavbě patrového domu je pro stavbu bungalovu potřeba větší pozemek. I přes to, že jde o jednoduchý koncept bydlení, nabízí bungalovy různé možnosti architektonického ztvárnění. Dispozičně obsahuje standardní místnosti obytného domu (obývací pokoj, jídelnu, kuchyň, ložnice, koupelnu atd.).

Bydleni12.cz (Bydlení Raz Dva)
Webový portál o stavění a bydlení a všem okolo toho. O lidech a zážitcích kolem stavebnictví. Spuštěn o Vánocích roku 2014. Tvořte jej s námi!

Byt
Podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj (vyhl. č. 137/1998 Sb.) jde o soubor místností, popřípadě jednotlivou obytnou místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny.

Bytová klimatizace
Klimatizace určená do bytu či rodinného domu. Bytové klimatizační jednotky dělíme např. na kompaktní (mobilní, okenní) a dělené (split, multisplit).

Bytový fond
Souhrn bytů na určitém území.

C

Cement
Práškové hydraulické pojivo, které po smíchání s vodou tuhne a tvrdne. Díky schopnosti pojit jiné sypké látky v pevnou hmotu se cement využívá při výrobě betonových nebo maltových směsí.

Cenová mapa stavebních pozemků
Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším, s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách. V případě, že takové ceny nejsou k dispozici, nebo nelze-li je použít, zjistí se ceny na základ ě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných srovnatelných obcích spadajících do stejné skupiny podle po čtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Cenovou mapu schvaluje a vydává v ČR obec, v SR ji schvaluje Ministerstvo financí SR.

Centrální vysavač
Moderní zařízení určené pro usnadnění vysávání. Soustavu centrálního vysavače tvoří centrální vysávací agregát (zásobník na nečistoty, umístěný nejčastěji v garáži či jiném technickém zázemí), zabudované potrubí se zásuvkami a vysávací hadice o délce až 10 m. Potrubí je svisle rozvedené mezi jednotlivými poschodími domu, ideálně v jeho středu tak, aby bylo možné dosáhnout napojenou hadicí z jednoho svislého svodu po celém bytě, resp. poschodí.

Cibulová střecha
Pro tento typ střechy je charakteristická zakřivená báň a osově souměrná střecha. Cibulová střecha využívá složitou zakřivenou konstrukci, uplatnění nachází na některých věžích a na hvězdárnách.

Cihelný blok
Velkoformátový dutinový keramický blok pro nosné i nenosné stěny, který je v současnosti jedním z nejčastěji používaných zdících prvků. Pro cihelné bloky jsou charakteristické vzduchové dutiny, zajišťují dobré tepelně-izolační vlastnosti a nižší hmotnost oproti plným cihlám. Cihelný blok má 25 cm na délku a 25 cm na výšku, tloušťka bloku je od 14 cm do přibližně 50 cm.

Cihla
Kusová stavebnina sloužící jako zdicí prvek. V našich podmínkách se cihly vyrábějí ručně nebo strojově v cihelnách. Rozlišujeme cihly pálené (z pálené hlíny, vytvrzené ve vypalovací peci) a sušené (z nepálené hlíny, sušené např. v tropických oblastech na slunci). Za klasickou cihlu může být v různých zemích považována rozměrově různá cihla.

Cirkulace
Typ mobility označující krátkodobé, opakující se, cyklické, s návratem do výchozího místa, pohyby osob v prostoru.

Cirkulační čerpadlo
Zařízení, které zabezpečuje rychlejší oběh teplé užitkové vody v dlouhých rozvodech. Výrazně tak snižuje tepelné ztráty.

Č

Čabraka
Výzdobný motiv připomínající látkový přehoz ukončený dole oblouky se střapci. Užívá se především na parapetech oken a nad nimi (v suprafenestrách).

Časový plán stavby
Na stavbě zpravidla pracuje současně více řemeslníků. Proto je třeba vědět, jací řemeslníci jsou v určité době na stavbě a zda jsou různé práce dobře koordinovány. Časový plán výstavby musí vždy zachycovat nejnovější stav. Zvláště důležité to je pro stavebníka, který si některé práce vykonává sám. Nejlepší formou časového plánu výstavby je sloupcový diagram, v němž jsou přehledněji zaznamenány jednotlivé termíny provádění různorodých řemeslnických prací.

Čelní plocha dřeva
Označuje řeznou plochu dřeva příčně ke směrům vláken.

Čepování
Způsob spojení dvou prvků. Jeden ze spojovaných prvků je opatřen čepem (výstupkem), který přesně zapadá do otvoru (dlabu) v prvku druhém. Pokud tento dlab proniká skrz, hovoříme o procházejícím čepu.

Čerpací zařízení na odpadní vody
Čerpací zařízení na odpadní vody se instaluje všude tam, kde nemají odpadní vody přirozený spád, aby samovolně odtékaly do kanalizace.

Čerpadlo
Mechanický stroj poháněný nejčastěji motorem, který dodává kinetickou, potenciální, nebo tlakovou energii tekutině, jež skrz něj protéká. Podle principu fungování se čerpadla dělí na mnoho druhů.

Číselník
Číselníkem se rozumí seznam přípustných hodnot datového prvku obvykle ve formě dvojic, to znamená kódovaného údaje a hodnoty jeho kódu.

Čistící otvor
Otvor v plášti kouřovodu nebo v komínovém plášti a v komínové vložce. Je určený ke kontrole, čištění nebo k vypalování kouřovodu nebo komínového průduchu u spotřebičů na tuhá a kapalná paliva.

Čistírna odpadních vod
Komunální a průmyslové čistírny odpadních vod (ČOV) jsou zařízení určená k čištění vod pro komunální sféru (větší obce a města nebo jejich části, rekreační střediska apod.). V případě využití pro různé průmyslové provozy jsou doplněny o čisticí stupně podle potřeby, kterou určuje charakter daného průmyslového provozu.

Čistírna odpadních vod domovní
Domovní čistička odpadních vod určená pro nejmenší objekty, využitelná pro maximální počet 15 lidí. Uplatní se především v rodinných domech, chatách či chalupách. Vyčištěnou odpadní vodu lze vypouštět do vodního toku nebo do trativodu, případně ji využívat pro zavlažování.

Článek fotovoltaický
Polovodičový prvek umožňující přímou přeměnu slunečního záření na elektrickou energii na principu fotovoltaického jevu.

Čočka Fresnelova
Čočka s účelně odstraněnou hmotou, nepodílející se na lomu paprsků.

Čuček
Zdobný nástavec štítů, hlavních říms a atik různého tvaru (váza, koule, šiška).

D

Dávka slunečního ozáření
Hustota sluneční zářivé energie dopadající na jednotku plochy za určitou dobu, která se zjistí integrací slunečního ozáření (výkonu) v určitém časovém intervalu (hodina, den, měsíc, rok), v kWh/m2 nebo MJ/m2.

Dávkovací zařízení
V zařízení na změkčování vody dávkuje do vody chemické přísady.

Decibel (dB)
Jednotka používaná při měření hladiny intenzity zvuku a označovaná dB. Decibelová stupnice vychází z logaritmu k základu 10, což umožňuje vztáhnout libovolný zvuk k jinému zvuku, porovnat je. Tento přístup byl zvolen z jednoduchého důvodu – lidské ucho je citlivé na velmi široké rozpětí hodnot akustického výkonu a nehodnotí akustický výkon v absolutním měřítku, ale naopak srovnáním, kolikrát je jeden akustický výkon silnější než jiný.

Deklinace
Úhel, který svírá spojnice středů Země a Slunce s rovinou zemského rovníku (odchylka od rovníku směrem na sever se značí znaménkem +); úhel precesního pohybu (náklonu) zemské osy.

Dělená klimatizace
Nazývaná také split, nebo multisplit. Dělená klimatizace je jednou z variant bytové klimatizace. Pro dělenou klimatizační jednotku je charakteristická oddělená montáž části vnější (kompresor) a vnitřní (výparník). K jedné vnější jednotce může být připojeno více vnitřních, pak hovoříme o takzvané klimatizaci multisplit. Dělené klimatizace dále rozlišujeme podle jejich umístění například na nástěnné, podstropní či kazetové. Nejběžnějším typem klimatizací instalovaných v bytech jsou jednotky split v nástěnné variantě.

Deratizace
Proces hubení škodlivých hlodavců v uzavřených objektech, zejména v obytných prostorech. Deratizace se provádí nejrůznějšími prostředky – dělí se na mechanickou (využívající pasti na myši apod.) a chemickou (využívající jedy, nazývané rodenticidy).

Dešťová klapka
Klapka pro sběr dešťové vody se využívá k získávání dešťové vody na zalévání zahrady. Klapka, která je zabudována přímo v dešťovém svodu, se při dešti sklopí a odvádí dešťovou vodu do připraveného sudu.

Developer
Ten, kdo vlastní činností uvádí do chodu proces výstavby. Developer zajišťuje nákup, financování, povolení a kolaudaci vhodných pozemků, na kterých se následně realizuje výstavba nemovitostí a jiných stavebních projektů. Projekty poté nabízí k prodeji nebo k pronájmu.

Dezinfekce
Proces, při kterém jsou záměrně ničeny choroboplodné zárodky pomocí dezinfekčních prostředků. Tyto prostředky mohou být chemické nebo fyzikální (např. UV záření, vysoká teplota). Pravidelně se dezinfekce provádí v místech se zvýšenými nároky na čistotu (např. nemocnice).

Dezinsekce
Proces odhmyzování, který má zamezit přenosu nebezpečných chorob z hmyzu na člověka či škodám na potravinách. Hubení hmyzu a dalších členovců se zaměřuje především na hmyz žijící v blízkosti lidí a využívá různé metody a prostředky (mechanické, biologické a fyzikální).

Dezurbanizace
Řízený nebo živelný proces, vedoucí k rovnoměrnému rozložení optimálně velkých sídel v krajině cestou zamezení koncentrického růstu velkoměst. Tento růst je nahrazován soustavou vysunutých sídel s pracovišti a s bydlením přiblíženým k rekreační krajině, rozložení centrálních služeb velkých měst do vymezených soběstačných městských útvarů (poválečný vývoj Londýna).

Diametr
Významná městská komunikace, protínající velké město i v jeho centrální oblasti.

Difúze vodní páry
Ve stavebnictví přesun vodních par v prostoru objektu, který je způsobený poklesem tlaku vodní páry.

Difúzně otevřená stěna
S vylepšováním tepelně-izolačních parametrů staveb, kdy bylo nutné skládat stěny z několika vrstev, se začaly objevovat problémy s rozdílnými difúzními vlastnosti jednotlivých materiálů – jejich nesprávná skladba může vyústit až v nefunkční stavbu. Na konstrukce, které jsou skládané z více vrstev, dnes aplikujeme princip difúzní otevřenosti. Jde o to poskládat jednotlivé vrstvy tak, aby v omezeném množství vodní pára do konstrukce vnikat mohla a aby se v případě potřeby zase vypařila směrem ven. Difúzně otevřené stěny jsou například i klasické stěny z cihel, kamene, hlíny či masivu.

Difuzní odpor
Závisí na tloušťce těsnicí vrstvy (parotěsná zábrana, vrstva tlumicí prostup vodních par) a koeficientu difuzního odporu.

Difuzní záření (resp. záření z atmosféry)
Sluneční záření, které v důsledku rozptylu v atmosféře dopadá neuspořádaně. Jeho rozdělení závisí na druhu oblačnosti a na jasnosti atmosféry.

Dilatační spára
Spára mezi dvěma stavebními prvky (např. na mostech, u velké plochy dlažby). Dilatační spára slouží k vyrovnávání délkových změn způsobených druhem materiálu nebo změnou teploty.

Dílčí územní plán
Územní plán, který lze v případech uvedených v zákoně zpracovávat pro komplexní řešení části území obce.

DIN (norma)
Zkratka Německého institutu pro normalizaci, registrovaný spolek (Deutsches Institut für Normung e. V.).

Disperzní barva
Vodou ředitelná nátěrová látka, jejíž film po zaschnutí připomíná lakovaný nátěr. Disperzní barvy jsou otěruvzdorné, vyznačují se velkou paropropustností a jsou vhodné k nátěrům všech druhů vnitřních povrchů, včetně prostorů, kde se zdržuje vlhkost (i pro sanační omítky).

Dlaždice
Existují v mnoha velikostech, barvách a jsou rozdíl ně kvality. Dělí se do čtyř tříd namáháni.

Dlaždicový kříž
V případě, že jsou dlaždice kladeny svépomocně, jsou dlaždicové kříže velmi užitečné. Kříže z plastu zabezpečují stejnoměrný odstup mezi položenými dlaždicemi. Dlaždicové kříže (nazývané spárové kříže) se nasouvají na rohy dlaždic.

Doba slunečního svitu
Doba, po kterou je vodorovná plocha vystavena přímému slunečnímu ozáření > 120 W/m2.

Dobrozdání
Vyjádření příslušného orgánu územního plánování o souladu zpracované územně plánovací dokumentace se zákony, úkoly a cíli územní ho rozvoje a o koordinaci s územně plánovací dokumentací sousedících území. Dobrozdání je podmínkou schválení územně plánovací dokumentace.

Dočasná stavba
Stavba, která má podle vydaného stavebního povolení předem omezenou dobu trvání. Jde především o stavby sloužící k dočasnému užití jako například vybavení výstaviště, venkovní koncertní pódium, cirkusový stan či mobilní stavební buňka.

Docházková vzdálenost
Směrné nebo normativní stanovení pěší dostupnosti mezi nejvzdálenějším obytným domem a účelovými objekty občanské vybavenosti nebo ke stanicím městské hromadné dopravy.

Dohoda o přeparcelaci
Dohoda o přeparcelaci bude upravena jako dohoda vlastníků pozemků zejména v zastavitelném území nebo v území určeném k přestavbě, které je vymezeno v územním plánu, ale rovněž v územích nezastavitelných. Jedná se o dohodu o novém využití a uspořádání pozemků v těchto územích, o rozdělení prospěchu a nákladů stávajících vlastníků na novém využití a uspořádání území. Je-li nezbytné dělení nebo scelování stávajících pozemků, je součástí i dohoda o změně a přidělení nově vzniklých pozemkových parcel. Dohoda o přeparcelaci bude nezbytná ve stejných případech jako plánovací smlouva.

Dokončovací práce
Po do končení hrubé stavby následuje její převzetí a dokončovací práce, které zahrnují vnitřní, resp. vnější omítky, zhotovení podlah, všechny instalace, okna a dveře atd.

Dokumentace
Soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Duševní dílo sestávající z informací.

Dočasná stavba
Je stavba, u které stavební úřad omezí dobu jejího trvání.

Dominanta
Převládající prvek v urbanistické kompozici. Významná budova nebo soubor budov i přírodní útvar, ovládající svou polohou, hmotou nebo výtvarnými vlastnostmi strukturu města nebo krajiny. Okolí se dominantě podřizuje a napomáhá jejímu vyniknutí.

Dopravní stavba
Stavba sloužící pozemní, vodní a letecké dopravě v klidu i v pohybu.

Dopravní tah
Plánovitě, souvisle a plynule navazující pozemní komunikace a jejich úseky, určené podle určitých kriterií pro dálkovou dopravu.

Dopravní uzel
Místo, kde na sebe přímo navazuje více tratí téhož nebo různých druhů dopravy, kde je možný přestup cestujících nebo překládky zboží.

Dostupnost
Možnost přemístění pěšky nebo dopravními prostředky charakterizovaná souborem ukazatelů, např.: nabídkou spojů a jejich rozložením v průběhu dne, celkovou cestovní dobou, maximálním intervalem spojů, finanční nákladností přemístění atd.

Dotčená práva
Dotčená práva – práva, která se dotýkají určitých subjektů. Ve stavebním zákoně se jedná o vlastnická nebo jiná práva k pozemku či stavbě na něm, která mohou být přímo dotčena.

Dotčená veřejnost
Dotčenou veřejností se rozumí ta část veřejnosti, která je nebo může být dotčena rozhodováním v otázkách územního plánování nebo má na tomto rozhodování odůvodněný zájem.

Dotčený správní úřad
Dotčené správní úřady jsou orgány státní správy, jimž zvláštní předpisy uvedené ve stavebním zákoně svěřují ochranu veřejných zájmů v řízeních probíhajících v režimu stavebního zákona.

Drážkové těsnění
Těsnění, které je vytvořené geometrickým tvarem do sebe zapadajících osazovacích rámů a rámů křídel.

Drenáž
Technologie, která slouží k odvodňování stavebního pozemku. Pomocí drenáže se může odvádět svahová, povrchová nebo spodní voda.

Dřevěný obklad
Stěny a stropy mohou být místo omítky nebo tapet opláštěny dřevem.

Dřevokazné houby
Skupina hub, která z lidského úhlu pohledu škodí parazitováním na živém i mrtvém dřevě. Tyto houby se vyskytují jak v přírodě a lesích, tak (co je horší) v lidských sídlech. Dřevokazné houby jsou příčinou mnoha chorob dřeva – způsobují například takzvanou bílou a hnědou hnilobu. Existuje mnoho druhů dřevokazných hub, v lidských sídlech škodí dřevomorka domácí.

