Nová vlna kotlíkových dotací: tentokrát bez podpory uhlí

Nová vlna kotlíkových dotací: tentokrát bez podpory uhlí

Zlepšení kvality ovzduší a efektivnější hospodaření s energií. To jsou důvody, proč Evropská komise poskytla Ministerstvu životního prostředí 3,4 miliardy korun na druhou vlnu dotací na výměnu kotlů. Pro domácnosti to znamená možnost výhodné výměny zastaralých kotlů na pevná paliva a dalších úspor díky úspornému provozu moderních zařízení. Více v článku "Nová vlna kotlíkových dotací: tentokrát bez podpory uhlí". Dotace je možné využít na pořízení plynového kondenzačního kotle, zařízení spalující biomasu, tepelné čerpadlo nebo automatický kombinovaný kotel. Výše podpory je u jednotlivých zařízení různá, vždy ale pokrývá prakticky veškeré počáteční investice. Například u nového plynového kotle činí maximální výše dotace 95 tisíc korun. Další prostředky mohou poskytnout i kraje či obce, zejména ty s dlouhodobě znečištěným ovzduším. Ekologický smysl kotlíkových dotací naplňují nejvíce kondenzační kotle Prostředky druhé vlny dotací již není možné čerpat na kotle spalující černé nebo hnědé uhlí, jejichž emise byly byly v porovnání s ostatními dotovanými kotli nejvyšší. Při spalování pevných paliv vznikají nespálené pevné částice ve formě prachu a sazí, které významně přispívají k lokálnímu zhoršení kvality ovzduší. Zemní plyn také neobsahuje sloučeniny síry, ve spalinách proto nevzniká oxid siřičitý. Jeho spalováním vzniká i podstatně méně oxidů dusíku a oxidu uhelnatého. “Je důležité si uvědomit, že i nejmodernější kotle na pevná paliva mají v porovnání s plynovými kotli mnohem horší emise. To platí za laboratorních podmínek, natož v praxi, kdy v nich řada uživatelů topí nevyhovujícím palivem,” vysvětluje Milan Kubíček, obchodní ředitel společnosti Thermona, českého výrobce kotlů. Kondenzační technologie zlevnila vytápění plynem Do roku 2020 by mělo dojít k výměně až 100 tisíc kotlů v domácnostech po celé ČR. Jedná se tak o největší akci svého druhu, která se již pravděpodobně nebude opakovat. I proto by podle Kubíčka měla být využita smysluplně, ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. Do nového kotle uživatel investuje jen několikrát za život, vedle pořizovacích nákladů, na které se vztahuje dotace. Je vhodné se přeptat topenářských firem i na ceny servisu a náhradních dílů. A také se podívat na vývoj ceny paliva a uživatelský komfort: V dlouhodobém horizontu bude cena uhlí nepochybně růst a to i s ohledem na těžební limity. Dřevo a biomasu je zase třeba skladovat, neustále doplňovat do kotle, vynášet popel apod. “Uživatelům s plynovou přípojkou bych doporučil kondenzační plynový kotel, který je nejčistším dotovaným zdrojem tepla. Cena plynu navíc stále klesá a provoz kondenzačního kotle je tak srovnatelný s kotlem na pevná paliva. V rodinných domech, kde není plyn dostupný, bych zvolil tepelné čerpadlo,” dodal Milan Kubíček.

Ohodnoťte článek

User Rating: 4.02 ( 19 Hlasovali)
0

Zlepšení kvality ovzduší a efektivnější hospodaření s energií. To jsou důvody, proč Evropská komise poskytla Ministerstvu životního prostředí 3,4 miliardy korun na druhou vlnu dotací na výměnu kotlů. Pro domácnosti to znamená možnost výhodné výměny zastaralých kotlů na pevná paliva a dalších úspor díky úspornému provozu moderních zařízení. Více v článku “Nová vlna kotlíkových dotací: tentokrát bez podpory uhlí”.

Dotace je možné využít na pořízení plynového kondenzačního kotle, zařízení spalující biomasu, tepelné čerpadlo nebo automatický kombinovaný kotel. Výše podpory je u jednotlivých zařízení různá, vždy ale pokrývá prakticky veškeré počáteční investice. Například u nového plynového kotle činí maximální výše dotace 95 tisíc korun. Další prostředky mohou poskytnout i kraje či obce, zejména ty s dlouhodobě znečištěným ovzduším.

Ekologický smysl kotlíkových dotací naplňují nejvíce kondenzační kotle

Prostředky druhé vlny dotací již není možné čerpat na kotle spalující černé nebo hnědé uhlí, jejichž emise byly byly v porovnání s ostatními dotovanými kotli nejvyšší. Při spalování pevných paliv vznikají nespálené pevné částice ve formě prachu a sazí, které významně přispívají k lokálnímu zhoršení kvality ovzduší. Zemní plyn také neobsahuje sloučeniny síry, ve spalinách proto nevzniká oxid siřičitý. Jeho spalováním vzniká i podstatně méně oxidů dusíku a oxidu uhelnatého. “Je důležité si uvědomit, že i nejmodernější kotle na pevná paliva mají v porovnání s plynovými kotli mnohem horší emise. To platí za laboratorních podmínek, natož v praxi, kdy v nich řada uživatelů topí nevyhovujícím palivem,” vysvětluje Milan Kubíček, obchodní ředitel společnosti Thermona, českého výrobce kotlů.

Kondenzační technologie zlevnila vytápění plynem

Do roku 2020 by mělo dojít k výměně až 100 tisíc kotlů v domácnostech po celé ČR. Jedná se tak o největší akci svého druhu, která se již pravděpodobně nebude opakovat. I proto by podle Kubíčka měla být využita smysluplně, ekonomicky a s ohledem na životní prostředí.

Do nového kotle uživatel investuje jen několikrát za život, vedle pořizovacích nákladů, na které se vztahuje dotace. Je vhodné se přeptat topenářských firem i na ceny servisu a náhradních dílů. A také se podívat na vývoj ceny paliva a uživatelský komfort: V dlouhodobém horizontu bude cena uhlí nepochybně růst a to i s ohledem na těžební limity. Dřevo a biomasu je zase třeba skladovat, neustále doplňovat do kotle, vynášet popel apod. “Uživatelům s plynovou přípojkou bych doporučil kondenzační plynový kotel, který je nejčistším dotovaným zdrojem tepla. Cena plynu navíc stále klesá a provoz kondenzačního kotle je tak srovnatelný s kotlem na pevná paliva. V rodinných domech, kde není plyn dostupný, bych zvolil tepelné čerpadlo,” dodal Milan Kubíček.

Také čtěte

Sdílejte:

K analýze naší návštěvnosti, personalizaci obsahu a reklam a sociálním médiím využíváme soubory cookie. Více info

K analýze naší návštěvnosti, personalizaci obsahu a reklam a sociálním médiím využíváme soubory cookie.

Zavřít