Jak postupovat při výběru kuchyně

Při plánování nového domu, zařizování bytu nebo rekonstrukci, v určité fázi dojde i na kulinářský oltář – kuchyni. Vaříte rádi, nebo berete pobyt u kuchyňské linky jen jako nutnost a prostředek k ohřátí pokrmů? Více námětů k zamyšlení, informací a rad v článku „Jak postupovat při výběru kuchyně“.

Jak postupovat při výběru kuchyně?

Pro naplánování budete potřebovat plánek místnosti spolu s rozměry, představou jaké prvky a spotřebiče si budete do nové kuchyně, alespoň nahrubo chtít pořídit. Například mikrovlnná a parní trouba ano – ne, užší myčka šíře 45 cm nebo klasickou „šedesátku“. Naopak klasickou troubu, lednici nebo dřez zmiňovat nemusíme. Ale myslíte, že je to tak jednoduché a jednoznačné? Čtěte dál, možná není.

Protože se nikdo nenarodil jako zkušený a ostřílený odborník na navrhování kuchyní, za základní radu můžeme považovat nebát jít se někam poradit. Stejně jako možností nákupu, tak i k tomu patřící poradenství, můžeme očekávat ve specializovaných prodejnách kuchyní, nábytku, kuchyňských studiích nebo nábytkových domech, nebo truhlářské dílně, kde si je možné nechat linku zhotovit podle naprosto individuálních přání Pokud budete mít již i představu o barevné kombinaci nebo dekorech kuchyňské linky, pracovní desky, stylu úchytek apod., bude to jedině dobře. Ale pokud vás netlačí čas, rozvrhněte si zjištění informací, přehledu o nabídce a zejména pak fáze ostrého plánování a získání nabídek, na více návštěv a neváhejte objet více kuchyňských studií, prodejců nábytku nebo konzultací s truhlářskými dílnami, které kuchyňské linky vyrábějí.

Většina spotřebičů se dá pořídit jako vestavné či vestavěné (to je jen o slovíčkaření – to samé), prostě určené k zabudování do tělesa kuchyně, do nábytku. Takovou myčku nebo lednici musíte vlastně na návštěvě teprve hledat a objevit, jejich dvířka jsou pokryté obvykle ze 100% materiálem jako ostatní dvířka kuchyně. Pochopitelně, určitou nápovědu poskytne madélko, nebo tvar a velikost desky.

Dřez, myčka, lednice

Pokud se ale pozastavíme u výběru dřezu, kromě pestrého výběru materiálů, tvarů a hloubek, půjde zejména o to zda klasický (jeden) dřez, nebo dvojdřez resp. dvoudřez. Obvykle bývá jedna vanička větší a jedna menší, vhodná například na odmočení nádobí, vložení sítka a osprchování zeleniny.

Šíře myčky na nádobí odpovídá obvykle také její velikosti a počtu tzv. jídelních sad, které se do ní vejdou. Klasikou jsou myčky šíře 60 cm, a něčím pro menší rodiny, menší potřebu anebo nedostatek místa pak pětačtyřicítky. Uvažujte ještě také třetí prostor a to, pokud otevřete, tedy vyklopíte dveře myčky, aby zde bylo alespoň 120 cm místa. Ohledně kapacity, v případě volby příliš velké myčky budete potřebovat více nádobí (ušpiněné ještě bude ležet v myčce, a už by nemuselo být další čisté k použití, také bude to špinavé déle čekat na další mycí cyklus, pokud ji nebudete chtít používat poloprázdnou). Ovšem klasikou jsou šedesátky a v nich zase naopak nebudete řešit příliš časté zapínání, nebo potřebu mýt nádobí po větším vaření na dvakrát po sobě.