Dřevostavba
Stavba, jejímž základním stavebním materiálem je dřevo. Dřevo jako ekologická, dobře obnovitelná surovina s vynikajícími tepelnými vlastnostmi funguje jako přírodní klimatizace. I relativní vlhkost vzduchu dokáže udržet v pro člověka ideálním rozmezí kolem 50-60%. Dřevo má charakteristickou velmi trvanlivou vůni, je schopno částečně absorbovat prach a neutralizuje vliv patogenních zón. Dřevostavby bývají označovány také jako nízkoenergetické stavby, protože díky svým vlastnostem nebo dodatečnému systému zateplení patří ke stavbám s nízkou spotřebou energie na provoz a vytápění. Jako dřevostavby bývají označovány stavby čistě ze dřeva (např. sruby, roubené stavby) ale také sendvičové stavby (kde je dřevo použito zejména jako nosná konstrukce nebo obložení).

Dřevotřísková deska
Deska vyrobená z dřevěných třísek, které jsou slisovány spolu s lepidlem. Dřevotřískové desky se uplatňují například při výrobě nábytku.

Drobná stavba
Drobná stavba plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. Podle § 139b, odst. 7 a 8, zák.č. 50/1976 Sb. se mezi drobné stavby řadí: Stavby s jedním nadzemním podlažím do 16 metrů čtverečních a výškou do 4,5 metru, Podzemní stavby do 16 metrů čtverečních a hloubkou do 3 metrů, Oplocení, propustky, chodníky, přejezd. Drobnou stavbou není garáž.

Druhé bydlení
Souhrn jevů a procesů spojených s objektem (nebo jeho částí), který je přechodným místem pobytu vlastníka či uživatele, využívajícího tento objekt převážně k rekreačním účelům. Mimo jiné se jedná o pobyt v objektech individuální rekreace, zejména chataření, chalupaření a pobyt v soukromých sezónních sídlech i rekreačních vilkách.

Dům bytový
Stavba určená pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení. Tzn. bytovým domem je stavba určená pro bydlení, v níž obytná funkce plošně přesahuje 50 %.

Dům kolektivní
Bytový dům se zachovaným bydlením jednotlivých rodin, avšak kolektivizovanými službami a těmi funkcemi, jež je možné a účelné soustředit do společného zařízení. U nás se meziválečné myšlenky tohoto směru uskutečnily až po druhé světové válce. Jako jedny z prvních v Evropě vznikly kolektivní domy v Litvínově.

Dům rodinný
Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Dům se dvěma byty
Obytný dům se dvěma samostatnými byty, které jsou přístupny přes společný vchod.

Dutina, drážky
Otvory ve stěnách a stropech potřebné např. k rozvodu vedeni, které jsou později uzavřeny.

Dveřní kování
Všechny prvky dveří, které spojují dveřní křídlo s rámem.

Dveřní křídlo
Část dveří bez rámu, která se volně kýve nebo posouvá (záleží na konkrétním typu dveří).

Dvojdům, dvoudům
Typ domu, kdy jeden objekt obsahuje dva rodinné domy. V základním provedení je dispozičně řešený jako dva jednogenerační rodinné domy, které jsou zrcadlově převrácené. Dvojdům lze prakticky začlenit někam mezi samostatný rodinný dům a dům v řadové zástavbě.

Dvojité zasklení
Sestává ze dvou jednoduchých skleněných tabulí za sebou.

E

EIA
Zkratka z anglického Environmental Impact Assessment / Analysis Mezinárodně přijímaná metoda komplexního posuzování vlivů velkých staveb na životní prostředí s cílem zvolit variantu s nejnižším vlivem (včetně varianty nulové). Často používáno ve spojení EIA studie, studie EIA.

Eklekticismus
Mechanické napodobování starších slohů s bezduchým využitím jejich architektonických prvků. Běžný v historizujících slozích pozdního 19. století s názvy s předponou pseudo- (pseudogotika apod.).

Ekologická rovnováha
Zachování určitého kvantitativního poměru mezi jednotlivými složkami a členy biocenózy.

Ekologická stabilita
Stav, kdy ekosystém zvládá vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce.

Ekologická zátěž
Pojmem ekologické (staré) zátěže se označují staré skládky, staré části výrobních areálů a velkoplošná znečištění půdy, jejichž důsledkem je nebezpečí a ohrožení zdraví člověka nebo životního prostředí. Starými skládkami mohou být zvláště již nepoužívaná místa skládek komunálního a průmyslového odpadu. U výrobních areálů jde o chemické závody, kde bylo nakládáno s látkami škodlivými zejména vodám, ale jedná se i o areály benzinových pump apod. Plochami podezřelými z ekologických zátěží životního prostředí jsou často velkoplošná znečištění půdy, která byla způsobena např. znečištěním ovzduší nebo záplavami, ale i vojenské prostory (zejména prostory po bývalé sovětské armádě).

Ekologické materiály
Stavební materiály, které neobsahují látky škodící zdraví nebo přírodě. Ekologické materiály jsou základem zdravého a ekologického bydlení.

Ekologické požadavky na výstavbu
Stavební objekt nesmí negativně působit na zdraví uživatelů. Z důvodů mnoha špatných zkušeností stále více stavebníků a architektů dbá, aby stavební materiály, u nichž se prokázalo, že jsou neekologické, a to i ze zdravotního hlediska, nebyly používány při výstavbě. Nabídka ekologických stavebních materiálů je široká.

Ekologie
Věda studující organismy, jejich populace, vztahy populací a společenstev, vztahy organismů a jejich životního prostředí. Viz též ekosystém.

Ekonomická životnost stavby
Doba, po kterou je z hlediska ekonomické efektivnosti výhodné stavbu provozovat, neboli provoz stavby je rentabilní. Pokud přestane být stavba rentabilní a nenalezne se pro ni jiné efektivní využití, končí její ekonomická životnost.

Ekosystém
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.

Ekotop
Základní abiotická územní jednotka, geograficky dále nedělitelná, vyznačující se stejnými půdními, klimatickými a tvarovými znaky.

Elektrické podlahové vytápění
Druh sálavého podlahového vytápění, kdy je zdrojem elektřina a systém má rozvaděč s pojistkami. Rozvod a instalace elektrického podlahového vytápění je snadnější než zabudování teplovodních rozvodů. Topné kabely jsou buď samostatné, nebo tvoří rohože či fólie. Rohože mohou být umístěné různě hluboko pod podlahovou krytinou (přímotopný nebo akumulační systém).

Elektrický jistič
Bezpečnostní zařízení, které při nadměrném elektrickém proudu (např. při přetížení nebo zkratu) automaticky rozpojí elektrický obvod a tím chrání elektrické přístroje před jejich poškozením a obsluhu před možným úrazem elektrickým proudem. Na rozdíl od pojistky jde o nedestruktivní jistící zařízení – jistič lze znovu nahodit a obnovit tak dodávku proudu do elektrického obvodu.

Elektrický obvod
Elektrické přístroje, svítidla, rádio, televizor a další spotřebiče jsou spojeny do elektrického obvodu, který je uzavřen pojistkami.

Elektřina na staveništi (staveništní elektřina)
Na staveništi je potřebná elektrická energie. Elektrické vedení je napojeno přes rozdělovací skříň s elektroměrem.

Elektroinstalace
Soustava elektrotechnických zařízení k vedení a ovládání elektrického proudu nebo elektrických signálů v místě jejich dalšího využívání.

Elektrostatický náboj
Materiály s vysokou izolační schopností (především plasty) mají schopnost nabít se elektrickým nábojem.

Emise
Šíření látek do ovzduší a šíření škodlivých vlivů do prostředí.

Emisivita
Poměr zářivého toku vyzařovaného tělesem o dané teplotě k zářivému toku vyzařovanému dokonale černým tělesem při stejné teplotě.

Energetická třída
Nejdůležitější údaj, který obsahuje energetický štítek domácího elektrospotřebiče. Udává faktickou spotřebu elektrické energie. Podle své energetické náročnosti je

spotřebič zařazen do třídy A-F, kde písmeno A označuje nejnižší spotřebu elektřiny, zatímco F spotřebu nejvyšší. U moderních spotřebičů se obvykle setkáme s

písmeny A až C, mnoho výrobků už dnes disponuje označením A+, A++, dokonce i A+++. Platí například, že spotřebič energetické třídy B spotřebuje dvakrát více

energie než ten s označením A a spotřebič A pro změnu spotřebuje dvakrát více energie než vyšší třída A+. Často se již vyplatí vyměnit starší funkční spotřebič za

nový velmi úsporný, jednoznačné navrácení investice může nastat již za několik jednotlivých let (například lednice, pračka, počítač, TV).

Energetické dřeviny
Druh energetických plodin. Jde o takové dřeviny, které dostatečně rychle rostou, mají dobrou výhřevnost a jsou odolné proti škůdcům. Energetické dřeviny se cíleně pěstují v tak zvaných energetických lesích. Oproti běžným porostům je zde výrazně kratší časový úsek mezi sázením a těžbou dřeva (obvykle 2 až 8 let). V českých podmínkách se jako energetické dřeviny uplatňují především topoly a vrby, dále pak olše, akáty, břízy či jasany. Speciálním fenoménem poslední dekády je Japonský topol.

Energetické plodiny
Cíleně pěstované rostliny, které slouží k energetickým účelům, konkrétně pro výrobu elektřiny, tepla nebo k pohonu vozidel. Energii lze z energetických plodin získat chemickými, případně bio-chemickými procesy. Základní technologií je přitom spalování – za účelem získání tepla se například spaluje dřevo energetických stromů či rostlinné pelety.

Energetický průkaz budovy
Také průkaz energetické náročnosti budovy. Obdoba energetického štítku, která je od roku 2009 povinnou součástí novostaveb. Podobně jako u spotřebičů, i domu je přiřazeno písmeno A-G, přičemž písmeno D už hodnotí budovu jako nevyhovující. Energetický průkaz budovy slouží k tomu, aby bylo možné objektivně a bez hlubších znalostí hodnotit a porovnávat energetickou spotřebu jednotlivých budov. Bez energetického průkazu dnes není možné stavět ani provádět rozsáhlé rekonstrukce.

Energetický štítek
Štítek, který je od roku 2001 povinně umístěný na většině domácích elektrospotřebičů. Obsahuje všechny základní údaje o spotřebě energie, účinnosti nebo hlučnosti spotřebiče tak, aby spotřebiteli usnadnil porovnání spotřeby elektřiny u jednotlivých domácích spotřebičů.

Ergonomie
Mezioborová disciplína zabývající se optimalizací lidské činnosti. Jejím cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka. Ergonomicky upravené předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídají rozměrům a pohybovým možnostem lidského těla.

Estetické požadavky na využívání území
Jde o takové požadavky které při zvoleném využívání území splní objektivní hodnoty krásna zahrnující složky přírodní i kulturní.

Evidence a ukládání územně plánovací dokumentace
Schválený územní plán velkého územního celku se ukládá u jeho pořizovatele (Ministerstvo pro místní rozvoj), který místo uložení oznámí dotčeným obcím a stavebním úřadům. Schválený územní plán obce či regulační plán se ukládá u obce, pro kterou byl pořízen.

Expanzní nádoba
Expanzní nádoba zachycuje změny objemu vody v soustavě způsobené změnou teploty a zabraňuje tím zvětšení tlaku v (topné) soustavě. Expanzní nádoba udržuje přetlak v soustavě v požadovaných mezích. Voda se rozpíná díky objemové roztažnosti.

Exteriér
Vnější či okolní prostor objektu, nejčastěji stavby. Opak interiéru. Pro exteriéry je typické vystavení povětrnostním vlivům (dešti, mrazu, větru apod.), proto se zde používají odolnější materiály než v interiérech. K exteriéru domu patří například zahrada, skalka, bazén, trávník, chodníčky, ploty či branka.

F

Fabion
Zaoblený přechod mezi stěnou a plochým stropem místnosti. Někdy je profilován, jindy vybíhá z fabionové římsy.

Fasáda
Konečná úprava vnější stěny stavby, významný designový prvek celé budovy. Fasáda bývá prolomena okny a vchody a členěna různými architektonickými prvky (římsami apod.).

Feston
Zdobný obloukový motiv (prověšená část rostlinného věnce či roušky). Spojení festonů tvoří girlandu.

Fluáty (zkratka pro fluorsilikáty)
Sloučeniny kyseliny křemičité rozpustné ve vodě, které se používají na povrchovou ochranu cementových a betonových ploch, dlaždic, mramoru a jiných stavebních materiálů obsahujících vápno (tzv. fluatizace).

Fólie pod krytinou
Zabraňuje vniknuti deště nebo sněhu do střechy. Tato fólie chrání izolaci proti vlhkosti. Nejčastěji je to netrhavá fólie z plastu (mřížkovaná fólie) a upevňuje se latěmi nad střešní krokve s mírným průhybem.

Fosilní paliva
Nerostné suroviny, které vznikly v dávných dobách přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu a my z nich s odstupem času získáváme energii v podobě elektřiny, tepla či světla. Fosilní paliva jako ropa, uhlí nebo zemní plyn nepatří mezi obnovitelné zdroje energie a jsou tedy nenávratná. Protože se zdroje fosilních paliv ztenčují, přistupují vyspělé státy k jejich postupnému nahrazování obnovitelnými zdroji energie (především sluneční, větrná, vodní energie).

Fotovoltaická elektrárna
Zařízení, které se skládá z jednotlivých fotovoltaických článků a umožňuje přeměnu slunečního záření na elektřinu. Výkon fotovoltaických článků se udává v jednotkách kWp, které značí maximální možný výkon fotovoltaické elektrárny. Množství vyrobené elektřiny přitom závisí na několika faktorech – k těm hlavním patří počet slunečních hodin a intenzita slunečního záření. Pokud jde o umístění fotovoltaické elektrárny, je nejvhodnější jižní strana a sklon v rozmezí 30–35%.

Fotovoltaický panel
Moderní technologie, která umožňuje přeměnu slunečního záření na elektřinu. Problémem stávajících fotovoltaických panelů je jejich nízká životnost kolem 25 let. Protože se životnost prvních ve světě instalovaných panelů (ze začátku 90. let) už blíží ke svému konci, objevuje se nové odvětví zabývající se recyklací fotovoltaických panelů. Jde totiž o jednu z možností, jak získat a znovu využít cenné suroviny, především křemík.

Fotovoltaika
Metoda pro výrobu elektrické energie pomocí polí fotovoltaických článků (např. solárních panelů), které převádějí energii ze slunce na elektřinu. Rostoucí zájem o obnovitelné zdroje energie v poslední době zrychlil vývoj v oblasti výroby fotovoltaických článků a systémů.

Frekvence
Dříve kmitočet. Fyzikální veličina označující dobu, za kterou je dokončen jeden cyklus, neboli udává počet opakování periodického děje za jednotku času. Frekvence je definována jako časový interval a měří se ve vteřinách.

Freska
Nástěnné malby na vlhké omítce. Reakcí s vápnem získaly barvy trvanlivost a jas. Způsob malby al secco se vyznačuje malbou na suché, vyzrálé omítce.

Fronton
Štít, také štítový útvar nad okny (suprafenestra) a portály (supraporta). V období vrcholného baroka se vlnil nebo byl rozlomen a jeho střední části chyběly.

Fyzická osoba
Pro potřeby stavebního zákona se fyzickou osobou rozumí osoba, která dosáhla věku 18 let a má způsobilost k právní úkonům.

G

Galerie
Je-li obytný prostor otevřený až po hřeben střechy, působí neútulně a není dobře využitelný. Galerií, která probíhá kolem dokola nebo jen po jedné straně, lze dodatečně získat obytné plochy, které působí útulněji.

Garantovaná informace
Informace, za kterou subjekt, který ji poskytuje, zodpovídá.

Garáž
Samostatná místnost či objekt určený k bezpečnější úschově a drobné údržbě motorových vozidel. Garáž může být dimenzovaná pro jeden nebo více vozů a většinou disponuje dostatečným prostorem k uložení pracovního nářadí.

Generel
Speciálně zaměřené schéma vybrané funkční složky území (dopravy, inženýrských sítí apod.). Viz také Územní generel.

Geodézie
Vědní obor, jehož základním úkolem je určování vzájemné polohy bodů na zemském povrchu nebo v prostoru ve zvoleném souřadnicovém systému (výškopisné i polohopisné měření). Výsledky geodetických měření se zaznamenávají ve formě papírových či elektronických map.

Geografický informační systém (GIS)
Organizovaný soubor počítačového hardware, software geografických údajů a personálu určený k efektivnímu sběru, uchovávání, obnovování, manipulaci, analýze a obrazování všech geograficky vztáhnutých informací.

Geografie
Věda, která studuje strukturu a interakci systémů a subsystémů na zemském povrchu s důrazem zejména na jejich prostorovou dimenzi. Významnou součást geografie tvoří studium sociálních systémů v jejich interakci s biosférou a životním prost ředím.

Geologie
Věda o složení, stavbě a historickém vývoji Země. Samotná geologie je velmi široká a dělí se na další geologické obory. Pro oblast stavebnictví je nejdůležitějším podoborem aplikovaná geologie. Ta čerpá z poznatků mnoha jiných geologických a technických oborů za účelem jejich využití při řešení různých praktických úkolů, například ve stavebním inženýrství.

Geoprvek
Je modelový obraz lokalizovatelného reálného objektu, který je dále nedělitelný na jednotky, entity téhož druhu. Geoprvek má složku geometrickou (dimenze euklidovského prostoru, metrické a topologické vlastnosti) a popisnou (na poloze nezávislé informace, atributy). Rozeznáváme geoprvky – bod, linie, plocha.

Glajcha
Nejvyšší bod stavby. Jedná se o dovedení stavby až do úrovně střechy, nebo se takto také označuje opentlený stromek připevněný na krov nebo komín při této příležitosti.