A co taková lednice? Zde asi nejvíce platí, že vestavný spotřebič má určité výhody, bude nenápadnější, působit diskrétnějším a patřičnějším dojmem, ale bude uvnitř vždy o něco menší, než jeho klasická, nevestavná verze. U lednice a mrazáku to snadno tvoří rozdíl 10% objemu (obsahu). V případě tzv. americké ledničky (dvojkřídlá velká varianta), se do půdorysných rozměrů (a zejména šířky) klasického typu rozhodně nevejdete. Vestavěná verze bude asi také u dvoukřídlé velkou výjimkou nebo atypem. Někdy mohou nastat problémy i v průběhu životnosti, například pokud by vám spotřebič po 5, 10 letech odešel, byl neopravitelný (nebo morálně zastaralý či oprava naprosto neúměrně drahá), a pak může u vestavného být problém. Tedy bez toho, aby se jako naschvál, ten nový model alespoň trochu v jednom rozměru nelišil a dal prostě jen vyměnit.

Získali jsme prvotní informace, co dál?

Dalším krokem po návštěvě kuchyňského studia bude o všem se doma pobavit, nabyté informace a rady vstřebat, možná porovnat první nabídky. Pobavte se o tom s partnerem, pokud nedojde k úplné shodě, asi bude lepší ponechat trochu větší váhu rozhodnutí na tom, kdo vaří více. Nebojte se svoje dotazy s potenciálním dodavatelem probrat, učinit finální rozhodnutí a objednávku až po pečlivém vyjasnění všech rozumných otázek.

Kuchyňská linka

Srdcem kuchyně je bezpochyby kuchyňská linka se spotřebiči. Jak ale postupovat a na co myslet při nákupu takové kuchyňské linky? Vestavným nebo volně stojícím spotřebičům jsme se už věnovali. Pojďme se na kuchyňskou linku podívat z dalších úhlů pohledu.

Vzhled, barvy, módní dezény. Líbí se vám nějaký dekor, myslíte že jste už vybrali tu nejlepší pracovní desku, materiál dřezu? Gratulujeme, ale napadlo vás myslet třeba i na toto? Pokud vyberu dezén, který je módní, a zrovna poslední půl rok frčí, bude se mi líbit i za tři roky, za pět let? Jedná se o něco elegantního nebo decentního, ale obstojí u mě nebo vybraných návštěv (pokud mi na tom záleží) i po čase? Nejlepší volba je taková, která se líbí nyní a bude se nejspíše líbit anebo neurazí i za pět let. Vzpomínáte na okna s kulatou horní hranou, okna se zlatou mřížkou, zlaté kliky nebo zdobné rádoby barokní lampičky? Po sametové revoluci běžná věc, ale jak takový dům zvenčí působí dnes?

Dřez, varná deska, osvětlení

Materiál dřezu bude spíše záležitostí praktickou. Každý materiál se chová trochu jinak, když do něj upadne sklenice, vylévá se do něj vařící voda, nebo jej máte udržet jako nový i po letech.

Sklokeramická varná deska je krásná, ale udržet ji krásnou i po několikerém zaprskání olejem se může stát velkou disciplínou, zejména pokud si na ni přisvítíte a podíváte z více úhlů… Uspořit za tzv. kování se může časem také nevyplatit. Postrkovat zásuvku (šuplík) rukou až do úplného zavření, muset dost tlačit, nebo jen lehce postrčit a starat se dál o své – zásuvka se dovře sama, v poslední fázi pěkně pomalu a tiše. To samé platí o dvířkách a je jedno, zda se otvírají a zavírají horizontálně, nebo vertikálně. Měnit kování je sice po čase možné, ale asi nejhorší a nejdražší řešení.

Další na co nezapomenout, je návrh osvětlení, příprava přívodu a odtoku vody, odpad, elektřiny (na některé varné desky nebo trouby i třífázový proud, 380 V), možná i přípojka vody na americkou lednici s chlazením pitné vody nebo výrobou ledu, odvětrání od digestoře a další a další. Líbí se vám mozaika nebo určitý dezén obkladů? Jak na nich bude vypadat vystříknutý omastek nebo prach, pokud není dennodenní generálka kuchyně vaší poněkud zvláštní zálibou?

Materiály, barvy

Výběr materiálů a barev, co byl moderní před 10 lety, ale třeba i před 3 roky, nemusí být trendově ani celkově „akceptován“ už za další rok. Volte raději barvy, povrchy a tvary, které se vám budou líbit, ale přesto jejich nadčasovost neurazí nebo dokonce zaujme i po delším čase. Může platit, že dekory a barevné kombinace, které se vám zdají fantastické na první pohled, jste do nich zakoukaní i za měsíc. Ale už se vám nemusejí líbit za rok, poté co se na nějaké výstavě, ve studiu nebo u několika známých přesvědčíte, že módní design loňských let se stává „out“ a vy s tím již nic nenaděláte. Nejde o to mít stále to nejnovější a trendy, ale zvolit tak, aby mohla vyniknout nadčasovost řešení.

Ergonomie kuchyně – co to je?

Po promyšlení rozkreslení místnosti a designu kuchyně, přijde na řadu ergonomie kuchyně. Myslí se tím její správné a funkční rozmístění. Je vůbec potřeba pracovní části kuchyňské linky naplánovat a proč? Člověk, který si zařizuje kuchyň poprvé v životě, nebo v ní doposud většinou jídlo jen přihříval, nejspíš nebude mít problém ani s maličkatým kouskem tohoto nábytku, nebo i méně vhodným uspořádáním. Jakmile ale dojde na to, že při vaření nastanou opakující se operace, logicky navazující kroky a vaše cesta kolem tohoto oltáře by začala připomínat spíše pletení pavučiny, než jen otočky nebo krátké úkroky, má rozhodně smysl nechat si poradit od odborníků a dobře naplánovat.

Nebudeme si tu kreslit složité plánky na téma zóny v kuchyni, takovou ambici tento článek nemá. Je určen spíše těm, kdo novou kuchyň bude pořizovat poprvé, nebo poprvé pořádně. Ergonomickou kuchyni totiž tvoří základní kuchyňská sestava, tu tvoří vestavěné spotřebiče a dvě linie. Spodní linii v kuchyni tvoří spodní skříňky, překryté pracovní deskou. A horní linii, kterou tvoří závěsné horní skříňky, to vše bývá doplněné vysokými skříněmi.

Zóny v kuchyni

Ergonomie aneb zóny v kuchyni nejsou jen o tom nemít nikam příliš daleko. V kuchyni se setkáváme se třemi skupinami vykonávaných činností. Ty tvoří tři zóny a měly by nám ideálně vytvořit po propojení trojúhelník. Jmenovitě zónu mytí, vaření a pracovní zónu. Tyto jsou vzájemně propojeny či svázány zónami skladování a odkládání. Vzdálenost mezi nimi by neměla být příliš velká, viz zmíněná pavučina. Tato vzdálenost by měla být dostupná a navazovat na odkládací plochu. Pro efektivní pohyb v kuchyni je důležité účelné uspořádání těchto zón. Pro praváky je vhodné uspořádání takto: zóna vaření, zóna přípravy, zóna mytí a odkládací zóna – pro leváky obráceně. Pochopitelně, ne každá velikost prostor umožní ideální řešení nebo uplatnění všech pouček. Také umístění spíže nebo sklepa bude vždy znamenat nějaké ty kroky navíc.

Hlavní částí zóny mytí je kuchyňský dřez, nebo dvojdřez. I pokud máme myčku, tak stáním nebo pohybem kolem dřezu strávíme při vaření a úklidu hodně času. Umístění horní hrany je nejlépe v rozmezí 85 až 106cm od podlahy, ideálně to vychází dle postavy asi 5cm nad úrovní ohnuté ruky, mírně nad pasem. Respektujte výšku toho, kdo bude v kuchyni a u dřezu nejvíce postávat. Vzdálenost mezi dřezem, varnou plochou a pracovní deskou má být malá, protože během vaření bude voda vždy zapotřebí. Když už jsme u toho dřezu, pokud to prostory dovolí, pořizujte verze s odkapávací plochou, a to tím spíše, pokud budete nádobí mýt ručně.