Globální oteplování
Proces, který se podle mnohých vědců podílí na klimatických změnách. Lidskou činností se do atmosféry dostává velké množství skleníkových plynů a ty zachycují teplo v atmosféře, zesilují skleníkový efekt a tím v dlouhodobém měřítku způsobují takzvané globální oteplování.

Grotta
Umělá jeskyně v zámeckých parcích a zahradách.

H

Hadicová vodováha (také hadicovka, šlaufka nebo šlauchváha)
Jednoduchý měřicí nástroj pro vyměření vodoroviny na stavbě, který je přesnější než klasická vodováha. Hadicovou vodováhu tvoří dvě nádoby spojené hadicí, jež je naplněná vodou. Tyto nádoby tvoří dvě skleněné nebo plastové trubičky o průměru přibližně 15 mm a výšce 250 mm, na nichž je vyryta centimetrová stupnice. Při měření, kdy se obě nádoby drží kolmo vzhůru, jsou potřeba dva lidé. Pokud však umí s hadicovou vodováhou dobře měřit, dosahují téměř stejné přesnosti jako geodet s optickým nivelačním přístrojem.

Hala
Podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí (vyhl. č. 279/1998 Sb.): „Stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 metrů krychlových, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 metru; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 metrů čtverečních.“

Hambalek, hambálek
Vodorovný trám, který slouží k podpoře a provázání dvou protilehlých delších krokví. Dělí krokve v poměru 2:1 a jeho délka nesmí překročit 3,5 m. Objevuje se přitom ve všech příčných vazbách. Mezi krokve se vkládá v takové výšce, aby se pod ním dalo procházet. S krokvemi je hambalek spojen plátováním nebo čepováním.

HDI
Zkratka z anglického Human Development Index. Index lidského rozvoje počítaný ze tří faktorů – hmotné životní úrovně, úrovně vzdělání a lidského zdraví. Tento indikátor vztažený na jednoho obyvatele a zaměřený na kvalitu jeho života by měl nahradit HDP (pouze ekonomický indikátor) jako měřítko vyspělosti (nebo růstu) státu, regionu, města.

Hlavní korunová římsa
Vystupující vodorovný prvek oddělující zeď stavby od podstřeší.

Hluk
Z lékařského hlediska zvuk, který škodí lidskému zdraví svou nadměrnou intenzitou. Účinky hluku se dělí na subjektivní (obtěžují, ruší soustředění a psychickou pohodu) a objektivní (měřitelné poškození sluchu). Hluk může mít charakter neperiodického zvuku. Pro měření intenzity hluku se (podobně jako u zvuku) používá většinou jednotka decibel (dB).

Hmoždinka
Vložka sloužící k upevnění vrutů, šroubů či závitových tyčí ve zdivu nebo jiných pevných, nepružných materiálech. Hmoždinka bývá obvykle zhotovená z plastu nebo kovu.

Horní kleštiny
Umístěné pod voznicí, vaznicí. Viz Kleštiny.

Horní osvětlení
Dopad světla ze stropu. Horní osvětleni je vhodné k osvětlení vnitřních prostor v rodinných domech (koupelna, toaleta, spíž) nebo v bytové zástavbě k osvětlení horních podlaží.

Horní povrch dokončené podlahy
Označení, které se vyskytuje ve výkresech půdorysu a řezů a vždy se uvádí s číslem.

Hranice zástavby
Stavební čára, kterou není při stavbě v žádném případě možné překročit směrem ven ze staveniště. Posunovat a tvarovat ji lze jedině směrem dovnitř, není-li i to v konkrétním případě omezeno.

Hrázděné zdivo
Typ zdění, které zachovává dřevěnou nosnou trámovou konstrukci viditelnou. Výplň trámové konstrukce (např. cihly) je omítnuta, trámy však nikoli, čímž vzniká typická podoba hrázděného zdiva.

Hromosvod
Hromosvod je zařízení sloužící k ochraně objektu a jeho obsahu (včetně osob, zvířat) před účinky blesku. Hlavní částí hromosvodu jsou jímací zařízení.

Hřeben střechy
Horní hrana střechy, kde se sbíhají šikmé střešní plochy.

Hřebenáč
Druh střešní tašky, který slouží k zakrytí jiných tašek na hřebeni střechy, tedy v místě, kde dochází ve vrcholu střechy ke styku dvou ploch.

Hřebenová vaznice
Vaznice, která je umístěna v hřebeni střechy. Jde o nejvyšší podélný nosník sedlové střechy, kde se většinou stýkají a spojují krokve.

Hřebenový hambalek
Jde o nejvýše položený, žádnými podlahami nezatížený hambalek. Viz hambalek.

Hrubá stavba
Postavení surového domu bez estetické úpravy, jež zahrnuje tyto fáze stavby: zemní výkopové práce; přípojky inženýrských sítí a vodorovné rozvody v základech; základovou spáru a základovou desku; svislé nosné konstrukce; vodorovné nosné konstrukce (stropy nad suterénem i nad běžným podlažím); vnitřní zdivo včetně překladů a věnců; střešní konstrukci (krov, atika, komín, prostupy atd.); izolace vodorovných a svislých konstrukcí. U stavby domu na klíč je důležité ve smlouvě přesně specifikovat, co je hrubou stavbou zamýšleno, protože mnohé stavební firmy si vykládají pojem hrubá stavba po svém.

Hrubá stropní konstrukce
Strop stavby v syrovém stavu, bez podlahy a bez obloženi pod hledu.

Hydrofobizace
Postup, kterým se určité plochy stanou nepropustnými.

Hydroizolace
Vrstva izolace, která zabraňuje pronikání vody do stavební konstrukce a do vnitřních prostorů objektu. Kvalitní hydroizolace zabraňuje pronikání vody v jakémkoliv jejím skupenství.

CH

Chladicí zařízení
Chladící zařízení je specializované technické zařízení (stroj nebo přístroj) určené pro chlazení (ochlazování).

Chlazení
Znamená úmyslné snižování teploty v nějakém uzavřeném prostoru odvodem tepla mimo chlazený prostor nebo předmět. Jde o reverzní (opačný) proces k vytápění (vyhřívání), který teplotu naopak zvyšuje. Liší se především podle fyzikálního principu přebírání tepla.

Chlazení solární
Způsob chlazení, které využívá solárního tepla v chladicím cyklu, např. v absorpční chladicí jednotce.

I

Imise
Emitované látky a škodlivé vlivy, jejichž charakteristiky se během šíření prostředím eventuálně změnily a které působí v bližším nebo vzdálenějším okolí.

Impregnace
Ošetření stavebních materiálů, které jim zaručuje odolnost proti vodě. K impregnaci se nejčastěji využívá vodní sklo, silikonový nebo křemičitý nátěr.

Index lomu
Bezrozměrná fyzikální veličina popisující šíření elektromagnetického záření (světla) v látkách; podíl rychlosti světla ve vakuu k rychlosti v daném materiálu.

Individuální komín
Komín, který je sestaven nebo postaven přímo na staveništi z libovolných kompatibilních dílů pocházejících od jednoho i více výrobců.

Informační povinnost
Zákonem určená povinnost poskytovat a garantovat datové soubory/sady informací (o území).

Infrapanel
Zařízení, které slouží k vytápění objektů pomocí infračerveného záření. Jde o takzvaný sálavý způsob vytápění, kdy se tepelná energie přenáší na okolní tělesa formou elektromagnetického záření a po dopadu se přeměňuje na teplo. Vzduch je ohříván až sekundárně od okolních předmětů. Na stejném principu funguje například i přenos tepla ze slunečního záření. Při vytápění domácností se sálavé vytápění vždy prolíná s vytápěním konvekčním.

Infrastruktura
Infrastrukturou se rozumí zařízení převážně veřejných služeb, která jsou k dispozici v zásadě všem obyvatelům spádového území. Oblast národního hospodářství zajišťující podmínky pro rozvoj ekonomiky (zejména doprava, energetika, školství, zdravotnictví apod.).

Infrastruktura technická
Souhrn dopravních, vodohospodářských, energetických a telekomunikačních provozních souborů, zařízení a ploch, které podmiňují výrobní i nevýrobní činnosti v území.

Instalační blok
Prefabrikovaný dílec, který má dopředu namontované všechny potřebné instalační přípojky. Sanitární zařízení se montují až následně na stavbě.

Instalační drážky
Drážky vysekané do zdiva, jimiž se vedou např. trubky či kabely instalací. Vysekané žlábky se následně překryjí omítkou.

Instalační trubky
Ochranné trubice na kabely, vyrobené nejčastěji z plastu. Instalačními trubkami je v případě potřeby i dodatečně možné protáhnout všechna elektrická vedení a telefonní kabely.

Intenzifikace
Zvyšování síly, účinnosti, důkladnosti, mohutnosti. V urbanismu a územním plánování hovoříme například o intenzifikaci využití území, osídlení. Opakem uvedeného je extenzifikace

Interiér
Vnitřní prostor objektu, nejčastěji stavby. Opak exteriéru. Součástí interiéru je mobiliář a technické vybavení.

Interiérový design
Obor, který se věnuje navrhování interiérů a zabývá se přitom nejrůznějšími požadavky, které jsou na interiér kladené. Řeší především vnitřní uspořádání domu či bytu z praktického, ale i estetického a výtvarného hlediska. Interiérový design by měl navazovat na celkovou architekturu stavby a vycházet přitom z určitého konceptu, který odpovídá životnímu stylu uživatele. Cílem interiérového designu je vytvoření ideálního životního prostředí pro budoucího uživatele.

Interiérový kotel na biomasu
Kotle nebo kamna na biomasu, které jsou speciálně určené do obytných místností. Výkon kamen a interiérových kotlů bývá nižší než u kotlů určených do  technických místností – proto se uplatní především v menších domácnostech, případně nízkoenergetických stavbách, kde mohou sloužit jako doplňkový zdroj tepla.

Investor
Investor – nejobecněji subjekt, který vynakládá finanční prostředky za účelem zisku. Do projektu ve výstavbě nemusí investor vkládat prostředky vždy jen za účelem zisku, ale také např. v jiném soukromém nebo veřejném zájmu.

Izolace (těsnění)
Opatření proti vlivům teploty a hluku.

Izolace potrubí
Vodovodní potrubí má být ze zásady izolováno.

Izolační zasklení
Zasklení oken, které je tvořené z několika vrstev skleněných tabulí oddělených od sebe vzduchem nebo plynem. Jednotlivé tabule jsou k sobě vzduchotěsně a vodotěsně spojeny.

J

Jádrová izolace
Izolace umístěná mezi dvěma vrstvami zdi, nejčastěji mezi zdí (resp. zdivem vnější stěny) a přizdívkou (resp. lícním nebo obkladovým zdivem).

Jednoplášťová střecha
Jednoplášťové střechy tvoří většinu střech na obytných budovách. Střešní konstrukce odděluje chráněné vnitřní prostředí od vnějšího jen jedním pláštěm. Ten je zpravidla tvořen několika různými materiály, přičemž jednotlivé vrstvy na sebe doléhají a často plní různé specifické funkce.

Jednovrstvý komín
Komínový průduch jednovrstvého komína je vytvořen dutinou ve zdivu z pálených cihel s vnitřní omítkou. Používá se výhradně pro vytápění tuhými palivy s vyšší teplotou spalin.

Jehlová střecha
Jde v podstatě o typ stanové střechy, který zakrývá hranaté věže. Oproti klasické stanové střeše má tato střecha mnohem strmější sklon.

K

Kachel, kachle (singular i plural)
Kachel, kachle na stavbu kachlových kamen. V současnosti lidově ale nesprávně používáno jako všeobecné označení keramického materiálu a dlaždic, kachliček.

Kanalizace
odvodnění, odvedení veškeré odpadní vody z domu. Je stanoveno v projektu kanalizace a spadá do stavebního povolení.

Kartapesta
Hmota z rozmáčeného papíru, křídy a pojiv (sádry, tmelu) tvarovaná formami (kašírováním) a vhodná pro nejrůznější povrchovou úpravu v interiérech (malování, mramorování, imitaci dřeva, kovu atd.).

Kartografie
Vědní a technický obor zabývající se zobrazením Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí, objektů a jevů na nich a jejich vztahů, jakož i výzkumem a poznáváním prostřednictvím kartografických děl.

Katastr nemovitosti
Katastr nemovitostí je souborem informací o jednotlivých pozemcích, které se v daném území (katastru) nachází, o jejich vlastnicích, kvalitě půdy, zástavních právech (hypotéky), věcných břemenech (zřízení přístupových cest) apod.

Katastrální mapa
Katastrální mapa je polohopisná mapa velkého měřítka (do 1:5000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; budovy se zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu. Digitální katastrální mapa má svůj obsah zaznamenán číselně a je možno jej prostřednictvím výpočetní a zobrazovací techniky znázornit nebo jinak účelově využít. Katastrální mapy jsou státním mapovým dílem.

Katastrální území
Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru nemovitostí je katastrální území označeno šestimístným kódem jednotného statistického číselníku. Veškerá mapová i listinná dokumentace katastru nemovitostí je uspořádána v katastrálních operátech, které jsou založeny samostatně pro každé katastrální území.

Kazeta
Prvek členící tzv. kazetové stěny a stropy. V renesanci převážně dřevěné s malovanými a plastikami zdobenými vpadlými výplněmi, v historizujících slozích 19. století někdy provedené ve štuku. Celkové pokrytí stěn a stropů dřevěnými obklady se nazývá táflování.

Kladí
Vodorovný prvek spočívající na nosných svislých podporách (sloupy, příp. pilíře) a spojující je.

Klenák
Článek klenebního oblouku ve tvaru klínu, může být funkční, ale i jen dekorativní (štukový). V renesanci představuje díl bosáže portálů. Zvýrazněný klenák ve vrcholu klenby je hlavním klenákem.

Klenba
Stavební útvar roznášející zatížení do nosných zdí. Podle tvaru rozeznáváme řadu druhů kleneb, které se časem vyvíjely a zplošťovaly (placky, klenby zrcadlové), čímž se snižovala stavební výška podlaží. Hrany byly ve starším období podpírány a zvýrazněny kamennými žebry, v renesanci jen vyznačeny štukovými pásy a maltovými hřebínky.

Kleštiny
Párové vodorovné prvky, které ztužují pár krokví ve výšce hambalku. Kleštiny se většinou realizují ze dvou prken, které se připevňují ke krokvím ze stran. Viz Horní kleštiny.

Klihové barvy
Nátěry z klihu pigmentu a vody. Pojivem je ve vodě rozpustný klíh, který po vyschnutí tuto svou vlastnost neztratí. Nátěr klihovými barvami zůstává citlivý na vlhkost.

Klima
Průměrný dlouhodobý charakter počasí v určitém regionu.

Klimatizace
Zařízení pro úpravu vzduchu v obytných, průmyslových či speciálních prostorách (např. dopravní prostředek, laboratoř). Nejčastěji je touto úpravou vzduchu myšleno jeho chlazení v letních měsících. Základem takového klimatizačního zařízení je kompresorový chladící okruh, který pracuje na obdobném principu jako chladící okruh v chladničkách.

Klimatizační zařízení
Chladí nebo vyhřívají, zvlhčují nebo vysoušejí vnitřní prostor.

Klinker (slinutá keramická dlažba)
Cihla vypálená až do slinutí střepu, mrazuvzdorná, s vysokou pevností v tlaku. Vodonepropustná, bez trhlin vzniklých při sušení a pálení a rovněž bez výkvětů.

Koeficienty
Vyjadřují regulativy intenzity využití území. Mezi udávané koeficienty patří: Koeficient zastavěné plochy – poměr zastavěné plochy všech nadzemních částí staveb k výměře dané plochy (obvykle udáván jako maximální, zkratka KZP). Koeficient podlažní plochy – poměr plochy všech nadzemních podlaží k výměře dané plochy (obvykle udáván jako maximální, zkratka KPP). Koeficient obestavěného prostoru, resp. objemu staveb – poměr mezi součtem objemů obestavěného prostoru všech objektů (m3) k výměře dané plochy (m2). Koeficienty lze dále vyjádřit velikost pozemku ve vztahu k účelové jednotce (m2/dítě ve škole), počet účelových jednotek ku ploše (m3 skladů/ha) apod. Koeficient zeleně – vyjadřuje minimální podíl započítávaných ploch zeleně ku vymezené funkční ploše. (obvykle udáván jako minimální, zkratka KZ).

Kolaudace
Kolaudaci provádí na návrh stavebníka stavební úřad. Kolaudační řízení zahrnuje odborné přezkoumání a schválení stavebních prací. Zástupci stavebního úřadu posuzují, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení.

Kolektor
Průchozí liniová stavba, zpravidla podzemní, v níž jsou umístěny alespoň dva druhy technického vybavení.

Kolektor hybridní fotovoltaicko-tepelný
Kolektor využívající současně jak fotovoltaické, tak fototermické přeměny.

Kolektor hybridní vzduch-kapalina
Kolektor se dvěma teplonosnými látkami pro využití tepla.

Kolektor kapalinový tepelný
Solární kolektor, ve kterém je použita kapalina jako teplonosná látka.

Kolektor solární tepelný
Zařízení určené k přeměně slunečního záření ve využitelné teplo.

Kolektor trubkový
Solární kolektor s aperturou ve tvaru skleněných válců.

Kolektor vakuový trubkový
Solární kolektor s absorbérem umístěným uvnitř uzavřené skleněné průhledné trubky (tvořící aperturu), jejíž vnitřní prostor je vakuován.

Kolektor vzduchový
Solární kolektor, ve kterém je používán vzduch jako teplonosná látka.