Zóna vaření – vhodné umístění varné plochy je poblíž dřezu, místa na odkládání a samozřejmě doplněné odsavačem par a se zabudovanými světly pro osvětlení vařených pokrmů. Zde platí, že výška varné plochy by měla mít výšku 10 – 17cm pod úrovní ohnuté ruky, tzn. výšku od 75 do 87cm. Ideální bude po obou stranách odkládací plocha alespoň po 40cm, nebo alespoň jedna. Neplánujte varnou plochu do rohu, tím spíše ne v případě plynových sporáků. Neusazujte je ani v blízkosti okna. Dodržte boční vzdálenost od stěny a to minimálně 20cm.

Zóna pracovní má tato doporučení. jak již zaznělo, pracovní plocha by měla být ideálně po obou stranách mycí a varné zóny. Výška pracovní plochy by měla být taková, aby jste dosáhli na zadní část pracovní plochy, nebo na dno dřezu.

Vnímejte také hloubky, výšky

Pokud jde o hloubku pracovní plochy, za standard se považuje 60 cm. V případě ostrůvku (samostatné umístění například varné desky, odsavače a odkládací i přípravné plochy mimo hlavní celistvou část kuchyňské linky, v prostoru), a v případě, že je přístupný ze všech stran, se hloubka pohybuje dle možností a potřeby od 60 do 120 cm. Jeho výška odpovídá činnosti – pro přípravu jídla, např. krájení, míchání, bývá optimální výška 5 – 10 cm pod úrovní ohnuté ruky, tj. od 86 do 92 cm.

Odlišné výšky pak platí pro umístění spotřebičů jako trouba, mikrovlnka. Při práci s elektrickými spotřebiči, pečení či mísení, se vynakládá více síly, proto doporučíme pracovní výšku nižší a sice 17 až 25cm pod úrovní ohnuté ruky, myšleno asi od 72 do 75cm výšky.

Při výběru pracovní desky se nenechte unést prvním výběrem. Položte si vždy otázku, jak na ní bude vypadat několik drobků co tam zanechají děti, navazování případných různých výšek, krajů, zda snadno najdete položené předměty, jak bude vypadat v kombinaci s materiálem linky, obkladů či méně důležité a poměrně vzdálené podlahy.

Zóna skladování – již podle svého názvu je o umístění a skladování potravin. Čerstvé potraviny skladujte přehledně, aby se předešlo plýtvání a zbytečným ztrátám. Nejlepší je chladná, větraná místnost, špajz. Trvanlivé potraviny vhodně uskladníte ve spodní linii – výsuvných skříňkách.

A také zmíněná zóna odkládání? V této zóně se řeší umístění nádobí, kuchyňského nářadí, malých elektrospotřebičů či skla. Tomu všemu je třeba určit také svoje místo a mít je lehce dostupné. Nejčastěji používané předměty skladujte od úrovně kolen po úroveň očí, abyste se nemuseli často ohýbat a snadno se k nim dostali. Těžší hrnce bude vhodné mít poblíž varné ploše ve velkých spodních zásuvkách. Podobně jako u otevírání myčky, tak i u všech spodních skříněk platí, že pro pohodlnou manipulaci je dobré mít prostor minimálně 120cm. Horní skříňky by měly mít menší hloubku kvůli pracovní desce, aby nevadily hlavě.

Pokud nezbývá místo na samostatnou jídelnu, nezapomeňte na nutné místo na jídelní stůl, židle, případně dětskou židličku.