Komín odolný při vyhoření sazí
Komín, který splní stanovené podmínky při zkoušce odolnosti při vyhoření sazí.

Komín s přirozeným tahem
Při provozu takového komína je tlak uvnitř komínové vložky nižší než vně.

Komín
Svislý stavební prvek či konstrukce sloužící obvykle k odvodu spalin z topeniště. Nejčastěji se na něj napojují kamna, krby, kotle nebo pece.

Komínová hlava
Poslední část komína nad střechou. Kromě estetické funkce slouží k ochraně ústí komína proti působení povětrnostních vlivů.

Komínová přepážka
Svislá část konstrukce uvnitř komína s více průduchy, která od sebe jednotlivé komínové či větrací průduchy odděluje.

Komínová vložka
Tenkostěnný konstrukční prvek komína z kovu nebo keramiky, který vytváří průduch ve vícevrstvém komíně a jeho vnitřní povrch tak přichází do styku se spalinami. Komínová vložka je tepelně a dilatačně oddělená od komínového pláště.

Komínové tvárnice
Průmyslově vyrobený jednovrstvý nebo vícevrstvý konstrukční díl s jednou nebo více spalinovými cestami.

Komínový nástavec
Tenkostěnný konstrukční prvek osazený na ústí komína. Prodlužuje komínový průduch a tím účinnou výšku komína nad komínovou hlavou.

Komínový plášť
Jedna za základních částí komína – jeho vnější vrstva. Vedle estetické funkce zajišťuje komínový plášť ochranu nadstřešní části komína proti vlivům počasí.

Komínový průduch
Průchozí část komína, která může mít čtvercový, obdélníkový či kruhový průřez. Část průduchu pod sopouchem je určena k jímání kondenzátů a nečistot a část od sopouchu po ústí komínu je pak určena pro odvod spalin. Komín může obsahovat více průduchů.

Komínový tah
Tlak, který žene vzduch komínem. Horké spaliny, jež mají nižší hustotu než okolní vzduch, stoupají komínem vzhůru a na jejich místo je nasáván vzduch čerstvý. Tah komína ovlivňuje výška komína a poměr vnitřního průměru k objemu spalin.

Kompaktní klimatizace
Opak klimatizace dělené. Jde o jednodílné klimatizační jednotky, které mají kondenzační a výparníkovou část umístěny v jednom šasi přístroje. Nejběžnějšími kompaktními klimatizacemi jsou klimatizace okenní a mobilní.

Komunikace
Účelově a hmotně vymezené dopravní spojení určené k pohybu dopravních prostředků, chodců, zvířat, k přemísťování hmot, kapalin, plynů a energií. Podle povahy a druhu se dělí na drážní, pozemní, podpovrchové, podzemní, výškové, letecké, vodní, potrubní atd.

Komunikace dopravně zklidněná
Komunikace, z níž je dopravně-inženýrským řešením úplně nebo částečně vyloučena průjezdná motorová doprava a do které je za určitých podmínek připuštěna buď veškerá cílová nebo jen obslužná, případně zásobovací doprava. Dopravně organizační opatření je doplněno stavebními úpravami zpomalujícími rychlost vozidel a zlepšujícími podmínky chodců a cyklistů.

Komunikace místní
Veřejně přístupná pozemní komunikace sloužící převážně místní dopravě na území obce.

Komunikace pozemní
Dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dělí se na dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace.

Komunikace účelová
Pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, případně k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

Kondenzace vodních par
Vlhkost ze vzduchu se sráží na povrchu stavebních částí nebo v nich, jestliže se vzduch ochladí pod teplotu rosného bodu.

Kondenzační plynový kotel
Kotel, který jako zdroj energie využívá zemní plyn a slouží k vytápění domácností. V současnosti patří k nejefektivnějším vytápěcím zařízením, které se dají využít i k ohřevu vody.

Kondenzát
Kapaliny, které vznikají, když je teplota spalin shodná s rosným bodem vodní páry nebo nižší.

Kondenzátní jímka
Vodotěsný prostor v průduchu komína, který je určený pro jímání kondenzátů spalin.

Kondenzátní potrubí
Vodotěsné potrubí, které slouží k odvodu kondenzátu. Kondenzátní potrubí se napojuje na potrubí komínového průduchu nebo kouřovodu.

Konečná kalkulace
Všechny skutečně zabudované materiály jsou započteny zvlášť podle řemesel. Kalkulace je podkladem pro konečnou fakturu.

Konstrukce dlouhodobé životnosti
Také prvky dlouhodobé životnosti. Jsou to nosné konstrukce stavby, které mají zásadní význam z hlediska její technické životnosti. Pokud dojde k poškození konstrukce dlouhodobé životnosti a tyto prvky přestanou plnit svou funkci, stává se stavba nefunkční a hrozí její zřícení. Případné opravy jsou často natolik náročné, že bývá efektivnější původní stavbu zcela odstranit a postavit stavbu novou. Prvky dlouhodobé životnosti mají životnost zpravidla vyšší než 100 let a rozlišujeme jich pět.

Konstrukce hrázděných staveb
Konstrukce z dřevěné kostry. Nosnými prvky budovy jsou masivní dřevěné nosníky, jejichž příhrady jsou vyplněny zdivem nebo stavebními deskami.

Konstrukce krátkodobé životnosti
Také prvky krátkodobé životnosti. Jde o všechny nenosné konstrukce: podlahy, instalace, omítky, okna, dveře apod. Prvky krátkodobé životnosti mají zpravidla životnost do 100 roků. Jejich případné poškození nemá vliv na životnost celé stavby a lze je snadno vyměnit či zrekonstruovat.

Konstrukční výška místnosti
Svislá vzdálenost úrovní vymezujících následná podlaží. Světlá výška místnosti i s tloušťkou konstrukce stropu a podlahy umístěné nad ním.

Kontrolní otvor komína
Otvor v komínovém plášti, v komínové vložce a kouřovodu. Kontrolní otvor umožňuje kontrolu komínového průduchu, kondenzátní jímky, průduchu kouřovodu spotřebičů na plynná paliva a slouží k odstraňování kondenzátu spalin.

Konvekční podlahové vytápění
Druh podlahového vytápění, kdy se teplo do místnosti předává prouděním, tedy konvekcí. V podlaze jsou zabudovány podlahové konvektory, které mohou být bez ventilátoru nebo s ventilátorem. Konvektory nejsou zabetonovány, ale ukládají se do takzvané vany, což je zpravidla plechová nádoba. Podlahové konvektory se umisťují na okraje podlahové plochy, často kolem oken, ale lze je umisťovat i do prostoru. Konvekční podlahové vytápění nachází v domácnostech menší uplatnění než sálavé podlahové vytápění.

Konvekční vytápění
Princip vytápění, kdy je primárně ohříván vzduch a od něj pak další předměty. Přesný opak než vytápění objektů pomocí infračerveného záření. V praxi se oba principy (konvekční a sálavý) prolínají a důležitý je poměr, v jakém jsou zastoupeny. Tento poměr přitom podstatně ovlivňuje poloha topného zařízení. U stropních panelů bývá poměr sálavého tepla ke konvekčnímu přibližně 80% / 20%. Panely umístěné na zdi pak mají vyšší složku konvekce – cca 50%. Další viz Konvekční podlahové vytápění.

Konvektor
Otopné těleso z žebrových trubek, které odevzdává teplo do prostoru převážně výměnou vzduchu. Více viz Konvekční podlahové vytápění.

Konzola
Vyčnívající podpěra nosného stavebního prvku, který není jiným způsobem podepřen.

Kordonová římsa
Vodorovný prvek vystupující z líce průčelí a oddělující jednotlivá podlaží. Přízemí od podnože stavby odděluje římsa soklová.

Korek
Výborný přírodní izolační materiál, který se získává z kůry korkového dubu.

Koridor
Spojovací chodba, průchod, přeneseně úzká, komunikačně využitá soutka (ulička) spojující dvě brány.

Korková plovoucí podlaha
Typ plovoucí podlahy. Lamely korkové plovoucí podlahy jsou vyrobené sendvičově. Nosnou část lamely tvoří dřevotřísková deska, vrchní nášlapná vrstva je z korku. Výhodou korkové plovoucí podlahy je její pružnost, snadná údržba, tvarová stálost a tichá chůze. Nevýhodou pak náchylnost k mechanickému poškození – vydrolení korkové vrstvy lze nicméně předcházet vhodnou povrchovou úpravou (např. lakováním).

Kotel na biomasu
Druh kotle na tuhá paliva. Kotle na biomasu vyrábějí teplo spalováním kusového dřeva, pelet, štěpky, případně obilí. Lze je dále rozdělit podle druhu používaného paliva (jednodruhové, více druhů paliva), způsobu přidávání paliva (ruční přidávání, automatické kotle), jejich umístění (interiérové kotle, kotle do technické místnosti) a technologie spalování (např. pyrolytické). Protože biomasa patří mezi ekologické zdroje vytápění, jsou kotle na biomasu většinou zvýhodněny v dotačních programech.

Kotevní desky
Kotevní desky jsou vyrobeny z oceli, jsou zabetonovány nebo zazděny v případě, že stavební díl musí být pevně spojen s ostatní stavební konstrukcí.

Kouřovod
Konstrukční díl nebo díly s průduchem odvádějícím spaliny. Kouřovod spojuje spalinové hrdlo spotřebiče paliv a sopouch.

Kování dveří
Všechny dveřní prvky, které slouží ke spojení dveřního křídla s rámem.

Kraj
Kraj je územní společenství občanů: náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanovené zákonem a v souladu s potřebami kraje, dále jen samostatná působnost. Kraj je veřejnoprávní korporací: vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících.

Krajina
Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.

Krajina sídla
Část zemského povrchu v zastavěném území sídla; v této části krajiny převládají stavebně technické prvky nad prvky přírodními (dříve intravilán).

Krajinář
Odborně vyškolený pracovník zabývající se, zpravidla ve volné krajině, zakládáním, ochranou a správou objektů zeleně a péčí o ně.

Krajinný celek
Část zemského povrchu, která se vyznačuje strukturou vztahů a působením krajinných prvků, případně krajinných faktorů (půdní obal, vodstvo), krajinnou strukturou, krajinnou historií a krajinným obrazem, čímž se odlišuje od jiných částí zemského povrchu, jež ji obklopují.

Krajinný ráz
Přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.

Krakorec
Vesměs stupňovitě se zmenšující kamenný podpůrný prvek, který vystupuje z líce zdiva a nese arkýře, ochozy a balkony.

Krb
Krb nazýváme otevřené ohniště s vlastním komínem stavebně přizpůsobené k vytápění místnosti. Může být i zasklený – viz Krbová vložka.

Krbová vložka
Vybavení v obytné místnosti podobné krbu, ale s uzavřeným ohništěm, přívodem a odvodem spalovaného vzduchu.

Krbová kamna
Ucelený výrobek určený k vytápění, který imituje krb, případně krbovou vložku. Má uzavřené ohniště a vývod pro komín.

Křivka účinnosti
Obecně závislost účinnosti na provozních podmínkách

Křížová střecha
Podobně jako střecha polokřížová je variantou střechy sedlové. Pro střechy křížové i polokřížové je charakteristické, že vznikají pronikem dvou sedlových střech, které mají stejnou výšku hřebene.

Křižovatka
Místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají (křižovatka průsečná) nebo stýkají (křižovatka styková) a alespoň dvě z nich jsou vzájemně dopravně propojeny (křižovatky úrovňové a mimoúrovňové, kolmé a šikmé, podle míry oddělení jízdních pruhů prosté, usměrněné a rozvinuté).

Křižovatkou není: úrovňové připojení lesní nebo polní cesty, účelové komunikace, která není veřejně přístupná, zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky, sousední nemovitosti.

Kročejový hluk
Hluk, který vzniká při chůzi po podlaze jako zvuk pevného tělesa a částečně se šíří vzduchem.

Krokev
Krokve jsou umístěné v šikmině střechy, jde o šikmé prvky krovu. Nesou střešní latě, na kterých je následně upevněna střešní krytina. Krokve tvoří různé vazby (např. vazba jalová).

Krov
Nosná konstrukce střechy. Nejčastěji je krov složený z dřevěných nebo kovových nosníků, které přenášejí váhu střešní krytiny, sněhu, větru a svoji vlastní na nosné stěny stavby.

Krycí deska (komína)
Konstrukční prvek, který tvoří komínovou hlavu. Slouží k ochraně konstrukce komína shora před účinky spalin a povětrnostími vlivy.

Kryt kolektoru
Průsvitný nebo průhledný materiál zakrývající absorbér solárního kolektoru na přijímací straně. Kryt kolektoru snižuje tepelné ztráty a chrání jej proti vlivům počasí.

Kupole
Půlkulová klenba nad okrouhlým půdorysem.

Kupolový světlík
Jeden nebo několik osvětlovacích prvků ze skla nebo z umělého skla pro ploché střechy.

Kuželová střecha
Střecha, která zakrývá věže kruhového půdorysu. Její variantou je střecha půlkuželová.

L

Lak
Nátěrová hmota, která po zaschnutí vytvoří průhledný, tvrdý, ochranný film. Lakováním se ošetřuje nejčastěji dřevo, ale využívá se i u jiných materiálů. Lak je tradičně kombinací zasychajícího oleje, pryskyřice a ředidla nebo rozpouštědla. Laky tvoří obvykle lesklý povrch, ale v případě přidání zmatňujících činidel mohou tvořit i povrch matný nebo pololesklý. Jsou v zásadě bezbarvé nebo jen mírně zbarvené a na rozdíl od barev a mořidel neobsahují žádný pigment. Laky se často aplikují přes mořidla jako závěrečný krok k získání lesklého a chránícího filmu.

Laminátová plovoucí podlaha
Typ plovoucí podlahy. Lamely laminátové plovoucí podlahy jsou vyrobené sendvičově. Nosnou část lamely tvoří dřevotřísková deska, vrchní nášlapná vrstva je tvořená tvrdým laminátem (obarveným do požadovaného dekoru). Výhodou laminátové plovoucí podlahy je vysoká tvrdost a odolnost.

Lapač jisker
Zařízení, které se instaluje na ústí komína u spotřebičů na pevná paliva. Lapač jisker zabraňuje unikání jisker z průduchu.

Latě
Rovná, ohoblovaná, užší prkna ze smrkového dřeva. Latě jsou dodávány na stavbu jako spotřební materiál pro nejrůznější řemeslníky od zedníků, přes obkladače, omítkáře, fasádníky až po štukatéry. Latě jsou zhotoveny v různých délkách a profilech – častými rozměry jsou například 15 x 80 mm nebo 20 x 120 mm. Ideální dřevo na výrobu latí je bez suků, bezpodmínečně nutná je pak přesná rovnoběžnost v šířce i v tloušťce po celé délce. Dřevo ale nemusí být vysušené.

Laťování
jestliže má být na stěnu nebo strop připevněn jiný stavební materiál (např. sádrokartonové desky, dřevěný obklad apod.), připevní se nejprve laťování.

Lavička, lavičky (na vytyčení základů)
Dříve než se začne s výkopem, vytyčí Katastrální úřad nebo úřední geodet hraniční čáru novostavby na základě schválených projektů.

Lazura
Tenká řídká poloprůhledná vrstva barvy, která se nanáší na svrchní barevné vrstvy (nikoli podklad). Uplatnění nachází při malování a natírání. Lazurování (nanášení lazur) slouží například k dodání jiného tónu svrchní barvy, může změnit intenzitu barevných tónů a podobně.

Lazurový nátěr
Nekrycí nátěr, kterým prosvítá podklad.

Lehká dělicí příčka
Lehká nenosná stěna, která slouží výhradně k oddělení dvou prostor.

Lehká malta
Zdicí malta, která má nízkou objemovou hmotnost a dobré tepelně-izolační vlastnosti. Lehká malta je určená pro profesionální zdění, kdy se pracuje s vylehčenými zdicími prvky.

Lepené dřevěné vazníky
Nosníky složené ze sklížených prken. Jednotlivé prvky působí proti sobě a eliminuje se tím kroucení dřeva.

Lícová cihla
Zdící prvek, který zůstává neomítnutý a je tedy vidět zvenčí objektu – zpravidla záměrně spoluutváří jeho architektonické vzezření. Lícové cihly jsou mrazuvzdorné a nesmí vykazovat výkvěty.

Lícové zdivo
Zdivo, které není omítnuté ani obložené a jsou u něj tedy viditelné zdicí prvky a spáry. Lícové zdivo dotváří architektonickou tvář objektu.

Limity využití území
Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují využití a uspořádání území. Vyplývají z právních předpisů, správních rozhodnutí a schválené územně plánovací dokumentace.

Lodžie
Zastropený prostor budovy, který je navenek otevřený do exteriéru a oddělený jen zábradlím, případně sloupy nebo arkádami. Na rozdíl od balkonu nevystupuje lodžie ven z obvodové zdi. Malou lodžii najdeme u mnoha současných obytných domů, včetně panelových.

Loftový byt, loft
Loftové byty vznikají rekonstrukcemi starých průmyslových budov (starých výrobních hal, sýpek či skladů). Pro lofty jsou typická velká okna, obrovský otevřený prostor, několik metrů vysoké stropy a absence dělicích stěn ze sádrokartonu či cihel, jež jsou nahrazovány např. textilními závěsy či různými posuvnými panely. Loftové byty mají většinou jednu otevřenou místnost, ve které je umístěna postel, zatímco kuchyně s obývacím pokojem tvoří celé první patro. Loftové bydlení vyhledávají nejčastěji mladí lidé, kteří chtějí bydlet ve skupině a potřebují proto velký prostor, nebo lidé, kteří chtějí vyjádřit svou originalitu, kreativitu a vymknout se konvencím.