Osvětlení v kuchyni

Osvětlení kuchyně rozhodně nenechávejte jen na centrální osvětlení. V případě propojeného prostoru s jídelnou a obývákem uvažujte tyto prostory jak jednotlivě, tak i společně. Na přípravu jídel potřebujete dobře vidět, je třeba také trefit správnou intenzitu, směr i barvu osvětlení. Myslete na to, že byste si neměli hlavou a tělem stínit, neměly by vznikat ani nepříjemné odlesky, proto je vhodné k centrálnímu svítidlu nebo nepřímému osvětlení použití podlinkových LED, případně bodových nebo (dříve používaných) zářivkových trubic nebo pásků. Může se také jednat o prosvícená dna horních kuchyňských skříněk.

Osvětlení jídelny a obýváku se budeme věnovat v jiných článcích na téma osvětlení.

Odvětrávání resp. digestoř jsme již krátce zmínili. Platí, že její výkon by měl být zhruba 10x vyšší než je objem vzduchu v místnosti. Výška mezi digestoří a varnou plochou bývá 65, u plynových sporáků pak 75cm. U digestoře záleží na její výkonnosti ale pro váš klid se vyplatí také nastudovat parametry hlučnosti v dB. Za tišší model si připlatíte, ale při moderní koncepci spojené kuchyně, jídelny a obývacího prostoru, se bude dát dívat na televizi nebo bavit.

Výběr dodavatele

Všímejte si odbornosti obsluhujícího personálu, jeho zájmu o vaše potřeby, specifické požadavky a nestyďte se zeptat, nechat si poradit. Jednou z dobrých cest mohou být kladné reference, od vašich známých, kolegů z práce, nebo alespoň reference firmy. Nejedná se jen o prvotní vstřícnost „když ptáčka lapají..“ ale ideálně i o ty poprodejní, tedy když dojde na nějaké to doladění, druhé seřízení nebo nějakou opravu.

Pokud tedy již budete spět k výběru dodavatele nebo zhotovitele, pokuste se zajistit si reálné reference. Jak byli zákazníci spokojeni s dodací lhůtou, dodržením ceny, dodávkou spotřebičů, montáží, komunikací i celkovým přístupem. Reference uvedené jen na webových stránkách jsou plně v moci vlastníka webu. Případně si vyžádejte několik kontaktů, kde vybranému nebo vybraným z nich zavoláte a optáte se přímo.

Pořízení nové kuchyně je většinou záležitost cenově srovnatelná s ojetým, v některých případech i novým, automobilem. Tedy nijak levná. Vhodné je, pokud si zajistíte dodávku hardware, tedy vlastní kuchyňské linky, dřezu, sanity (vodovodní baterie, například i sprchy, drtiče odpadu atd.), spotřebičů (trouba, trouba s horkým vzduchem, parní trouba, mikrovlnka, lednička s mrazničkou, osvětlení v lince, příslušenství (odpadkový koš, to co najdete v šuplících a skříňkách, různé další vychytávky), vyřídíte u jedné společnosti. Ta, pokud jste výběr provedli pečlivě a reference prověřili dobře, bude svému oboru rozumět a nejlépe vám pomůže předejít budoucím problémům. Obvykle se také ukáže jako nejpružnější (nebo to přímo garantuje), pokud by něco k sobě nakonec v reálu nepasovalo nebo nekomunikovalo a mělo se to rychle, před dokončením kuchyně vyřešit. Pokud si totiž zakoupíte spotřebiče například na internetu a až při montáži se ukáže, že něco mezi linkou a spotřebiči nesedí, může být již pozdě, a logicky ani jeden z dodavatelů se nemusí k nápomoci příliš mít.

Správný dodavatel vám již dávno vysvětlil další postup, který nastane po objednání, navrhl čas dodání a aktuální možnosti montáže, poradil s ergonomií, vysvětlil užitečné a osvědčené poučky co a jak zorganizovat a jeho snaha péče nekončí zaplacením zálohy. Přejeme vám výběr toho správného dodavatele a dlouholetou spokojenost s vaší novou kuchyní!

Závěrem několik postřehů

Pokud chcete utratit méně za teplou vodu, tedy za její spotřebu, pokuste se umístit zdroj teplé vody (tedy pravděpodobně kotel) do místnosti mezi kuchyň a koupelnu, nebo poblíž jednomu z těchto míst, kde bude odběr teplé vody častější. Pokud se jedná o dům nebo byt obývaný více členy, prostě početnější rodinou, dá se předpokládat častější odběr a proto se v přívodních trubkách od kotel teplá voda udrží, protože proudí častěji. Pokud bude vzdálenost od kotle k místům spotřeby co nejkratší, nebude zbytečně po posledním použití voda ležet a chladnout její určité množství v trubkách. Při požadavku na dodávku teplé vody po delší době, například večer po návratu z práce, se vypotřebuje zase „odtočením“ určité množství studené vody, než dorazí ta teplá. Znáte to, litr k litru, koruna ke koruně a v ročním úhrnu a dlouhodobém horizontu se již vyplatí přemýšlet i o tomto. Cena vody neustále narůstá, je navíc škoda s ní plýtvat. Tak proč nenaplánovat umístění zdroje teplé vody někam, kde by se její vedení co nejrozumněji zkrátilo?

Taková moderní myčka nádobí je mnohem úspornějším způsobem jak docílit velmi čistého nádobí s markantně nižší spotřebou vody, než při mytí pod tekoucí vodou, nebo při nepříliš vzhledném mytí nádobí ve dřezu a potom oplachované. Zejména, pokud si vyberete model, který spotřebuje menší množství vody a energie, než jiné typy. Možná budou v pořizovací hodnotě levnější, ale čím častěji bude myčka využívána a čím déle vám vydrží sloužit, tím spíše se investice do ekologičtějšího typu vyplatí. Ovšem každá myčka, která je používána ideálně zaplněná, nikoliv poloprázdná, je dalším zdroje úspory. Je pouze potřeba naučit se naskládat nádobí a příbory v souladu s principem, jakým myčka pracuje. Někteří šetřiví muži tuto disciplínu dotáhli téměř k dokonalosti. Menší misku může přikrýt větší miska, Kolmo k talířům (na boku mycího koše) se někdy vejde další talíř(e), hrnky mají ouška a i s jejich nasměrováním se dá pohrát, zmenší se rozestupy nádobí a vejde se ho více. Podle zašpinění nádobí nebo délky zaschlých nánosů si můžeme dovolit kombinovat více, nebo méně. Pokud máme nádobí více zašpiněné a od hrubých kousků jsme jej neopláchli po jídle před vložením do myčky, zatížíme více vnitřní filtr, můžeme si způsobit méně hygienické mytí, a měli bychom jej častěji vyčistit. Takové vkládané zaschlé nádobí s nánosy, můžeme před mytím alespoň navlhčit (ostříknout), pak vložit a myčku zapnout. Bude to zčásti podobné jako namáčení prádla před praním.

Víte, že tablety do myčky také stárnou? Ano, říká se, že by neměly být skladovány příliš dlouhou dobu. Buď je uvedeno doporučené datum spotřeby, nebo je spotřebujte ideálně alespoň do jednoho roku. Může se také zdát, že jsou tablety jako tablety, ale které vám budou dlouhodoběji vyhovovat (klasické nebo gelové, levné nebo dražší), nebo které v rámci úspor můžete považovat ještě za spolehlivé, si musí každý odzkoušet sám. Záleží opět na typu myčky, obvyklém mycím programu, povaze vody, i charakteru zašpinění nádobí.

Myčku se také jednoznačně vyplatí jednou za čas projet k tomu určenými čističi – obvykle plastovou lahvičkou s chemickým obsahem, která se dle návodu odjistí a samotná vloží do myčky a zapne doporučený program. Její cena odpovídá obvykle asi 5-10 ks tablet. Tuto službu částečně suplují nebo potřebu jejího použití mohou oddalovat některé typy tablet, a naopak.