Lokální spotřebič
Spotřebič paliv sloužící k výrobě tepla, které předává přímo v místě jeho spotřeby.

Ložná spára
Spára která je mezi cihlami, dlaždicemi, apod. Tato ložná spára je svislá.

Luneta
Výseč, půlkruhová či segmentová plocha, přeneseně klenební výseč vzniklá pronikem dvou valených kleneb různého rozpětí. Výsečové klenby v renesanci a baroku (ve tvaru segmentu) převažovaly. Lunetami projmuté římsy se nazývají lunetovými římsami).

M

Madlo
Madlem nazýváme horní část zábradlí, především schodišťového.

Malta
Rozlišujeme tyto druhy malt – omítková malta, malta na potěry a zdicí malta. Zdicí malta slouží ke vzájemnému spojení zdicích prvků tak, aby zdivo bylo nosné.

Mansarda
Podkrovní místnost, v jejíž horní části jsou jedna nebo dvě zdi zešikmené. Slovo mansarda pochází ze spojení mansardová střecha, které poprvé popsal a použil francouzský architekt Jules Mansard.

Mansardová střecha
Jde o variantu střechy sedlové, kterou poprvé popsal a pojmenoval francouzský architekt Jules Mansard. Pro mansardovou střechu je charakteristické, že každá její polovina (mezi hřebenem a okapem) se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. Střecha vytváří praktický vnitřní prostor, tak zvanou mansardu, kterou lze využít jako obytné podkroví.

Mansardová střecha falešná
Tento typ střechy je v současnosti rozšířenější než klasická mansardová střecha, tak, jak ji popsal francouzský architekt Jules Mansard. Falešná mansardová střecha je v podstatě střecha sedlová doplněná o mansardový obklad na svislé stěně horního podlaží.

Mapa
Zmenšený, generalizovaný, konvenční obraz Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografických zobrazení) ukazující prostřednictvím metod kartografického znázorňování polohu, stav a vztahy přírodních, sociálně-ekonomických a technických objektů a jevů.

Markýza
Lehká konstrukce nad vchodem, oknem či balkonem, která vypadá jako vyklápěcí stříška a slouží k ochraně proti slunečnímu záření nebo dešti. Jde o lehkou tyčovou konstrukci potaženou textilií, která je odolná proti povětrnostním vlivům. Markýzy byly zvláště oblíbené v secesní architektuře – příkladem může být markýza nad vstupem do Obecního domu v Praze.

Marmoleum
Přírodní linoleum z pryskyřice, lněného oleje, dřevité nebo korkové moučky, juty, vápence a přírodních barviv. Hlavní složkou je lněný olej, který se extrahuje ze lnu a rozpouští se s borovicovou pryskyřicí. Následně se přidává dřevitá moučka získaná ze dřeva, jež vyrostlo v obnovitelných lesích – tím se výrobku dodá plnivo a zlepší se barvy vytvořené ekologicky šetrnými barvivy. Vápenec se používá k vytvoření jemné struktury a juta pro rub podlahoviny. Marmoleum se nejčastěji vyrábí v tloušťkách 2 až 3,2 mm. Jde o podlahovinu s dlouhou životností (50-70 let), která zároveň účinně působí proti šíření bakterií. Díky tomu, že jsou na výrobu použité výhradně přírodní látky, se jedná o čistě ekologický výrobek, který je odbouratelný přírodními procesy.

Masivní
Označení pro hutný, pevný materiál bez dutin, např. plná cihla, masivní dřevo, beton atd.

Materiál se změnou skupenství
Látka umožňující ve vhodném teplotním rozsahu měnit skupenství (např. tání-tuhnutí); využívá se k akumulaci tepla.

Menší parková úprava
Objekt zeleně s výměrou obvykle do 0,5 ha, ztvárněný zpravidla podle sadovnických zásad, který však nesplňuje některé parametry parku (při objektu, v prolukách).

Měrná potřeba tepla na vytápění
Veličina, která charakterizuje tepelně-izolační vlastnosti budovy bez ohledu na účinnost použitého topného systému a zdroje tepla. Měrná potřeba tepla na vytápění stanovuje množství potřebného tepla vztaženého na jednotku plochy (kWh na metr čtvereční), případně na jednotku objemu vytápěného prostoru (kWh na metr krychlový) za rok. Potřeba tepla tedy vychází z tepelných ztrát a neovlivňují ji tepelné zisky ani systém vytápění (na rozdíl od spotřeby tepla). Podle hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění lze budovy rozdělit na nízkoenergetické, pasivní, nulové a aktivní.

Město
Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Ve městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města a dalšími orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad.

Město paralelní
Teoreticky propracovaný námět na odlehčení velkoměstu plánovitým založením nového, rozsáhlého sídelního útvaru s přemístěnými pracovišti a výkonným dopravním spojením se stávajícím městem.

Město pásmové
Ideální představa rozložení sídelního útvaru do souběžných funkčních pásem.

Město polycentrické
Centrální funkce města jsou soustředěny do dvou nebo více míst, tato se výrazně uplatňují ve hmotové struktuře města i v komunikační soustavě.

Město satelitní
Sídlo podstatně rozšiřované nebo nově vybudované pro odlehčení velkoměsta. Přebírá pracovní, obytné i rekreační funkce města a je s ním spojeno výkonnou dopravou.

Město zahradní
Teoretické úvahy a praktická aplikace anglické stavby měst, spojené se jménem sociologa E. Howarda a vedoucí k ozdravění sídelní struktury. Výsledky ovlivnily stavbu měst počátkem 20. století v Evropě a Americe, mezi jejich projevy patří 1) dezurbanizační proces velkoměst zakládáním nových sídelních útvarů v zájmové sféře jádrového města, 2) omezení velikosti nově založených měst s přiblížením bydlišť k pracovištím, 3) zakládání předměstí se systémem zeleně a volných ploch, 4) jasné funkční a organizační členění nových měst.

Městotvorný faktor
Významný faktor (sektor), který podstatně ovlivňuje rozvoj i stagnaci města. Může tak činit určitý sektor samostatně nebo se může jednat o spolupůsobení několika sfér (těžba a výroba v souvislosti s přírodním bohatstvím, obchod v souvislosti s dopravou apod.).

Městská část
Městská část je část území statutárních měst a města Prahy. Je vymezena v rámci pravomoci uspořádání vnitřních poměrů ve věcech správy, příslušející těmto městům. Je vyhlášena obecně závaznou vyhláškou z rozhodnutí zastupitelstva města.

Městská třída
Dopravně i architektonicky důležitá městská komunikace, která obestavěním nebo doprovodnou zelení organizuje okolní městskou strukturu.

Městský sídelní útvar
Sídelní útvar, vyznačující se zpravidla vyšším soustředěným zastavěním a vyšší úrovní občanského a technického vybavení. Za spodní konvenční hranici se pokládá 5000 obyvatel, převážná část je jich zaměstnána v oblasti zahrnující průmysl, služby, dopravu. Městský sídelní útvar poskytuje pracovní příležitosti a služby také obyvatelstvu příslušného spádového území. Městský sídelní útvar nemusí být „městem“.

Metropole
Původně sídelní město řeckých kolonistů, později pojem pro hlavní město státu, nyní velké město a velkoměsto s metropolitní oblastí. Centrum pracovních příležitostí, kulturního a politického dění v širokém okruhu osídlení.

Mezonet
Slovo mezonet pochází z francouzského výrazu „maisonette“, což znamená domeček. Jde o více podlažní (nejčastěji dvoupatrový) byt umístěný v bytovém domě, který je právě ve francouzských a také anglických městech už tradičním druhem bydlení. V našich podmínkách se mezonety budují většinou při rekonstrukci bytového domu propojením dvou bytů nad sebou pomocí vnitřního schodiště (často spojení nejvyššího patra s podkrovím). Někdy je také mezonet dopředu zamýšlený – předem naplánovaná nadstavba na ploché střeše nového objektu. Popularita mezonetů roste především proto, že spojují výhody bydlení v bytě (blízkost centra města) a domě (dostatek prostoru, soukromí, často terasa).

Mikroregion
Region malého geografického měřítka. V praxi se zpravidla jedná o účelové mikroregiony, sdružení obcí. V ČR jsou často vytvářeny za účelem získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů EU.

Minerální stavební materiály
Samostatná skupina stavebních materiálů, např. cement, vápno, sádra, písek, štěrk, beton aj., na rozdíl od organických (např. dřevo) nebo kovových stavebních materiálů.

Minimální sklon střechy
Stanovený minimální (nejmenší) pro určitou střešní krytinu. Předepisují ho výrobci krytiny, případně směrnice nebo normy pro kladení krytiny, které vydala odborná sdružení.

Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu.

Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Ministerstvo pro místní rozvoj koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje. Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.

Místní komunikace
Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (obec je jejím vlastníkem). Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní s vlastnostmi odpovídajícími rychlostní silnici.

Mobiliář
Vnitřní vybavení sídel nesouvisející se stavbou (nábytek, umělecké předměty atd.).

Mobilní klimatizace
Patří ke kompaktním typům klimatizace. Jde o klimatizační zařízení, které umístíme v libovolné místnosti, kterou chceme klimatizovat. Zařízení odtud odvádí teplo zpravidla pomocí ohebné hadice oknem ven. Hlavní výhodou mobilní klimatizace je její přenosnost, tedy mobilita. Mobilní klimatizace jsou ale většinou velmi hlučné, proto se v bytech dává přednost klimatizaci dělené. Jejich použití bývá obvykle jen dočasným řešením.

Modernizace
Podle stavebního zákona jde o takovou stavební úpravu, při níž se jednotlivé konstrukční části stavby nahrazují částmi modernějšími. Modernizace může mít dva různé důvody: opotřebení starých částí nebo potřeba zlepšit technické vlastnosti modernějšími stavebními prvky.

Modifikátor úhlu dopadu (solárního kolektoru)
Parametr vyjadřující poměrnou změnu účinnosti solárního kolektoru s úhlem dopadu slunečního záření vzhledem ke kolmému dopadu; vyjádření úhlově závislých optických vlastností kolektoru.

Mokré prostory
Bývají tak označovány všechny prostory bytu nebo domu, kde se vyskytuje tekoucí voda. K mokrým prostorám tak patří například kuchyně, koupelna nebo toaleta.

Mokrý komín
V komínovém průduchu dochází k dlouhodobé nebo trvalé kondenzaci spalin. Teplota vnitřního povrchu komínové vložky nebo stěny je shodná s rosným bodem vodní páry nebo nižší.

Montovaný dům
Prefabrikovaný, typizovaný dům. Staví se tak, že se nejprve zhotoví základy klasickým způsobem a následně se montují jednotlivé připravené stavební dílce. Nejčastějším materiálem používaným pro montované domy, je dřevo. Velkou výhodou montovaných domů je zejména jejich rychlá výstavba a energetická nenáročnost.

Mramor
Přírodní kámen, který vznikl z vápence hluboko v zemi za velkého tlaku a vysoké teploty.

N

Nábytek
Někdy bývá nábytek označován také jako mobiliář. Funkční vybavení obytných i neobytných prostor, které slouží k různorodým činnostem. Funkce nábytku může být užitná (např. úložné prostory), relaxační (pohovka) či pracovní (psací stůl). Nábytek také plní funkci estetickou, čímž zároveň určuje společenské postavení majitele (volby materiálů, design).

Nadpraží
Horní vodorovná část zárubně dveří.

Národní kulturní památka
Památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.

Národní parky
Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky.

Národní přírodní památka
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

Národní přírodní rezervace
Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

Nároží
Pokud se setkají dvě střešní plochy se stejným sklonem (např. u valbové střechy), vznikne linie, která probíhá od okapu až po hřeben. Této linii se říká nároží.

Nástavba
Druh změny dokončené stavby. Nástavba původní stavbu zvyšuje, mění se tedy objem stavby (na rozdíl od vestavby).

Navazující územně plánovací dokumentace
Je územní plán obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační plán vůči územnímu plánu obce.

Návrh
Náívrh ještě není stavebním plánem v pravém smyslu, ale základním konceptem, který obsahuje především půdorys. Návrh je tím lepší, čím přesněji je nakreslen.

Návrh územně plánovací dokumentace
Návrh územně plánovací dokumentace se zpracovává po schválení souborného stanoviska (nebo po schválení zadání, splňujícího funkce soubor. stanoviska – v případě urbanistické studie zpracovávané a projednané dle § 21 stav. zákona).

Několikaplášťová střecha
Většinou střecha dvouplášťová. Jde o střešní konstrukci, která odděluje chráněné vnitřní prostředí od vnějšího několika střešními plášti. Každý plášť plní přesně vymezenou funkci – svrchní vrstva zpravidla funkci ochrannou a hydorizolační, vnitřní vrstva bývá tepelně-izolační. Jednotlivé vrstvy jsou od sebe odděleny prostorem se vzduchem, který může být přístupný pro kontrolu stavu. Několikaplášťové střechy se nejčastěji používají na větších veřejných a účelových stavbách.

Nemovitost
Pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem. Např. dům, zahrada, chata, pole, les, park, rybník. Jako nemovitost může být označen také byt nebo nebytový prostor s bydlením spojený (např. sklepní kóje či parkovací místo v podzemní domovní garáži). Více viz § 119, zák.č. 40/1964 Sb. občanský zákon.

Nepochozí střecha
Střešní konstrukce umožňuje přístup na střechu pouze za účelem nezbytné údržby, například kvůli kontrole stavu střešního pláště a dalších zařízení na střeše.

Neúčinná výška
Neúčinná výška komínového průduchu je svislá vzdálenost mezi půdicí sopouchu a půdicí komínového průduchu.

Nezastavitelné území
Nezastavitelné území je takové území, ve kterém nebudou povolovány změny jeho využívání, nová výstavba nebo jiná opatření trvalého charakteru, s výjimkou změn ve využívání území a staveb, nezbytných pro zachování hodnot tohoto území a jeho dosavadní ho charakteru. Jedná se zejména o případy pro zemědělské využití, lesnictví, ochranu přírody, cestovní ruch, pro vybudování nezbytné infrastruktury ve veřejném zájmu, vymezené zákonem nebo zákonem stanoveným způsobem. Nezastavitelné území je ta část území, která nebyla v územně plánovacích podkladech vyznačena jako území zastavěné a v územně plánovací dokumentaci jako území zastavitelné.

Nezastavitelný pozemek
Je takový pozemek, který nelze na území obce zastavět (pozemky veřejné zeleně – parky, zemědělské pozemky o výměře větší než ½ ha, lesní pozemky nebo jejich soubor o výměře větší než ½ ha).

Nika
Výklenek. Půlválcové vybrání ve zdivu zakončené klenbou poloviny kupole (konchou) někdy ve tvaru mušle.

Nika pro otopná tělesa
Otopná tělesa jsou nejčastěji umisťována do nik pod okny, aby zabírala co nejméně místa.

Nízkoenergetický dům
Dům, který spotřebuje za rok maximálně 50 kWh tepla na metr čtvereční plochy. Při realizaci nízkoenergetického domu je klíčovým prvkem kvalitní izolace, která nepropustí více tepla, než je nezbytně nutné. Kromě izolace fasády a střechy je potřeba vybírat i kvalitní izolační skla pro okna či dveře. Důležitý je i správná orientace a tvar stavby. Obytné místnosti by měly směřovat na jih.

Nosná konstrukce střechy
Konstrukce, která nese celou hmotnost střešního pláště i další zatížení střechy. Další zatížení střechy může být způsobené i vnějšími vlivy (např. sníh, vítr).

Nosné stěny
Deskovité stavební dílce, většinou namáhané na tlak, které přebírají svislé zatížení, např. zatížení stropů, i vodorovné zatížení, např. zatížení větrem.

Nosníky, trámy
Nosné stavební prvky, které přebírají např. zatížení stropu. V železobetonových konstrukcích se nazývají průvlaky, v ocelových konstrukcích nosníky.

Nová výstavba
Výstavba nových budov a nové technické a dopravní infrastruktury.

Nulový dům
Dům, jehož potřeba tepla pro vytápění se blíží nule, konkrétně je menší než 5 kWh na metr čtvereční plochy  za rok. Energetické nároky nulových domů jsou tedy ještě nižší než u domů nízkoenergetických nebo pasivních. U nulových domů hraje významnou roli využití  nákladných moderních technologií. Pro výrobu energie (pro ohřev vody, případně i pro přitápění) se zde využívají většinou solární panely. Nevyužitou sluneční energii lze uchovávat v akumulačních zásobnících a spotřebovávat ji v méně slunečných zimních měsících. Důležitá je i správná orientace a tvar stavby. Obytné místnosti by měly směřovat na jih.

O

Obec
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

Objem prostoru
Nejužívanějšími jednotkami jsou metr kubický = m3 (1 m x 1 m x 1 m), decimetr kubický nebo litr = dm3 (1 dm x 1 dm x 1 dm), centimetr kubický = cm3 (1 cm x 1 cm x 1 cm).

Objemová hmotnost
Hmotnost materiálu včetně pórů, mezer apod., v kg/m3. Objemová hmotnost je stanovována pro vyschlé stavební materiály.

Oblouk
Podstata klenby místností a otvorů. Vedle půlkruhového je i oblouk stlačený (eliptický) a segmentový (plochý), dále lomený (gotika) a mnoho speciálních (oslí hřbet, drapériový, tudorský atd.).

Obnovitelné zdroje
Zdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy).

Obnovitelné zdroje energie
Přírodní energetické zdroje, jež mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. Mezi obnovitelné zdroje energie řadíme jak energii sluneční, větrnou a vodní, tak energii z biomasy. Podle konkrétních přírodních podmínek se v některých částech světa využívá také energie mořského přílivu nebo geotermální energie (pocházející z nitra Země). V našich podmínkách má klíčový potenciál biomasa, stavět lze také malé vodní elektrárny (potenciál těch velkých už je vyčerpán). Sluneční a větrná energie se u nás uplatňuje zatím jen částečně, jejich využití ale roste i díky dotacím a podpoře ze strany státu a EU.

Obytná budova
Stavba určená pro trvalé bydlení. Aby mohla být budova takto klasifikovaná, musejí alespoň dvě třetiny její podlahové plochy připadat na byty. Obytné budovy se dále rozdělují na bytové a rodinné domy.

Obytná čtvrť, obytný obvod
Obytný celek vyšší kategorie o cca 15 000 – 30 000 obyvatel. Obsahuje v rámci čtvrťového nebo obvodového centra vyšší občanské vybavení. Toto centrum již není dosažitelné pouze pěšky, motorovou dopravu nelze řešit výhradně po obvodě, čtvrtí nebo obvodem procházejí základní komunikace. U velkých sídel bývá užíván termín obytný městský sektor. Zde se již jedná o polyfunkční část města s převážnou funkcí obytnou, doplněnou vyšší celoměstskou vybaveností i pracovními příležitostmi.

Obytná místnost
Místnost, která je určena k trvalému bydlení. Musí splňovat požadavky blíže specifikované vyhláškou 137/1998 Sb. Mezi tyto požadavky patří například : minimální podlahová plocha 8 metrů čtverečních (nebo dvojnásobek, pokud byt tvoří jediná místnost), přímé denní osvětlení, přímé větrání, dostatečné vytápění s možností regulace tepla, minimální světlá výška či výšková úroveň podlahy nad terénem. Obytná místnost
je plocha vypočítaná z rozměrů hrubé stavby, započítatelná podlahová plocha jednotlivých místností, které slouží výhradně k bydlení.

Obytná skupina
Nejnižší – v podstatě nesoběstačný – funkční celek v rámci obytné zóny, mající velikost cca 300 – 3000 obyvatel. Význam zřejmě ztrácí pojem „obytný okrsek“, jímž byl dříve samostatně sledovaný funkční celek v rámci obytné zóny o velikosti cca 3500 – 6000 obyvatel.

Obytný soubor
Cílevědomě navržená, komplexně vybavená, ucelená část obytné zóny.

Ocel
Ocel je hutnicky upravené pružné železo, nerezaví tak rychle a vyrábí se z ní velká část stavebních produktů.

Ochrana proti blesku
Ochrana proti blesku (např. bleskosvod) se doporučuje u domů v exponované poloze nebo u stavebních prvků, které jsou zvláště vystaveny zásahu blesku (vysoké komíny, masivní kovová balkonová zábradlí apod.). Uzemnění lze realizovat prstencovým vedením kolem domu nebo hloubkovým zemničem.

Ochranné pásmo
Území, v němž se stanoví zvláštní podmínky, jichž je nutno dbát při pořizování územně plánovací dokumentace a dalších dokumentací. Lze zde omezit nebo zakázat určitou činnost, nařídit úpravu stavby či prostoru, pozemku atd. Chráněna může být činnost, zdroj nebo hodnota před negativními vlivy okolí nebo naopak okolí před důsledky činnosti provozované na určitém zdrojovém území. Ochranné pásmo může být vyhlášeno též okolo kulturní památky, souboru či památkové rezervace. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává stavební úřad. Obec, je-li stavebním úřadem, může dle § 133 SZ vyhlásit obecně závazným předpisem stavební uzávěru nebo chráněné území.

Ochranný profil na odvod dešťové vody
Profil na odvádění vody zabudovaný ve spodní drážce okenního rámu.

Odevzdávání tepla
Z otopných zařízení se uskutečňuje sáláním a konvekcí.

Odpadní potrubí
Odpadní potrubí slouží k odvodu odpadní vody z domu do dešťové stoky a kanalizace.

Odraz difúzní
Odraz, při kterém odražené záření vystupuje pod různými úhly; odražené záření je všesměrové (difúzní)

Odraz zrcadlový
Odraz, při kterém úhel odrazu záření je stejný jako úhel dopadu; odražené záření je směrové.

Odrazivost, činitel odrazivosti
Je poměr zářivého toku odraženého od ozářeného povrchu k toku dopadajícímu na povrch.

Odstupy budov, vzdálenosti staveb
Ve stavebním řádu a stavebním zákoně jsou předepsány minimální vzdálenosti budov a mezi budovami. Vzdálenosti jsou stanoveny v územním, zastavovacím plánu.

Odvětrávání
Odvětrávání je označení pro větrání předsazených obložení na rozdíl od uzavřených vzduchových vrstev. Vzduch musí přirozeně proudit zdola nahoru mezi obložením a stěnou, resp. střechou.

Okap
Nejnižší vodorovný okraj střešní plochy (roviny), linie mezi krokví a nosnou stěnou rovnoběžná s hřebenem střechy. Také žlab odvádějící z tohoto okraje vodu.

Okapní spoj
Část vazníku, kde se protínají horní a spodní pás – obvykle v místě podpory vazníku.

Okapnice
Prvek, který by měl být namontován na oknech a dveřích, které jsou bez ochrany vystaveny dešti. Účelem okapnice je odvádět dešťovou vodu.

Okapové tašky
Speciálně tvarované střešní tašky. Slouží k odvodu dešťové vody ze střechy do žlabu.

Okapové ztužidlo
Jde o vodorovná prkna, která jsou přichycená na hrany přesahů vazníků kolem obvodu budovy.

Okapový podhled
Prkna, která jsou upevněná pod okapem po celé délce budovy. Jejich účelem je zakrývat řezivo krovu.

Okenní klimatizace
Zařízení, které se umisťuje do obvodové konstrukce (do stěny nebo do okna) tak, že jedna strana je obrácená do venkovního prostředí a druhá do interiéru. Hlavní předností okenní klimatizace je její nenáročná instalace. Okenní klimatizace mohou pracovat se vzduchem oběhovým při doplňování vzduchem čerstvým, které nasávají z venkovního prostoru.

Okenní rám
Vsazený rám z kovu, dřeva nebo betonu, který se zabuduje během hrubé stavby do okenních otvorů a po dokončení hrubých prací a omítek slouží k osazení okna.

Okenní římsa
K oknu patří vnější a vnitřní římsa, parapet (parapetní deska).

Okna
Okna umožňují ve stavbách přístup světla a vzduchu do místností. Stavební řád stanovuje, jak velkou plochu oken objekt potřebuje. Nejčastěji má okenní plocha tvořit desetinu půdorysné plochy místnosti. Okna tvoří zejména rám a zasklení, existuje mnoho druhů provedení.

Okřídlí
Prkno sloužící k pokrytí řeziva střechy ve štítu.

Okruh kolektorový
Okruh s kolektory zahrnující čerpadlo nebo ventilátor, potrubí a výměník tepla, pokud je použit.

Ostění
Označení vnitřní plochy otvorů ve zdi, nik nebo oblouků, např. dveřní ostění, okenní ostění.

Otevřený spotřebič
Spotřebič paliv, u kterého nelze uzavřít přívod spalovacího vzduchu. Spalovací vzduch nasává otevřený spotřebič z prostoru, v němž je umístěn, a odvádí spaliny do vnějšího ovzduší. U plynových spotřebičů je tento typ spotřebiče označen provedením B.

Otopná tělesa
Společný pojem pro všechny druhy výměníků tepla, prvků, které odevzdávají teplo z teplonosných médií do vnitřního prostoru objektu.

Ozáření sluneční
Hustota výkonu slunečního záření dopadajícího na povrch, tj. poměr slunečního zářivého toku dopadajícího na určitý povrch a velikosti tohoto povrchu [W/m2]; intenzita dopadajícího slunečního záření (nedoporučený výraz), oslunění (nedoporučený výraz)

P

reurba
Bílý nátěr z vápenné barvy nebo směsi vápenné barvy, bílého cementu či jiných vodnatých nátěrových materiálů na neomítnuté zdivo.

Palisády
Kruhové, půlkruhové nebo hranaté sloupy, jimiž se např. na svažitých pozemcích vytvoří opěra pro násyp, a tak lze získat rovný terén pro zahradu. Mohou být zhotoveny z různých materiálů, nejčastěji z betonu nebo dřeva.

Palubky
Palubky jsou masivní dřevěná prkna používaná k obkládání stěn, a která musí být suchá, aby se po uložení nedeformovala nebo nesmršťovala. Palubky se zhotovují z několika dřevin a dají se sehnat v různých kvalitativních kategoriích.

Památkové zóny
Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historická prostředí nebo části krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, a které proto ministerstvo kultury po projednání s orgány kraje prohlásí za památkovou zónu spolu se stanovení m podmínek jejich ochrany.

Pasivní dům
Dům, který spotřebuje ještě méně energie na vytápění než dům nízkoenergetický – za rok je to maximálně 15 kWh tepla na metr čtvereční plochy. U pasivního domu lze vynechat běžné aktivní vytápění, aniž by to mělo negativní vliv na tepelnou pohodu v domě. Teplo získává pasivní dům ze slunce, ale přijímá jej také od svých obyvatel nebo elektrospotřebičů. Dotápění zajišťují nejčastěji solární panely, tepelná čerpadla, kotel na biomasu či rekuperace. Pro pasivní dům je důležitá kvalitní izolace, ale i správná orientace a tvar stavby – obytné místnosti by měly směřovat na jih. Čtěte také Aktivní dům.

Pasivní klimatizace
Možnost energeticky úsporného chlazení obytných domů, které je zajištěné jinak než strojní klimatizací. Příjemnou teplotu v interiéru je možné udržet zastíněním, zvýšením odrazivosti povrchů (např. reflexní fólie), větráním s využitím nočního chladu, akumulací tepla do moderních stavebních materiálů nebo využitím adiabatického, případně i solárního chlazení (např. solární komín). Pasivní klimatizace nachází uplatnění v ekologických nízkoenergetických domech, ale i v běžných domech po rekonstrukci.

Pasivní solární architektura
Způsob využití solární energie, kdy k využití slunečního záření dochází pasivními metodami bez použití technických zařízení. Jedná se o domy projektované tak, aby svou konstrukcí zachytily co nejvíce sluneční energie. Vychází se z myšlenky, že sluneční paprsky, které dopadají na stěnu domu, poskytují teplo, které je možné převést dovnitř obydlí. Oblíbeným řešením pro akumulaci slunečního záření je například velké jižní okno.

Pavilon
Drobná jednoprostorová zahradní architektura (původně francouzsky stan), ale také vystupující blokové části zámeckých budov (větší a výškově převyšující rizality).

Pergola
Lehká otevřená zahradní konstrukce, zpravidla jako opora pro popínavé rostliny. Většinou zhotovena ze dřeva.

Pevné tepelně-izolační materiály
Pevné látky, které mají vlastnosti tepelných izolantů. Rozlišujeme dvě skupiny pevných izolantů: pěnové izolace (např. pěnový polystyren, extrudovaný pěnový polystyren, pěnový polyuretan) a vláknité izolace (např. skelná vata, minerální vata, ovčí vlna).

Pigmenty
V rozpouštědle anebo pojivu nerozpustné organické či anorganické barvivo.

Pilastr
Svislý stavební prvek převážně napodobující přízední polopilíře vyznačující se většinou patkou a vždy hlavicí. Prostupují jedním nebo více patry (vysoký pilastrový řád), mohou být zdvojené nebo srůstající (svazkové pilastry).

Pilová střecha
Střecha, která vzniká opakováním střech pultových nebo asymetrických sedlových. Dříve nacházela uplatnění na rozlehlých továrních halách nebo dílnách, přičemž svislé části střechy zpravidla sloužily jako světlíky. V současnosti stavaři upřednostňují střechy z předpjatých či lepených konstrukcí.

Plán využití ploch
Základní část územního plánu, ve které se závazně stanoví funkční využití ploch pro celé území obce.

Platnost územního rozhodnutí
Územní rozhodnutí platí tři roky ode dne, kdy nabylo právní moci. Nepozbývá platnost, jestliže byla v této lhůtě podána žádost o vydání stavebního povolení nebo rozhodnutí, které plní obdobnou funkci. To neplatí, jestliže žádost o toto rozhodnutí byla zamítnuta, nebo jestliže bylo řízení zastaveno pro nedostatek součinnosti žadatele anebo proto, že vzal svou žádost zpět. Platnost územního rozhodnutí může být na žádost podanou nejpozději posledního dne platnosti územního rozhodnutí prodloužena, a to nejvýše o jeden rok.

Povolování staveb
Je souhrn úkonů a činností, které vedou k udělení stavebního povolení. Lze je rozdělit na stavby, které stavební povolení nevyžadují, stavby které se povolují na základě ohlášení a na ostatní, které stavební povolení vyžadují. Jinak řečeno stavby, jejich změny a udržovací práce se mohou uskutečňovat jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební povolení se vyžaduje, pokud zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak, při stavbách každého druhu bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavební povolení se vyžaduje u změn stávajících staveb. Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u drobných staveb a u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby.

Požární zpráva
Jde o odborné posouzení stavby z hlediska její odolnosti vůči požáru a z hlediska posouzení požárně nebezpečného prostoru kolem stavby (požární odstupy).

Projektová dokumentace
Jde o textovou  a výkresovou dokumentaci stavby, která ji technicky popisuje a stanoví její postupy při realizaci. Vymezuje budoucí užívání jednotlivých prostorů, stanoví její umístění na pozemku a připojení na jednotlivé inženýrské sítě a komunikaci.

Proluka
Nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění.

Protipožární dveře
Dveře, které chrání proti ohni, je nutno zabudovat do protipožárních stěn a kotelen.

Protipožární stěna
Vnější nebo dělicí stěna, která má při požáru na delší dobu zabránit rozšíření ohně.

Průtokový ohřívač
Přístroj, který ohřeje čerstvou vodu z vodovodu při průtoku tenkými trubkami na požadovanou teplotu.

Průvlak
Vodorovný nosník, který přebírá zatížení stěny nebo stropu a přenáší ho na stěny, podpěry nebo sloupy.

Pseudoslohy
Bezduché napodobení starších slohů v druhé polovině 19. století (viz eklekticismus). Na rozdíl od částečně tvůrčího uplatnění v první polovině téhož století  (neogotika).

Půda
Vnitřní prostor, který se nachází mezi stropem posledního podlaží a krovem. Tento stavebně nevyužití prostor má zkosený strop, sníženou světlou výšku a je obvykle špatně tepelně izolován. Je buď prázdný, nebo slouží jako úložiště nepotřebných věcí, přístup umožňuje schodiště nebo žebřík. Moderním trendem je vybudovat zde půdní vestavbu a prostor využít jako obytný prostor. Půda je také označení hlíny či země.

Půdice
Nejnižší místo v komínovém průduchu nebo nejnižší místo společného sběrače v komíně.

Půdní nadezdívka
Prvek, který vznikne zvýšením vnější zdi budovy nad strop nejvyššího podlaží. Půdní nadezdívka se realizuje pro lepší využití prostoru podkroví.

Pultová střecha
Střecha, která má jen jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem a tři štíty – dva boční a jeden hřebenový. Pultová střecha nachází uplatnění především u staveb, které jsou umístěné na hranici pozemku, ale také na přístavky, případně na části činžovních domů, jež podélně přiléhají k sousedním domům. Pultové střechy se nově také využívají na zastřešení aktivních solárních domů, protože přinášejí větší plochu (otočenou směrem na jih) využitelnou pro instalaci solárních panelů.

Pultový vazník
Vazník, který má tvar pravoúhlého trojúhelníku a jeden horní pás.

Putti
Ozdobné plastiky nahých děcek, bezkřídlí andělíčci.

PVC
Polyvinylchlorid. Druhá nejpoužívanější umělá hmota na zemi. Vyrábí se polymerací vinylchloridu a od většiny běžných plastů se liší obsahem chloru. Jednou z nejčastějších oblastí využití PVC je stavebnictví, kde tento materiál v masovém měřítku nahrazuje tradiční materiály jako dřevo, beton či textilie.

R

Regulace
Řízení, směřující k udržování rovnovážného stavu., zaměřené na předcházení odchylkám a na odstranění odchylek již vzniklých. Ve vztahu k území se regulací míní usměrňování jeho vývoje žádoucím směrem a stanovení mezí při jeho využívání. Na přelomu 19. a 20. století se pojmu „regulace“ užívalo ve specifickém významu, blížícím se spíše asanaci – pro výrazné zásahy, uzpůsobující zástavbu ve vybraných územích měst novým potřebám.

Regulační plán
Dokument územního plánování, ve kterém je závazně stanoveno funkční využití jednotlivých pozemků a prostorové uspořádání zástavby a výsadby na jednotlivých pozemcích. Regulační plán je detailnějším zpracování plánu územního (ve větším měřítku např. 1:500, 1:1000), dotýká se konkrétních parcel a nahrazuje v řešeném území územní rozhodnutí.

Regulativy využití a uspořádání území
Regulativy jsou ustanovení, která omezují využití a uspořádání území. Jsou odvozeny z celostátně platných předpisů nebo jsou autonomně stanoveny schvalovatelem ÚPD. Jsou formulovány jako zásady a limity uspořádání a využití území a nabývají platnost schválením ÚPD. Jsou podstatnou náležitostí závazné části ÚPD.

Regulátor průtoku
Pomocí regulátoru průtoku (vody) lze ušetřit 30 – 50 % pitné vody.

Rekonstrukce
Podle stavebního zákona jde o takovou stavební úpravu, kterou se změní technické parametry, funkce nebo účel stavby.

Rekreace
užší pojetí: Souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase (o dovolené), často jako jedna z forem cestovního ruchu. obecnější pojetí: Využití volného času, jehož součástí může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika.

Rekreační chalupa
Starší stavební objekt, který byl původně vybudován za účelem bydlení a později vyčleněn z bytového fondu a rekolaudován pro účel individuální rekreace.

Rekreační domek
Novostavba, která je určená pro rekreační bydlení nebo k individuální rekreaci a zároveň převyšuje maximální hodnoty určené pro rekreační chatu.

Rekreační krajinný celek
Území, které je v důsledku svých přírodních vlastností nositelem stejných nebo příbuzných funkcí rekreace. Urbanisticky je zájmovým územím určitého konkrétního střediska rekreace a cestovního ruchu. Rekreace – druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, který přináší člověku fyziologické zotavení, psychické uvolnění, vnitřní uspokojení a regeneruje jeho síly.

Relativní vlhkost vzduchu
Vzduch obsahuje jen část nejvyšší možné vlhkostí. Relativní vlhkost vzduchu je poměr skutečné hmotnosti vodních par a nejvyšší možné hmotnosti vodních par. Nejčastěji se udává v %.

Renovace
Obnova ucelené stavební části, jako je střecha, okna, dveře, podlahy, nátěry aj. Hranice mezi renovací a sanací je plynulá.

Rekreační objekt
Stavba určená k rekreačním účelům. Jedná se nejen o objekty individuální rekreace, ale také o hromadná za řízení (penzión, hotel aj.), která poskytují služby účastníkům různých forem cestovního ruchu.

Rekreační oblast
Území se službami cestovního ruchu nebo ucelený komplex zařízení, nabízející větší počet rozmanitých zařízení, služeb a činností.

Rekultivace
Řízené obnovení alespoň částí původních funkcí člověkem znehodnocené krajiny, zejména produkční schopnosti půd. Po rekultivaci může následovat revitalizace.

Rekuperace
Také zpětné získávání tepla. Děj, při kterém se vzduch přiváděný do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch tedy není odváděn bez užitku při větrání otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdává většinu svého tepla přiváděnému vzduchu.

Relativní vlhkost vzduchu
Vzduch obsahuje jen část nejvyšší možné vlhkostí. Relativní vlhkost vzduchu je poměr skutečné hmotnosti vodních par a nejvyšší možné hmotnosti vodních par. Nejčastěji se udává v %.

Renovace
Obnova ucelené stavební části, jako je střecha, okna, dveře, podlahy, nátěry aj. Hranice mezi renovací a sanací je plynulá.

Reostat
Reostat – jeho prostřednictvím se dá plynule regulovat umělé osvětlení od vysokého jasu až po velmi tlumené světlo.

Revitalizace (též renaturalizace)
Obecně: obnova, oživení poškozené, nefunkční entity, a její uvádění do stavu blízkého jeho původní funkci, jejich vazbám na okolí, významu; v kulturní krajině: postupy v krajině, které obnovují komplexní funkčnost a návaznosti všech přírodních složek, nejlépe s postupnou obnovou místně původních ekosystémů.

Revize komína
Kontrola spalinové cesty odborníkem. Při revizi komína posuzuje kominík stavební část, funkčnost, bezpečný provoz (včetně připojení spotřebiče a jeho nadimenzování) a odvod spalin do volného ovzduší. od 1. 1. 2011 platí nové revizní normy – například majitelé rodinných a bytových domů, ale i chat a chalup mají povinnost nechat komín odborně zkontrolovat alespoň jednou ročně.

Revizní poklop
Musí být zabudován tehdy, jestliže nejsou přístupny uzavírací ventily, odtokové potrubí, elektrické spínací skříně, izolované spoje trub, šachty, elektrické rozvodné skříně.

Rezident
Fyzická osoba jakékoli národnosti, sídlící v dané zemi více než jeden rok. Jsou to tedy občané státu i cizinci. Občané žijící v zahraničí rezidenty nejsou.

Režijní práce
Všechny práce na stavbě, jejichž provedení není účtováno ve výkazu prací podle skutečných objemů, ale podle materiálových a časových nákladů.

Režné zdivo
Většinou kamenná nebo cihelná neomítaná konstrukce.

Rizalit
Z průčelí mírně vystupující část stavby. Na rozdíl od křídel má velmi krátké boky bez oken, nanejvýš s jedinou okenní osou.

Rodinný dům
Obytná budova, která vzhledem ke své dispozici, stavebnímu vybavení a určení slouží jako byt pouze pro jednu rodinu.

Rolety
Chrání před nežádoucími pohledy, příliš silným slunečním zářením a teplem, snižují ztráty tepla a chrání proti hluku.

Rondel
Okrouhlá stavba, v pozdní gotice a renesanci nízká, většinou sypaná bašta s plošinou pro děla (předchůdce bastiony).

Rostlý terén
Plocha, pod níž není půdní profil oddělen od skalního podloží žádnou stavbou a která umožňuje zdárný růst vegetace i přirozený však srážkových vod

Roubený dům, srub
Je zbudován celý ze dřeva, a to z vodorovně ležících nebo svisle stojících masivních dřevěných trámů, které jsou většinou spojeny na pero a drážku.

Rozeta
Růžice, plasticky pojednaný stylový okrouhlý ornament, také kruhové gotické okno s kružbami.

Rozhodnutí o stavební uzávěře
Rozhodnutím o stavební uzávěře, které je výsledkem územního řízení se vymezuje území, v němž se trvale nebo dočasně zakazuje nebo omezuje stavební činnost, zejména pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace. Toto rozhodnutí obsahuje zejména: označení a adresu navrhovatele, vymezení území, případně pozemků podle evidence nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti, rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti, dobu platnosti omezení.

Rozhodnutí o umístění stavby
Rozhodnutí o umístění stavby je základním rozhodnutím o stavbě, kterým se stanoví druh a účel stavby, pozemky na nichž se stavba umisťuje, podmínky pro její umístění a pro zpracování projektové dokumentace, zajišťující ochranu zdraví, přístup a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ochranu životního prost ředí, urbanistických a architektonických hodnot území, napojení na komunikace a sítě technického vybavení.

Rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území
Rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území stanoví podmínky pro nové využití stavby, které je odlišné od podmínek stanovených regulačním plánem nebo rozhodnutím o jejím umístění a podstatným způsobem ovlivňuje užívání území nebo životní prostředí.

Rozhodnutí o změně využití území
Rozhodnutím o využití území se stanoví nový způsob užívání pozemků a podmínky jejich využití.

Rozvojové území
Území s plánovanou novou výstavbou nebo přestavbou.

Ruburbanizace
Proces prostorové expanze městského obyvatelstva, útěk rezidentů z předměstí, v nichž se již začínají projevovat negativní dopady urbanizace do nenarušených venkovských oblastí. Motivace: kvalitní životní prost ředí, nižší náklady výstavby (nižší ceny pozemků), vyšší mobilita.

Rybník
Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.

Ř

Řetězová zástavba domů
Řadové domy oddělené garážemi, zimními zahradami apod., tvoří řetězovou zástavbu domů.

Řetězové osídlení
Soustava sídelních jednotek, obytných a výrobních, svázaných v územním rozložení s průběhem kapacitní komunikace (rychlodráhy) a se stanicemi hromadné dopravy.

S

Sadovnická, krajinářská, zahradní úprava
Název pro projekt objektu zeleně a rovněž realizovaný návrh, jehož výsledkem je objekt zeleně.

Sádrokarton
Také sádrokartonové desky. Průmyslově vyrobené desky určené pro vnitřní výstavbu – nejčastěji se používají k realizaci příček, podhledů nebo stropu. Skládají se ze sádrového jádra a po obou stranách pevně připojeného kartonu. Tloušťka desek je od 10 do 18 mm. Sádrokarton je vhodný jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích.

Sádrokartonové desky
průmyslově vyrobené desky pro stropní a stěnové obklady, které se skládají ze sádrového jádra a po obou stranách pevně připojeného kartonu. Tloušťka desek bývá 10, 12,5, 15 a 18 mm.

Sádrokartonové profily
Stěnové sádrokartonové profily UW a CW z pozinkovaného ocelového plechu tl. 0,6 mm jsou určeny v kombinaci se sádrokartonovými deskami k montáži příček a předsazených stěn. Stropní profily na sádrokarton UD a CD z pozinkovaného ocelového plechu tl. 0,6 mm slouží k montáži podhledů, konstrukcí podkroví a předsazených stěn.

Sítě inženýrské, inženýrské sítě
Technický prvek (součást) infrastruktury, mající obvykle charakter liniové stavby.

Sítě technického vybavení
Jsou nadzemní nebo podzemní vedení včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území, obcí, jejich částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení; podle ú čelu jsou sítě technického vybavení energetické (elektrická silová vedení, plynovodní a tepelná), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiná vedení (například produktovody).

Stavba
Stavbou se rozumí veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně-technické provedení, použité stavební výrobky a materiály, na účel využití a účel trvání.

Stavba zemědělská
Stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby.

Stavební čára
Hranice, rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku. Poloha hrany budovy ve výši rostlého nebo upraveného terénu. Podle návaznosti budov rozeznáváme s.č. uzavřenou (rozhraní souvisle a úplně v celé své délce zastavěné) a s.č. otevřenou (rozhraní stavebně přerušované na hranicích sousedních parcel stavebními mezerami). Podle závaznosti hovoříme o s.č. závazné (rozhraní musí zástavba dodržet v celém svém průběhu, tj. nesmí překročit, ale ani ustupovat – s výjimkou arkýřů, rizalitů apod.) a s.č. nepřekročitelné (rozhraní nemusí být dokročeno, nelze je ovšem překročit směrem ven – opět s výjimkou arkýřů, rizalitů stanovené hloubky atd.). U bloku můžeme rozlišit stavební čáru vnější a vnitřní (vzdálenost mezi nimi je pak „hloubkou zástavby“).

Stavební čára (regulační čára)
Je stanovena v územním plánu a nesmí být překročena. Stavební čára se neshoduje s hranicí pozemku.

Stavební deník
Stavební deník vede projektant, resp. stavbyvedoucí. Zaznamenává se do něj: počasí, provedené práce a kteří řemeslníci na stavbě pracovali.

Stavební pozemek
Je část nebo soubor pozemků, které jsou určeny k umístění stavby a to buď – územním plánem, regulačním plánem nebo územním rozhodnutím.

Správní řízení
Postup, v němž orgán, který plní svěřené úkoly státní správy (správní orgán) rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob (účastníků řízení).

Stavební úpravy
Stavební úprava je taková úprava stavby, při níž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, jak je tomu např. u přestavby, vestavby, podstatné změny vnitřního vybavení stavby nebo podstatné změny vzhledu stavby.

Š

Šambrána
Vnější zdobné rámování okenních otvorů.

Šamot
Šamot je ohnivzdorný, velmi tvrdě vypálený jíl. Šamotové zdicí prvky jsou užívány na vnitřní obložení kamen a komínů.

Šikmá střecha
Střechy se sklonem od 10 do 45 stupňů. Šikmé střechy se skládají z krytiny a krovu, který plní funkci nosné konstrukce. Mezi krovem a stropem vzniká volný prostor, který je možné využít buď jako půdu k ukládání věcí, nebo jej upravit na podkrovní byt. Šikmé střechy jsou dražší, ale zároveň výrazně trvanlivější než střechy ploché. Delší trvanlivost zajišťuje jejich vyšší odolnost vůči povětrnostním vlivům – po střeše snáze sjíždí sníh, nedrží se na ní voda, méně na ni působí sluneční záření a je odolnější vůči střídání teplot.

Šindel
Obložení průčelí domu, krytina celých střech. Šindele jsou ploché, štípané nebo řezané dřevěné destičky ze smrku, borovice, dubu, červeného cedru.

Šířka uličního prostoru
Vzdálenost protilehlých uličních čar.

Špaleta
Stěna výklenku otvorů (oken, dveří).

Štěrbinové větrání
Větrání, při němž je okno jen částečně otevřeno.

Štít
Svislá koncová (nejčastěji trojúhelníková) stěna domu. Štít se nachází v oblasti podkroví u sedlových a valbových střech. Je rovnoběžný s vazníky a protažený svisle nahoru ke krokvím.

Štuk
Směs vápna (sádry) a jemného písku na vrchní omítky, která rychle tuhne. Známější než ornamentální výzdoba ze sádry (právě štukatérská sádra).

Štuková výzdoba
Plastická ornamentální a figurální výzdoba stěn a stropů a členících prvků (pilastrů, říms, portálů atd.). V interiérech je zhotovována na bázi sádry, venkovní štuky jsou maltové.

T

Technická zařízení budov
společné označení pro technické vybavení budov. Hygienická zařízení, potrubí, armatury apod. pro vodovod, kanalizaci, plyn, elektroinstalace pro silnoproud i slaboproud, atd.

Tepelná ochrana budovy
opatření, které snižuje výměnu tepla mezi vnitřním a venkovním prostředím, resp. mezi místnostmi s rozdílnou teplotou.

Tvar střechy
Pozná se nejčastěji podle výšky střechy, úhlu jejího sklonu a dalších charakteristických prvků. K nejčastějším tvarům střech patří střecha plochá, polovalbová, sedlová, jednoboká valbová, mansardová, pultová, rovnostranná sedlová či stanová. Tvar střechy vždy odpovídá využití budovy, volba konkrétního typu také často vychází z charakteru krajiny či pozemku.

Typový projekt
Opakovaný projekt. Je část dokumentace souborného řešení projektu, která představuje opakovatelný standard.

U

Urbanismus
Vědní obor a současně praktická činnost, které mají úzké vazby k oboru architektury, z něhož se urbanismus rozvinul a specifikoval k praktické územně-plánovací činnosti – územnímu plánování. Jako vědní obor zkoumá urbanismus teoretické i praktické problémy tvorby i přetváření osídlení, sídelních útvarů a jejich struktur, odhaluje tendence i zákonitosti jejich vývoje a formuluje zásady pro jejich řešení.

Užitkové plochy
Prostory v domě, které nejsou využívány na bydlení, se nazývají užitkové plochy. Patří k nim sklepní prostory, neobývané podkroví, garáže, úložné prostory a balkony.

Užívání staveb, kolaudace
Užíváním stavby se rozumí jejich schválení pro určitý typ využití – bydlení, zemědělské účely, sport a rekreace, průmyslové činnosti atd. Děje se tak prostřednictví takzvaného kolaudačního rozhodnutí.

Ú

Údržba stavby
Jsou veškeré práce, které zabezpečují její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení (prodlužuje životnost stavby).

Úprava dokončených staveb
Stavby se mohou měnit výškově (nástavba), plošně (přístavba) a změnou vnitřního využití stavby (stavební úpravy).

Územní generel
Řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny. Územní generel se zpracovává, je-li ú čelné ověřit samostatně řešení některé složky osídlení a krajiny, mající podstatný vliv na využití území. Viz také Generel.

Územní plán
Územní plán je souhrnem grafických znázornění (situační výkresy, mapy) a textových informací. Tyto údaje slouží k znázornění a popisu jednotlivých pozemků, které se na území obce nacházejí. Jejich barevné vyznačení s příslušným popisem určuje možnost jejich využití (stavební, zemědělský, sport a oddech, kultura atd.).

Územní rozhodnutí
Územní rozhodnutí řeší změny využití jednotlivých parcel, umísťování staveb na těchto parcelách, dělení a scelování pozemků, zřizuje ochranná pásma (hygienické, požární atd.). Například změna zemědělské pozemku na stavební pozemek. Územní rozhodnutí může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou o umístění stavby (neprobíhá správní řízení).

Úžlabí
Úžlabí je místo, kde se setkávají šikmé plochy střech ve vnitřním úhlu.

V

Veřejná infrastruktura pozemku a stavby
Je dopravní infrastruktura (pozemní komunikace, dráhy, vodní cesty, letiště), technická infrastruktura (vodovody, kanalizace, čistění odpadních vod, energetická vedení, elektronické komunikační sítě apod.) a občanské vybavení (kina, obchody, domovy důchodců atd.).

Vlastnické právo
Vlastnické právo je věcné právo, které poskytuje nejširší možnost přímého právního panství nad věcí. Je to právo absolutní, tj. působí vůči všem ostatním, kteří musí vlastnictví jiného respektovat a musí se zdržet všeho, co by oprávněného rušilo v jeho právu. Předmětem vlastnictví jsou věci. Zvláštní zákon stanoví, které věci mohou být předmětem vlastnictví pouze státu nebo určených právnických osob (nabývání vlastnictví).

Vybavení území
Vybavení území je dáno druhovou strukturou a kapacitou za řízení, která se na území nacházejí a která slouží různým lidským činnostem (např. počet bytů, druh a kapacity občanského vybavení, druh a kapacity technických sítí apod.) Vybavení je tedy charakterizováno funkčními (účelovými) jednotkami.

Vybírací otvor
Slouží k vybírání sazí, popílku nebo kondenzátu z komínových průduchů. Vybírací otvor se zřizuje na přístupném místě v nejnižším bodě komína, minimálně však 30 cm nad nehořlavou podlahou. Velikost otvoru a jeho umístění blíže specifikují normy ČSN.

Vybraná činnost ve výstavbě
Činnost, jejíž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Mohou ji vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu této činnosti dle zvláštního předpisu. Právnické osoby mohou tuto činnost vykonávat jen tehdy, zabezpečí-li její výkon fyzickými osobami, které získaly oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě.

Vyhoření sazí
Situace, kdy dojde ke vznícení zápalných zbytků, které byly usazené na vnitřní stěně komínu.

Vymetací otvor komínového průduchu
Zřizuje se na půdě v případě, kdy nelze vymetat průduch komínu z lávky na střeše. Velikost a umístění vymetacího otvoru blíže specifikují normy ČSN.

Vymývaný beton
Betonové prvky, jejichž povrchovou vrstvu tvoří štěrk nebo drť. Nejčastěji se s ním setkáme u povrchu betonových dlažeb.

Vyrovnávací hmota
Plastová hmota na vyrovnání potěrových nebo betonových ploch.

Vyschnutí stavby
Novostavba potřebuje dostatek času na to, aby řádně vyschla. V časové tísni je možno zadat speciálním firmám, aby zabezpečily schnutí stavby. Vyschnutí lze urychlit výkonnými topnými agregáty.

Výjimečně přípustná stavba
Stavba s výjimečně přípustným funkčním využitím, které nemusí zcela odpovídat hlavní funkční náplni v území. Jde o funkce, jejichž poloha, množství a kapacita může narušit charakter území.

Výkop
zemina získaná vybagrováním při výkopových pracích na stavebních jámách a při výkopech pro potrubní vedení je následně odhrnuta do stran nebo odvezena.

Výkvěty
Vytváření malých, bílých krystalků na zdivu, které jsou nejčastěji obklopeny vlhkými skvrnami. Je třeba stanovit, zda výkvěty pocházejí z použitých zdicích prvků, nebo z malty.

Výměna
Jsou-li nosné stavební dílce přerušeny většími otvory (např. komínem), musí být silové účinky převedeny na sousední konstrukční prvky.

Výměník tepla
Je založen na principu, kdy horká voda protéká potrubím přes studenou vodu a odevzdá přitom studené vodě teplo a zároveň se ochladí.

Výplňové krokve
Prvky řeziva, které jsou osazené v pravých úhlech mezi vazníky. Výplňové krokve slouží jako fixační body.

Výpočet výměr
K sestavení výkazu prací (soupisu prací) a k zjištění nákladů projektant provede výpočet výměr.

Výstavba
Prostorově ucelená nebo technicky samostatná, účelově určená část stavby. Pojmu objekt se užívá pro prostorově, funkčně a technicky definovaný celek na úrovni stavby nebo její části, popřípadě pro celek s výstavbou související (objekt zařízení staveniště, objekt na sousedních pozemcích).

Výstavba podkroví
Pod šikmou střechou lze získat kvalitní obytný prostor. Plocha střešních nebo vikýřových oken má tvořit nejméně 1/3 půdorysné plochy místnosti.

Výstupní čára
Osa schodištního ramene.

Výška hlavní římsy
Výška hlavní římsy nad přilehlým terénem. Udává se většinou jako maximální přípustná, a to nejčastěji v relativních kótách. Měří se zpravidla ve středu průčelí každé jednotlivé budovy, výjimečně dlouhá průčelí budov lze pro potřeby stanovení výšky hl. římsy rozdělit na menší úseky.

Výška okapu
Vzdálenost mezi povrchem terénu a okapem.

Výška podlaží
Je svislá vzdálenost mezi horní hranou podlahy a horní hranou nad ní nebo pod ní ležící podlahy.

Výška stavby
Max. výška stavby, tj. součet výšky hlavní římsy a výšky střechy.

Výška střechy
Měří se vzhůru od hlavní římsy, je také rozdílem celkové výšky stavby a výšky hlavní římsy.

Výšková hladina zástavby
Výška staveb nad přilehlým terénem Je dána převládající výškou hřebenů střech či atik rovných střech v charakteristickém vzorku zástavby v dané lokalitě. Rozlišuje se podrobněji výšková hladina vyrovnaná, stejnorodá (s nepodstatnými rozdíly) a málo či více diferencovaná.

Vyvlastňovací řízení
Vyvlastňovací řízení je procesem vyvlastnění. Tento proces vykonává stavební úřad na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu pro který se vyvlastňuje. Průběh vyvlastnění je stanovený stavebním zákonem ve znění jeho novel. Vyvlastnit je možno pouze tehdy, jestliže není možné dosáhnout cíle vyvlastnění dohodou nebo jiným způsobem. Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování a ty se dokazují zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, na který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení. Na základě výsledků vyvlastňovacího řízení vydá stavební úřad rozhodnutí o vyvlastnění.

Výztuž
Ocelová vložka v betonu. Skládá se z jednotlivých ocelových prutu, z betonářských ocelových rohoží nebo z kombinace obou.

Vzduchový průduch
Dutina mezi komínovým průduchem a pláštěm komína. Slouží k přivádění vzduchu do spalovacích komor uzavřených spotřebičů nebo k odvodu spalin do volného ovzduší (v případě, že spaliny proniknou netěsností komínového průduchu).

Vzpěradlo
Konstrukce, jejíž nosný trám je podepřený vzpěrami, kterými se zatížení přenáší přímo do podpěr.

W

WC
Zkratka pro splachovací záchod, který slouží k odvedení fekálií. Zkratka WC pochází z anglického water closet.

X

Xylolitová podlaha
Elastická, teplá bezspárová podlahovina z měkké dřevité moučky a magnezitu jako pojiva. Dnes již není běžná.

Z

Zachytač sněhu
v oblastech bohatých na sněhové srážky musí být mřížový zachytač sněhu umístěn na střechu budov, které přímo hraničí s veřejnými cestami.

Zaměření stavby
Zaměření stavby je důležité např. při přestavbě staršího objektu, k němuž chybějí výkresy, nebo v případě, že se novostavba podstatně odchýlila od původního projektu.

Zastavěná plocha pozemku
Součet zastavěných ploch jednotlivých budov na pozemku. K tomu je východiskem výpočet „zastavěné plochy budovy“, která je např. dle Útvaru rozvoje hl.m. Prahy plochou půdorysného řezu budovy, vymezenou vnějším obvodem svislých konstrukcí v 1.NP, zvětšenou o plochu vykonzolovaných prvků umístěných níže než 3 m nad terénem nebo přesahujících přes vnější obvod svislé konstrukce více než 1,2 m.

Zastavěný stavební pozemek
Je pozemek, který je evidovaný v katastru nemovitosti jako stavební parcela pod společným oplocením, případně tvoří jeden celek s budovou (rodinný dům, hospodářská usedlost apod.).

Základ
Každá budova je postavena na základech. Základ přenáší zatížení budovy na základovou půdu. Druh základu je dán velikostí a tvarem budovy, ale i únosností zeminy na stavebním pozemku.

Základová spára
Plocha, na níž je založena budova.

Základová vana
Jestliže suterén zasahuje pod úroveň hladiny spodní vody, je nutno vytvořit vanu z vodotěsného betonu.

Záklop
Podlaha mezi dřevěnými trámy na vložení výplňového materiálu.

Zápachový uzávěr
Kanalizační trouba ve tvaru S, v níž stojí voda a která zabraňuje šíření pachu.

Zásuvka
Slouží pro napojení různých elektrických přístrojů v domácnosti na elektrický proud.

Zásyp
Vyplnění pracovních a dutých prostor po výkopu při výstavbě suterénního zdiva, šachet, opěrných zdí atd. Uvedený prostor se vyplní štěrkem nebo drtí.

Zavětrování
Princip, který slouží ke zpevnění krovu a to zejména v jeho podélném směru. Provádí se v plných vazbách krátkými trámky, které se šikmo rozepřou mezi sloupky a vaznice.

Zazelenění střechy
Vedle estetického vzhledu má zazelenění střech (např. osetím travou) i jiné výhody, působí např. jako přídavná tepelná a zvuková izolace. Sklon střechy má být 2 – 3 %. Rozlišujeme extenzívní a intenzívní výsadbu. Viz také Zelená střecha.

Zdicí prvky
Zdicí prvky ze všech materiálů, existují v různých formátech a provedeních. Tyto formáty jsou stanoveny.

Zdroj energie tepelného čerpadla
Tepelné čerpadlo je vždy charakterizováno dvěma dalšími slovy oddělenými lomítkem. První z nich označuje zdroj, odkud se čerpá teplo, a druhé odkazuje na teplosměnné médium. Tepelná čerpadla nesou nejčastěji označení země/voda, voda/vzduch, vzduch/vzduch či voda/voda. K vytápění nejlépe slouží čerpadla odebírající teplo půdě nebo vodě (vysoký topný faktor), vzduch je naopak nejvhodnějším médiem pro klimatizace.

Zeleň
Soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými) prvky zeleně, záměrně založenými nebo spontánně vzniklými, o které je zpravidla pečováno sadovnicko-krajinářskými metodami; výjimečně jej může tvořit i jen jeden vegetační prvek. V územním plánování se zelení zpravidla rozumí funkční náplň území (ČSN-SK).

Zelená střecha
Střecha, která je částečně nebo zcela pokrytá vegetací a půdou, případně pěstebním substrátem vysazovaným nad hydroizolační membránu. Součástí zelené střechy mohou být i další vrstvy, jako například kořenová bariéra, odvodnění a zavlažování. Zelená střecha je významným izolantem, čímž zaručuje příjemné celoroční klima v objektu. Zelené střechy mohou být pochozí i nepochozí. Také viz. Zazelenění střechy.

Zemědělská kultura
Soubor pozemků, které se vyznačují stejnorodým zemědělským využitím po delší řadu let nebo trvale slouží stejnorodému výrobnímu určení. (Zásady a pravidla územního plánování.

Zemědělský půdní fond
Základní přírodní bohatství země, nenahraditelný výrobní prostředek umožňující zemědělskou výrobu. Jedno z hlavních složek životního prostředí. Je tvořen pozemky zemědělsky obhospodařovanými (orná půda, vinice, chmelnice, ovocné sady, louky, pastviny = zemědělská půda) , zemědělskými pozemky dočasně neobdělávanými, dále rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže, nezemědělskou půdou potřebnou k zajištění zem. výroby, jako jsou polní cesty, závlahová a odvodňovací zařízení, ochranná opatření proti erozi apod. Ochranou ZPF se míní zajištění šetrného zacházení s pozemky v zájmu ochrany kvantity (rozlohy) a kvality ZPF. Trvalé nebo do časné užití půdy pro nezemědělské účely se provádí za odvody a nazývá „odnětím půdy ze ZPF.

Zemní plyn
Druh neobnovitelného zdroje energie. Fosilní palivo, které se v přírodě vyskytuje buď samostatně, nebo často v doprovodu ropy či černého uhlí. Podíl metanu v zemním plynu běžně překračuje hranici 90%, proto se při spalování zemního plynu uvolňuje méně škodlivého oxidu uhličitého (ve vztahu k uvolněné energii) než u ostatních fosilních paliv. Díky nízké produkci tohoto hlavního skleníkového plynu je zemní plyn považován za ekologické palivo.

Zemní práce
všechny práce související s pohybem zeminy na staveništi: odvoz zeminy, výkop stavební jámy až k základové spáře suterénu. Rozložení humusu a vyrovnání půdy na pozemku.

Zemní vlhkost
Před zahájením stavby musí znalec posoudit základovou půdu (geologický posudek půdy). Po postavení objektu již nelze zabránit nežádoucím účinkům tlakové nebo vzlínající vody.

Zimní zahrada
Krytá prosklená část domu – rozšíření domu nebo bytu, které tvoří doplňkový obytný prostor. Zimní zahrada je stavební dílo, které může plnit různé účely: obytný (odpočinek, pracovna, reprezentativní místnost), skleník (pěstování rostlin), zastřešení bazénu, energetický systém (získávání solární energie). Specifické požadavky na konstrukci zimní zahrady vycházejí z potřeby tepelné izolace, vytápění, stínění a větrání.

Změna využití
Jsou-li části stavby přestavěny, aby plnily jiné účely, hovoří se o změně využití.

Změny klimatu
Ke klimatickým změnám dochází z přirozených důvodů (dílčí změny sluneční aktivity, sopečné erupce, přirozené kolísání klimatického systému). Mezi nejvýznamnější klimatické změny, kterými naše planeta v minulosti prošla, patří doby ledové. Názorem mnohých odborníků současnosti je, že se na změnách klimatu podílí významnou měrou i člověk, jehož činností se do atmosféry dostává velké množství skleníkových plynů.

Zóna
Část území města (nebo aglomerace) zpravidla vymezená podle zvoleného kritéria, jež zdůrazňuje určitou homogenitu prostorových, funkčních, historických aj. parametrů, zařízení a vlastností, případně specifických vazeb, jež se realizují v určitém vymezitelném prostoru. Zónu lze vymezit typologicky (kompaktní zástavba), funkčně (obytná zóna), historicky (zastoupení historických objektů) . Podle převahy funkcí lze dělit zóny na monofunkční (převládá jedna funkce), polyfunkční (převládají dvě nebo více výrazných funkcí), smíšené (žádná z několika zastoupených funkcí není mimořádně výrazná).

Zóna obytná
Oblast, ve které pobytová funkce značně převládá nad funkcí dopravní. Tato oblast je ohraničená základním značením, umožňuje pohyb chodců, cyklistů a motorových vozidel za stanovených podmínek. Skládá se z jedné či více obytných ulic a zklidněných ploch.

Zóna pěší
Jedna nebo více zklidněných komunikací obchodního nebo historického jádra města s možností připuštění obslužné motorové dopravy za stanovených podmínek provozu.

Zóna výrobní
Část území, zahrnující zóny pro průmyslovou výrobu, zemědělskou výrobu, zóny pro skladové obvody, okrsky a objekty.

Zrcadlo
Za zrcadlo označujeme dostatečně hladký povrch odrážející světlo, na němž vzniká obraz předmětů před zrcadlem. Používá se běžně v domácnosti, dopravních prostředcích, zdravotnictví, optických zařízeních, osvětlovacích tělesech či v měřicích přístrojích atd. Podle tvaru rozlišujeme rovinné zrcadlo, duté (konkávní) a vypouklé (konvexní) zrcadlo. Za zrcadlo se ve stavební praxi označuje také štukovými pásky rámovaná nebo vpadlá plocha stěn a stropů s plastikou či malovanou výzdobou.

Ztužující věnec
Nosníky, které rozdělují zatížení na nosné vnější a vnitřní stěny. Mohou být spojeny s monolitickým stropem nebo okenními překlady ze železobetonu.

Zvuková izolace
Zvuková izolace má zabránit průniku zvuku do sousedních prostor.

Ž

Žadatel
Žadatel je ten kdo podává žádost o vydání územního rozhodnutí. Předpokládá se, že žadatel má k předmětnému pozemku nebo stavbě vlastnické nebo jiné právo opravňující jej využít pozemek pro navrhovaný účel. Pokud toto právo nemá, je k rozhodnutí o umístění stavby na pozemku, žádost na využití takového pozemku, či o dělení nebo scelování pozemků třeba souhlasu vlastníka tohoto pozemku (s výjimkou vyvlastnění a ve zvláštních případech uvedených v zákoně).

Žaluzie
Vodorovné lamely z tenkého hliníkového plechu, plastu nebo tvrzeného papíru, určené k zastínění stavebních otvorů (oken, dveří), jsou spojeny šňůrkami, kterými se nastavují. Lze je vytáhnout nebo navinout.

Žádost o stavební povolení
Žádost stavebníka o povolení stavebního záměru. Vyplněný formulář se podává spolu se stavebními podklady u příslušného stavebního úřadu.

Žebro (klenební)
Kamenný článek členící a nesoucí klenbu. Opírá se do konzoly nebo přípory ukotvené ve zdi.

Železobeton
Jde o typ konstrukce, v níž se železné výztuže zalévají betonem.

Životní prostředí
Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

Životní styl
Způsob života jednotlivce, skupiny osob nebo sociální skupiny (rodina) charakteristický hmotnými i nehmotnými podmínkami existence, metodami a podmínkami práce, povahou zdrojů, formami bydlení, chováním v určitých situacích a rolích, sociálními vztahy, preferencemi, žebříčkem hodnot, formou spotřeby zboží a služeb, způsobem trávení volného času, vztahem k životnímu prostředí.

Životní úroveň
Průměrné podmínky pro život jednotlivce v daném státě, vztahované většinou k dostupnosti materiálních statků a měřené prostřednictvím spotřebního koše, příjmů, vlastnictví nemovitostí a předmětů dlouhodobé spotřeby, resp. jednoduše hrubým domácím produktem na jednoho obyvatele. Vhodnějším měřítkem životní úrovně je tzv. HDI, které vedle materiálních aspektů zvažuje i aspekty sociální (kvalita života). Viz HDI.

Životnost stavby
Doba, po kterou je stavba schopna plnit svou funkci. Celková životnost stavby závisí na její životnosti technické a ekonomické.

Žumpa
Je to nádrž na odpadní vodu, ze které nic neodtéká. Musí se vyvážet speciálním (fekálním) vozem nejčastěji do čistírny odpadních vod.

Přidat komentář

You must be logged in to post a comment.

K analýze naší návštěvnosti, personalizaci obsahu a reklam a sociálním médiím využíváme soubory cookie. Více info

K analýze naší návštěvnosti, personalizaci obsahu a reklam a sociálním médiím využíváme soubory cookie.

Zavřít